20.12.2003 - MOJMÍR VLAŠÍN, Ekologický institut Veronica - str. 03 V Kančí oboře je ropa, to je dobrá zpráva jen pro šejky Úpatí Pálavy a celou oblast pod pálavskými kopci, kolem soutoku Dyje, Svratky a Jihlavy a dále až po soutok s Moravou, porostly po skončení poslední doby ledové (před asi 10 000 lety) lužní lesy. Jejich život byl úzce svázán s vodním režimem řek, po dobu několika tisíc let poměrně ustáleným. I nivní lesy byly káceny a měněny v louky a pastviny, neustále obohacované o živiny z náplav. V okolí řek se tak zrodila pestrá paleta lužních lesů, luk, pastvin, mokřadů, hrůdů, jezírek a mrtvých ramen. Ochrana lužního lesa Při připravované ochraně tohoto fenoménu v sedmdesátých letech dvacátého století se počítalo s chráněnou krajinnou oblastí zahrnující i lužní lesy kolem Břeclavi a Lanžhota. Zvrátil to až komunistický funkcionář z Lednice na Moravě. Ochrany se dostalo pouze vápencovému bradlu a kousku luhu u Milovic. Od těch dob jihomoravští ochránci přírody usilují o rozšíření CHKO. Je ochrana lužního lesa vůbec potřebná? V Kančí oboře se objevila ropa. Pro šejky je to dobrá zpráva, ale pro lidi ne. Starosta Břeclavi patří zřejmě k šejkům, a tak se raduje z vidiny 15 milionů korun plynoucích do pokladny jeho města. Trochu si neuvědomil, že se zde nejedná o poušť a že zde žijí lidé a také různé druhy ohrožených organismů. Těžařům nic nebrání Proč by mělo město Břeclav chránit nějaký lužní les, když mu z toho žádné peníze nekynou? Území bylo sice vyhlášeno za přírodní park, ale dnešní starosta a včerejší přednosta okresního úřadu si dal záležet, aby tam nebylo nic, co by bránilo těžařům. Je to trochu krátkozraké. Mnohá města si dnes více váží lesa v okolí než zlata v podzemí, tak je tomu kupříkladu v Kašperských Horách. K významným odpůrcům rozšíření CHKO Pálava patřil a patří ředitel Lesního závodu Židlochovice Lesů České republiky. Jeho argumentace se opírala o lesní zákon. "Náš lesní zákon je dostatečně silný," říkával, "a my, jako správci státních lesů, máme dostatečně pevnou pozici, abychom lužní lesy uhájili." Pak neopomněl dodat: "Nepotřebujeme žádné ochránce přírody, aby nás učili chránit les." Průzkum, nebo těžba? V Kančí oboře se pod pláštíkem průzkumné těžby rozjíždí regulérní těžba ropy. Proti protestují místní občané a také ministr životního prostředí. Biosférická rezervace Pan ředitel ze své silné pozice a se silným zákonem v ruce neudělal vůbec nic. Vlastně pardon - po mnoha obstrukcích souhlasil se zřízením biosférické rezervace. Když se však podíváte do sbírky zákonů a budete chtít vědět, co tento pojem znamená, jaká ochrana se na takové území vztahuje, zjistíte, že tam vůbec není. Ona taky biosférická rezervace (pokud není zároveň chráněnou krajinnou oblastí či národním parkem) vůbec nic neznamená. Je to jen nálepka, viněta na prázdné láhvi. Moravské fórum O ochraně lužního lesa u Břeclavi ------------------------------------------- 10.07.2003 - (ČTK) - str. 01 Rezervace Pálava bude větší a změní své jméno Mikulov - Výbor programu Člověk a biosféra UNESCO v Paříži včera schválil návrh na rozšíření Biosférické rezervace Pálava na Břeclavsku. Nově do ní bude patřit Lednicko-valtický areál a také Podluží. Rezervace s novým názvem Dolní Morava bude vyhlášena na podzim. „Dolní Morava se stane základem rezervace, která by se v budoucnu měla rozkládat na jihu Moravy, v Dolním Rakousku a na západním Slovensku,“ řekla Eva Jelínková z národního komitétu programu Člověk a biosféra. Podle šéfa Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiřího Matušky je označení biosférická rezervace známkou kvality, která by měla regionu přinést rozvoj. ------------------------------------------- 03.05.2003 - HANA ČERNOHORSKÁ - str. 01 Břeclav změnila názor na Pálavu Rozšíření biosférické rezervace je opět reálné Břeclavští zastupitelé souhlasili s tím, aby se rozšířila biosférická rezervace Pálava. Rozšíření přitom předchozí reprezentace města blokovala. Břeclav - Rozšíření biosférické rezervace Pálava je znovu ve hře. Na rozdíl od minulé navrhované verze chtějí ekologové a lesáci rozšířit území ještě o Tvrdonicko až po Mikulčice, včetně místního archeologického areálu. Iniciátoři, Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava a Lesy České republiky, spoléhají přitom na to, že nová vedení radnic se postaví k jejich plánům jinak než ta předešlá. Když chtěli na konci minulého desetiletí rozšířit stávající území biosférické rezervace o Lednicko-valtický areál a oblast soutoku Moravy a Dyje, narazili na nesouhlas Břeclavi a projekt ztroskotal. Břeclav však svůj postoj v uplynulých týdnech změnila. Na území plánovaného rozšíření biosférické rezervace je asi čtrnáct obcí na Břeclavsku a Hodonínsku. "Téměř všechny daly svůj souhlas, zatím ho nemáme jasně dán z Přítluk a Mikulčic, kde neproběhla ještě jednání zastupitelstev," řekl Jiří Matuška, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava v Mikulově. "Protože biosférické