Česká republika z hlediska užití země

Po roce 1989 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v ČR a tím i ke změně využití různých pozemků. Cílem předkládané práce je vyhodnotit tyto změny tak, aby byl podchycen vývoj krajiny, který je významný z hlediska obecně ekologického i z pohledu naplňování ekosystémových služeb ("ecosystem services"). Tato analýza vznikla v rámci řešení projektu CzechCarbo - Studium cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech České republiky (VAV/640/18/03), jehož hlavním řešitelem je Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR v Českých Budějovicích.

Na základě dat Českého statistického úřadu z obecní statistiky z let 1994 a 2003 proběhlo zpracování údajů o využití země, které je definováno v kategoriích pozemků

Pro každý katastr ČR bylo vyjádřeno relativní zastoupení těchto typů pozemků v procentech. Všechna data byla zpracována mnohorozměrnou statistickou analýzou - metodou hlavních komponent (PCA). Obdržené výsledky byly obdobné těm, které byly získány v rámci projektu Participativní management chráněných oblastí - klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiversity a socioekonomickým rozvojem místních komunit, kde byla zpracovávána data za část Čech - viz Klasifikace obcí podle zastoupení druhů pozemků.
Výsledky nyní byly obdobné až na orientaci ordinačních os, přesto jejich interpretace zůstala odpovídající (až na znaménko). Díky tomu bylo možno míru zemědělského využití krajiny (AGRI) vypočítat obdobně jako součet prvých dvou ordinačních os a míru urbanizace (URBA) jako rozdíl skóre těchto os. Navíc je nyní interpretována i třetí ordinační osa, která koreluje se zastoupení lučních pozemků.
Mezi sousedními katastry existují často velké rozdíly v zastoupení jednotlivých pozemků, přesto lze předpokládat, že existuje silná regionální závislost v získaných výsledcích. Tu lze sledovat geostatistickými metodami. K tomuto účelu byl použit program GS+ americké firmy Gamma Design Software. Výsledné kriginové mapy byly zpracovány programem PlotOA. Každý katastr byl pro výpočet v prostředí GIS nahrazen jedním bodem odpovídajícím středu plochy katastru a k němu byla vztažena data - skóre podél jednotlivých ordinačních os (PCA1 až PCA3), respektive míra zemědělského využití (AGRI) a míra urbanizace (URBA). Metodou kriging bylo provedeno vyrovnání dat v prostoru. Prostorovou závislost dat je možno popsat pomocí parametrů jednotlivých variogramů (použit exponenciální model), jak ukazuje následující tabulka, kde prvé číslo se vztahuje k roku 1994 a druhé k roku 2003:
c0
(nugget variance)
c0+c
(sill)
A [km]
(range)
r2 c/(c0+c)
PCA1 0,467 0,502 0,996 1,005 54,6 64,5 0,943 0,959 0,531 0,500
PCA2 0,283 0,326 0,956 0,953 44,7 51,3 0,971 0,974 0,704 0,658
PCA3 0,103 0,103 0,994 0,993 12,9 13,2 0,781 0,748 0,896 0,896
URBA 0,145 0,145 1,930 1,927 21,6 22,2 0,967 0,968 0,925 0,925
AGRI 0,989 0,957 2,078 2,077 120,6 123,3 0,997 0,998 0,524 0,539
Je zřejmé, že výsledky z obou let se liší pouze minimálně, přesto je možno pozorovat slabé zvětšení vzdálenosti, do níž je zřetelná prostorová závislost v datech (viz parametr A) - největší nárůst je patrný u prvé ordinační osy, zanedbatelný u osy třetí. Tento efekt související s určitým nárůstem vlivu center je patrný i z následujících krigingových map, kde se projevuje jako mírné rozostření obrazu.
Výsledná mapa klasifikace užití země byla konstruována jako barevná syntéza krigingových map pro první tři ordinační osy, kdy PCA1 byla interpretována jako zelená, PCA2 jako červená a PCA3 jako modrá barevná složka.


Obr. 1A. Mapa klasifikace užití země v roce 1994


Obr. 1B. Mapa klasifikace užití země v roce 2003


Obr. 2A. Mapa míry zemědělského využití krajiny v roce 1994


Obr. 2B. Mapa míry zemědělského využití krajiny v roce 2003


Obr. 2C. Mapa změny zemědělského využití krajiny mezi lety 1994 a 2003. Intenzivnější šedá značí větší změnu.


Obr. 3A. Mapa míry urbanizace v roce 1994


Obr. 3B. Mapa míry urbanizace v roce 2003


Obr. 3C. Mapa změny urbanizace mezi lety 1994 a 2003. Intenzivnější šedá značí větší změnu.


© Karel Matějka - IDS (2007)