Koronavir SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19

Karel Matějka

Motto: Osobní svoboda je víc, než život - život bez osobní svobody nemá smysl

Až nyní jsem nalezl text, který je plně v souladu s myšlenkami a analýzami, které zde rozvíjím od jara letošního roku: Advokátka Candigliota: Prymula mi vyhrožoval. Znám ho. Svůj covid jsem řešila jednoduše.

 

Základní poznatky a východiska týkající se epidemie koronaviru SARS-CoV-2 lze shrnout v následujících bodech:

Od počátku šíření koronaviru SARS-CoV-2 v Evropě i ve světě je čím dál tím více zřejmé, že se jedná v první řadě o politický problém, nikoli o problém zdravotní. Již od počátku byl mezi obyvatelstvem vyvoláván strach a to jak sdělovacími prostředky, tak vládními představiteli. Média problematiku uchopila s tím, že po dlouhé době mají své téma, na němž mohou vydělat. Velká část zdravotnických odborníků ihned začala nastupující epidemie zneužívat proto, aby poukázala na svoji důležitost (třeba obor epidemiologie a hygiena byl v nedávné minulosti vcelku redukován), u mnohých se projevila takříkajíc fachidiocie. Paniku se mezi velkou částí obyvatel podařilo vyvolat. Političtí představitelé za takové situace si nedovolili nic nedělat, protože existovalo nebezpečí, že při nečinnosti by mohli být poháněni k zodpovědnosti, jejich politická opozice by situaci mohla zneužít. Proto se v podstatě jednotlivé strany předháněly v tom, kdo navrhne "účinnější opatření pro ochranu zdraví lidu". Nikdo nehleděl na skutečná čísla a jejich správnou interpretaci (Příklad: V jarních měsících se v některých zemích v souvislosti s epidemií SARS-CoV-2 signifikantně zvýšila úmrtnost, bylo to však pouze v těch zemích, kde se i v minulých letech úmrtnost zvyšovala [například v důsledku chřipkové epidemie]. Zdá se, že zvýšení počtu úmrtí bude následováno relativně delším obdobím po odeznění epidemie, kdy bude počet úmrtí naopak nižší, nežli je dlouhodobý průměr.), přestože se všichni zaštiťovali právě statistikami. Postupně kauza COVID začala žít svým vlastním životem a pod boj s virem se dál schovávají všelijaká další rozhodnutí. Pro politika, který by nyní připustil, že dřívější rozhodnutí byla chyba, by se jednalo o konec kariéry, možná by byl obviněn z ohrožení ekonomických zájmů státu. Dokonce ani nyní (srpen 2020) neexistuje země, kde by nemoc COVID-19 byla skutečným zdravotním problémem. Problémem může být nevalný stav zdravotnictví v některé zemi, ale nikoli choroba jako taková. Závažnost choroby je potřeba srovnávat s chorobami jinými - malárie, tuberkulóza, krvácivé horečky a jiné. Již od začátku března 2020 jsem se tedy rozhodl využít stránky IDS pro šíření informací, které považuji za relevantní.

Závěr září je charakteristický zvyšováním dynamiky šíření infekce SARS-CoV-2 nejen v ČR, ale v celé Evropě. Počet úmrtí na nemoc COVID-19 je však stále marginální ve srovnání s běžnou úmrtností. Přestože se denní počet identifikovaných nakažených osob pohybuje okolo 2 tisíc, stále vzálená doba, kdy může dojít k takovému promoření populace, aby spontánně došlo o omezení šíření epidemie. Po tak dlouhou dobu nelze omezovat ekonomické aktivity a život společnosti bez toho, aby to vyvolalo extrémní ekonomický propad, tedy i propad zdrojů využitelných ve zdravotnictví. Existuje i nebezpečí rozvratu společenských struktur, které může vyplývat z odporu velké části obyvatel proti zaváděným opatřením. Jediným možným rozumným přístupem je vnímat onemocnění COVID-19 jako běžné onemocnění s nímž se nebojuje, ale které se léčí podle možností medicínské vědy. Potřebné je aplikovat postup vyplývající z následujících bodů:

