Vývoj lesnické typologie v České republice

Zpracováno pro "Projekt zpřístupnění materiálů k vývoji a stavu typologie lesů v ČR" financovaný Fondem rozvoje vysokých škol v roce 2002, tématický okruh E1 pod číslem 1038/2002.

Publikovány byly tři CD, jejichž obsah je uveden dále

• Disk I
• Disk II
• Disk III

Popis projektu

Cílem projektu je shromáždění a digitalizace materiálů k problematice lesnické typologie.

Výchozí stav řešeného problému

Lesnická typologie je jedním ze základních předmětů na lesnických fakultách, který umožňuje vysvětlení a pochopení ekologických principů pěstování lesů. Předmět je založen na vědním oboru lesnické fytocenologie (též nazývaném lesnická typologie). Vzhledem k tomu, že typologie závisí na přírodních a historických poměrech v jednotlivých zemích, jednotlivé země řeší konstrukci typologických systémů na základě zohlednění specifických východisek, v jednotlivých zemích jsou vyvinuty samostatné lesnicko-typologické školy - jejich přehled viz např.

Tak i v ČR je uplatňována specifická škola - například

Není tedy možné nedostatek materiálů řešit přebíráním obdobných materiálů ze zahraničí.

První práce probíhaly na území ČR již ve čtyřicátých letech. Lesnická typologie byla vyvíjena v ČR v několika etapách, které vedly i ve vznik dvou hlavních směrů přístupu. Prvním byl geobiocenologický přístup rozpracovaný profesorem A. Zlatníkem a je v něm pokračováno dodnes, vedoucím pracovištěm je Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně. Druhý pak vznikl v rámci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (dříve Lesprojekt), kde je v pracích nadále pokračováno.

V letech 1956-70 se uskutečnil typologický průzkum a mapování na celém území ČR. V přirozenější karpatské oblasti se používala typologická systematika Zlatníkova, opírající se spíše o znaky fytocenózy .V hercynské oblasti se silně pozměněnými poměry se používala převážně systematika Mezera-Mráz-Samek, která více využívala znaků stanovištních. Mapování bylo značně nejednotné. V této ověřovací fázi vývoje typologie byla ponechána typologům značná volnost.

Vlastní poznatky získané při typologickém průzkumu a mapování, a přednosti obou systémů byly využity ke sjednocení metodického postupu a k vytvoření nového typologického systému Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. U jeho zrodu stáli vedoucí pracovníci typologie ÚHÚL v Brandýse n.L. Ing. Karel Plíva a Ing. Eduard Průša, CSc. V roce 1969 vydali knihu " Typologické podklady pěstování lesů". Ing. Plíva se věnoval především typologickému systému, Ing. Průša zpracoval pro 92 souborů lesních typů rámcové zásady hospodaření. Kniha se stala na dlouhou dobu příkladnou ukázkou zdařilého skloubení lesnické typologie s jejími aplikacemi v hospodářské úpravě a pěstování lesů.

V roce 1971 upřesnil Ing. Karel Plíva typologický systém do konečné podoby a v publikaci " Typologický systém ÚHÚL " charakterizoval lesní vegetační stupně, ekologické řady a edafické kategorie. Současně zpracoval "Přehled lesních typů a jejich souborů v ČSR". Na podkladě nového typologického systému ÚHÚL byly v období od roku 1971 do roku 1980 vyhotoveny pro všechny lesy nové typologické mapy v měřítku 1 : 10 000. Oproti dřívějšku se výrazně zvýšil počet mapovaných lesních typů. Ty byly nově charakterizovány. Využitelnost původních typologických čar byla nízká, takže byly zpracovány prakticky nové typologické mapy .V aplikaci lesnické typologie pro potřeby hospodářské úpravy lesů byl ujednocen způsob sdružování příbuzných souborů lesních typů do hospodářských souborů. Pro základní porostní typy v hospodářských souborech pak byly zpracovány rámcové směrnice hospodaření. Nezbytnou podmínkou pro kvalitní rámcové plánování byla úzká spolupráce typologa, zařizovatele a místního lesního hospodáře. Po ukončení typologického průzkumu a mapování v tomto cyklu obnov LHP shrnul Ing. Karel Plíva v roce 1983 nové poznatky a vydal publikaci " Typologická klasifikace lesů ČSR". Nově také upravil "Přehled lesních typů a jejich souborů".

V příloze vyhlášky č.13/1987 Sb. je uvedena struktura hospodářských souborů a přehled zásad hospodaření podle HS. Celkem 163 souborů lesních typů bylo sdruženo do 26 hospodářských souborů. Z toho byly 3 soubory lesa ochranného. Zvláště některé hospodářské soubory byly vymezeny příliš široce a sdružovaly přírodní poměry od sebe značně rozdílné. Základní formou hospodářského způsobu byla většinou holoseč, i když se ve zdůvodněných případech připouštěla forma násečná nebo podrostní. Za těchto podmínek pozbylo smyslu dále rozvíjet lesnickou typologii. Koncem roku 1980 byl typologický průzkum v ÚHÚL výrazně utlumen a byly také ukončeny pravidelné revize typologických map. Pro hospodářské plánování v široce pojatých hospodářských souborech se jevily typologické mapy jako příliš detailní, prakticky málo využitelné a pozbyly na významu u většiny provozních organizací. Výjimkou byl např. lesní závod v Nových Hradech, kde soutisk porostní mapy s mapou typologickou tu zůstal i nadále nejužívanější lesnickou mapou a ve složitých přírodních podmínkách tohoto závodu byla tato mapa považována za nezbytnou.

