Vývoj lýkožrouta smrkového v ČR

Model PHENIPS je používán společně s daty o počasí měřenými na jednotlivých meteorologických stanicích CHMÚ pro odhad vývoje populací lýkožrouta smrkového. Při nastavení odpovídající publikaci Matějka et Modlinger (2023) bylo možné odhadnout počátek vývoje charakterizovaný potenciálem prvního rojení lýkožrouta. Tak jsou postupně konstruovány následující mapky pro různé termíny. Na každé mapce je uvedeno datum dhadovaného rojení a velikost bodu odpovídá dosaženému stupni vývoje G podle modelu. Různé mapky je možno zvolit změnou data výpočtu. Model je nyní počítán v týdenních intervalech pro 162 vybraných meteorologických stanic ČHMÚ, kde jsou dostupná data potřebná pro výpočet modelu a vyhodnocení výsledků z hlediska dlouhodobého vývoje. Výpočet modelu je ukončen při zkrácení dne pod 14.5 hodiny (podle originálního nastavení). Použitá jsou podrobná 10-min data. Medián nadmořské výšky vybraných stanic je 400 m.

První model byl počítán k 20.4.2026, kdy potenciál prvního rojení lýkožrouta smrkového byl zaznamenán v nadmořských výškách do 420 m. V dalším týdnu (27.4.2026) byla maximální dosažená hodnota indexu G = 0.160 na stanici Lednice [B2LEDN01]. Před tímto datem existoval potenciál rojení na stanicích v nadmořské výšce pod 570 m. Do 4.5.2026 se tato hranice posunula k cca 800 m n.m. Dle odhadu k 11.5.2026 se stanice bez výskytu rojení kůrovce vyskytují již pouze v nadmořské výšce nad cca 1000 m (zde je potřeba upozornit, že v rozmezí nadmořských výšek 866 a 1105 m neleží žádná vybraná stanice). Na začátku června dospěl potenciál jarního rojení až do subalpinského pásma. Ke dni 15.6.2026 nedošlo k rojení pouze na dvou nejvýše položených stanicích nad 1400 m n.m. (Luční bouda a Praděd). O týden později již bylo rojení indikováno i na těchto nejvýše položených stanicích. Postupně již dochází ke kompletnímu ukončení vývoje první generace - v polohách do cca 400 m n.m. tedy již hrozilo napadení dalších porostů.

K ukončení vývoje druhé generace dochází postupně od 24.7.2026 na nejteplejších lokalitách, hranice ukončení vývoje druhé generace se dále šíří do vyšších poloh (nad 550 m).

Předpověď data prvního sesterského přerojení (pro G = 0.5) byla pro nadmořské výšky do cca 550 m odhadována na 20.5. až 16.6.2026, v chladnějších lokalitách později. Data z 25.5.2026 tento odhad potvrzují, protože první sesterské přerojení bylo indikováno již na 24 stanicích, především na jižní Moravě, Olomoucku a v Polabí, ale také v Českobudějovické pánvi.

Další data naznačují medián pro datum ukončení vývoje první generace lýkožrouta na 1.7.2026. Na nejníže položených, nejteplejších lokalitách k němu mohlo dojít již cca 14.6.2026, jak bylo potvrzeno daty z 15.6.2026. Podle dat z 20.7.2026 by k ukončení vývoje druhé generace mohlo docházet postupně od 23.7. na nejníže položených nejteplejších lokalitách.

Podle vlastní stanice Rudolfov mohlo k prvnímu rojení dojít 18.4.2026 - pozdější rojení bylo indikováno od roku 2015 v letech 2015, 2017, 2021 a 2023.

 

Ukončení vývoje lýkožrouta (respektive minimalizace pravděpodobnosti jeho dalšího šíření) bylo indikováno na základě zkrácení doby denního slunečního svitu pod 14.5 h v datech 12. až 16.8.2026, tedy v posledním reportovaném týdnu. Je však pravděpodobné, že vzhledem k vysokým teplotám vzduchu může vývoj larev alespoň na některých lokalitách pokračovat a k přechodu do diapauzy ještě nemusí dojít.