Počátek onemocnění COVID-19 v ČR - některá data a jejich interpretace (aktualizováno k 26.11.2020; starší verze 24.7.2020, 18.10.2020).
Co je cílem lživých zpráv? Na přelomu května a června se v tisku objevují nepravdivé informace o tom, že Švédsko má nejvyšší počet úmrtí na milion obyvatel (viz například článek na iDnes), přitom se (k 1.6.2020) jedná o 432 úmrtí oproti číslům 663 (Španělsko). 579 (Spojené království), 553 (Itálie) a srovnatelná hodnota 430 úmrtí na 1 milion obyvatel ve Francii! Navíc je potřeba tato čísla srovnat s průměrnou běžnou úmrtností za celé období, během kterého se tato takzvaná pandemie vyskytuje (zhruba více jak 4000 běžných úmrtí na milion obyvatel). Jedná se tedy i v nejpostiženějších zemích o marginální efekt infekce současným koronavirem.
Nestrašme obyvatele situací v Itálii. Tam je dlouhodobá průměrná úmrtnost za běžné situace nad cca 2007 osob denně. Díky nemoci COVID-19 tam byla zaznamenána maximální úmrtnost 971 lidí za jeden den (28.3.), za celou dobu epidemie tam od 23.2. do 18.4., tedy za 55 dnů, zemřelo v souvislosti s touto nemocí 22 747 osob. Přitom běžná úmrtnost za toto období by byla okolo 110 tisíc osob, tedy přibližně 5x více. Vzhledem k tomu, že průměrný věk zemřelých v souvislosti s COVID-19 je velmi podobný průměrnému věku dožití, ani v silně postižené Itálii se z dlouhodobého hlediska tato epidemie zřejmě na celkové úmrtnosti vůbec neprojeví (podrobnosti v textu). To ukazuje, jak je důležité správně pracovat s daty a vhodně je interpretovat.
Testování promořenosti SARS-CoV-2 je děláno špatně, jeho výsledky nepůjde dobře interpretovat. Na testování se totiž hlásí především obyvatelé, kteří mají strach z infekce u sebe nebo u někoho ve svém okolí. Jsou to lidé, kteří se více snaží udržovat sociální izolaci, více dodržují doporučení epidemiologů, proto i míra jejich promořenosti bude zřejmě nižší nežli je průměr v populaci. Naopak osoby, které tuší, že infekci již mohly prodělat, se testování raději vyhnou, protože nemají strach z vlastní nemoci, ale hlavně z karanténních opatření, která by je mohla postihnout.
Text odjinud: Časopis Reflex přinesl 28. 4. 2020 rozhovor s lékaři Pavlem Kolářem a Jaroslavem Svobodou. Přestože se nejedná o odborný / vědecký text, pro jeho význam jej přepisujeme i zde, protože není zaručeno, že originální článek bude trvale dostupný.
Pokud se v současnosti vyjadřuje ke koronavirové epidemii někdo v jiném smyslu, lze často objevit jeho osobní zájmy, respektive obhajobu jeho postojů je světu: takovým příkladem mohou být výroky prof. Václava Hořejšího, šéfa Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Již jeho pomýlené názory na politickou situaci ve vztahu například k Rusku (viz jeho novinové články a rozhovory; proč třeba výrokem "Rusko před 30 lety ztratilo kompletně své bývalé komunistické satelity a posléze i skoro 25 procent sovětského území" obhajuje současnou ruskou politiku?) dávají příčinu k zamyšlení nad ním, jako nad člověkem, který opovrhuje svobodou a tedy bez rozpaků nechá zavřít celou zemi do karantény pro tak skoro "banální" onemocnění, jako je COVID-19, i za cenu potopení ekonomiky a pošlapání lidských práv.
Některé informační zdroje:
International Mathematical Union: COVID-19 Resource Website
European Centre for Disease Prevention and Control: Download today’s data on the geographic distribution of COVID-19 cases worldwide
EuroMOMO - European mortality monitoring activity
Společnost infekčního lékařství ČLS JEP - web infekce.cz: léčba infekčních nemocí

© Karel Matějka - IDS (2020)