V novém rozdělení lesa, uskutečněném v cyklu obnov LHP v roce 1981 až 1990, byly vylišovány porosty, které se měly stát do budoucna trvalými jednotkami hospodaření. Proto se terénní a růstové podmínky v porostech neměly podstatně lišit. Většinou však byla dána přednost hlediskům provozním, hlavně zřetelnosti a trvalosti hranic porostů před vlastnostmi růstového prostředí. Často byly rušeny málo výrazné hranice vedené po hřebenech, oddělujících slunné a stinné svahy , hranice oddělující labilní porosty na oglejených a glejových půdách apod. Ty však byly většinou hranicemi hospodářských souborů. Vznikly tak porosty s přírodními poměry značně heterogenními. Specialisté typologie lesů v tomto období prováděli v menší míře opravy hrubých chyb v typologických mapách. Hlavně se však věnovali zpracování návrhu hospodářských souborů a rámcových směrnic hospodaření. V omezených možnostech aplikace typologie v rámci hospodářských souborů se dařilo zpracovat zásady hospodaření jen formou odchylek, pokud byly v hospodářském souboru přírodní podmínky příliš rozdílné. Podkladem pro toto rámcové plánování byla publikace Ing. Karla Plívy: "Diferencované způsoby hospodaření", vydaná v roce 1980.

Zkušenosti, získané při zpracování rámcových směrnic hospodaření na jednotlivých LHC a v přírodních lesních oblastech, shrnul koncem decenia Ing. Karel Plíva a Ing. Ivan Žlábek v publikaci: "Provozní systémy v lesním hospodářském plánování". Zásady rámcového plánování podle hlavních funkcí lesa zpracoval v roce 1991 Ing. Karel Plíva v publikaci: "Modely hospodářských opatření".

Množství základních materiálů výše citovaných publikací nebylo nikdy veřejně publikováno a zůstalo jako rukopisné materiály nebo byly rozmnoženy interně v rámci ÚHÚL - většina z nich je v současnosti velmi omezeně dostupná nebo skoro nedostupná, přičemž mají základní význam pro pochopení vývoje a současného stavu lesnické typologie.

Obor lesnické typologie v ČR je v současnosti ve stálém rozvoji - pracuje se na sjednocení klasifikace lesních typů v rámci celé republiky (dosud existují rozdíly mezi jednotlivými lesními oblastmi), existuje několik návrhů na úpravu typologického systému. Tyto práce by se měly aktuálně promítnout do výuky na vysokých školách, což je mnohdy obtížné při nedostupnosti základních materiálů z oboru.

Zpřístupnění materiálů, týkajících se lesnické typologie, je důležité pro zajištění odpovídajícího stupně výuky na lesnických fakultách, bude využito při zadávání a tvorbě diplomových prací, umožní zkvalitnit postgraduální vzdělávání (a celoživotní vzdělávání) v tomto oboru. Tímto způsobem bude výhledově zajištěno odpovídající uplatnění poznatků lesnické typologie v lesnické praxi.

Cíle řešení

Cílem bylo shromáždění a zpřístupnění materiálů popisujících vývoj a stav lesnické typologie v ČR. Tento informační zdroj obsahuje podklady k vývoji oboru od jeho počátků ve čtyřicátých a padesátých letech, přes etapu intensivního rozvoje do let sedmdesátých a postupuje až k materiálům vznikajícím v současnosti (oživení vývoje lesnické typologie v devadesátých letech souvisí s příklonem k přírodně blízkému hospodaření v lesích). Shromážděny byly materiály (starší, nyní již převážně nedostupné publikace i rukopisy a interní materiály vydávané Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů) popisující teoretické základy lesnické typologie, metodiky, souhrnné materiály textové a výběr zpracovaných map, které budou dokumentovat úroveň výstupů z různých vývojových etap oboru.

Organizační zajištění

Hlavním řešitelským pracovištěm byla firma Karel Matějka - IDS.

Garantem projektu FRVŠ za vysoké školy byl Doc. Ing. Jiří Viewegh, CSc. z Lesnické fakulty ČZU v Praze.

Technické zajištění a další odbornou spolupráci poskytl Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem.

Návazné projekty

Digitalizace materiálů k poškození lesů České republiky (zpracováno v letech 1999-2000, publikováno na dvou CD v roce 2000).

Ing. Karel Matějka, CSc. - IDS

Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4

Telefon: +420 244 400 781, +420 603 444 768

e-mail: ids@infodatasys.cz

Zpět na hlavní stránku IDS

© Karel Matějka - IDS (2003)