rezervace jsou založeny na principu všeobecných dohod, je žádoucí, aby dohoda byla deklarována podpisem a razítkem všech zúčastněných," vysvětlil Matuška, proč musí obce s rozšířením území souhlasit. Pro obce se tím, že se octnou v biosférické rezervaci, nic nezmění. "Biosférická rezervace nemá mechanismy omezující. Je to certifikace kvality území, zlepší se tím například prezentace tohoto území v oblasti cestovního ruchu a podmínky pro získání dotačních titulů," uvedl Matuška. Lesy České republiky a Správa CHKO chtějí požádat o schválení rozšíření pařížské byro programu Člověk a biosféra organizace UNESCO v červnu. Biosférická rezervace Pálava současnost * rozloha: 83 km2, leží na katastrech jedenácti obcí plány * rozloha: do 300 km2, přičlenily by se katastry dalších čtrnácti obcí (Lednicko-valtický areál vymezený státní hranicí a řekou Dyjí, území na soutoku Moravy a Dyje ohraničené jižně od Lanžhota kanálem Svodnice, Tvrdonicko ohraničené řekou Kyjovkou a státní hranicí se Slovenskem - včetně mikulčického archeologického areálu) ------------------------------------------- 19.03.2002 - str. 03 Obhájců vodního díla se našlo jen velmi málo Názory čtenářů Klidně vyjdu do ulic Plně podporuji ministra Kužvarta v nesouhlasném stanovisku k výstavbě jezů na Labi.Zachoval se konečně jako ministr životního prostředí-na rozdíl třeba od jeho přístupu k hospodaření v šumavském "národním parku". Můžeme jen litovat, že jeho stanovisko není podle našich zákonů závazné. Kdyby hrozilo, že se přece jen tato barbarská stavba uskuteční, jsem připraven se zapojit do případných aktů občanské neposlušnosti. Jaroslav Trakal, Ústí n. L. Kužvart mne potěšil Velmi mě potěšilo stanovisko pana ministra Kužvarta, který v minulém týdnu navštívil naši fakultu a tím více mě pobouřila reakce pana ministra Schlinga, který by nejraději zrušil celé ministerstvo životního prostředí. Jak může někdo tak vysoce postavený v naší "demokratické" společnosti vypustit z úst něco takového ?! (...) Proč rovnou nepostavíme nízkoponorové lodě, než abychom dopustili, že nám pár podnikatelů zkanalizuje řeku Labe procházející dvěma chráněnými oblastmi, a zničí území, jež je navrženo jako biosférická rezervace UNESCO a počítá se s ním v programu Natura 2000 ? Hana Koníčková, studentka fakulty životního prostředí, Ústí n. L. Nebudeme mít kde žít Jsem zásadně proti výstavbě jezů na Labi. Řada odborných studií tuto stavbu nedoporučuje a i přesto, že jsem měl možnost se zúčastnit několika projednávání tohoto problému, neslyšel jsem jediný rozumný důvod pro. Zničení životního prostředí se nedá vyvážit žádnými ekonomickými zisky. Zničíme-li si životní prostředí, nebudou ani veřejné zájmy, jimiž se ohánějí příznivci megalomanských staveb, neboť veřejnost už nebude mít kde žít. Josef Korbel, Česká Kamenice Jezy na Labi potřebujeme Docela mne šokuje, jak se ve veřejné diskusi o jezech vytrácejí reálné argumenty pro jejich ospravedlnění. V nedávné době zkrachovala Československá plavba labská. Pokud se nepodaří její provoz obnovit o práci přijde zhruba 800 lidí. Německá železnice při dopravě zboží z českých měst, kde se nacházejí říční přístavy v současné době uplatňuje speciální tarif který je ve srovnání se standardním zhruba 50%. Po zániku konkurence plavby bude tarif samozřejmě zvýšen na běžnou úroveň. (...) Argumenty stavby nízkoponorných lodí jsou také liché. Šířka řeky, poloměry meandrů jsou omezené a tak je sice možno postavit loď s nízkým ponorem, problémem však bude, že pokud by měla uvézt rozumné množství nákladu, tak se na Labe jaksi nevejde. (...) Pokud lodní doprava zanikne, tak lze očekávat, že vzhledem k vysokým nákladům při dopravě na zahraničních železnicích se většina zboží přesune na kamiony a přesně na tu dálnici, proti které ekologové vystupovali donedávna. J. Han, Děčín Obchodníci prosazují své zájmy Mají-li být vodní díla vybudována za účelem zjednodušit vodní dopravu po Labi, očekávaný přínos zřejmě bude zanedbatelný, neboť v současnosti vodní doprava těžko může konkurovat paralelní železniční, případně silniční dopravě. (...) Domnívam se tedy, že záměr je příliš neekologický i neekonomický na to, aby na něj byly uvolněny státní dotace. (...) Je pochopitelné, že každý obchodník, chce-li svůj záměr prosadit, bude volit takové způsoby jednání, které jeho prosazení zajistí. Méně už je pochopitelné, když se druhá strana nechá takovým způsobem jednání znovu a znovu zmást. A až bude tato zamýšlená stavba hotová (nejlépe po několikanásobném navýšení plánovaných nákladů), bude již na obzoru další záměr. Petr Lacek, Lysá nad Labem Odmítnutí přehodnoťte Argumenty, které doposud padly na stranu "pro", podle mého názoru jednoznačně svědčí o tom, že se jedná o úspěch lobbistů, ať už z řad rejdařů, či stavařů. Vodní dopravu uznávám jako ekologickou, ale nikoliv za každou cenu! Vážená vládo, jeďte se prosím podívat do Dolního Žlebu, nechte se provést krajinou odborníky, kteří o ní něco vědí, zeptejte se ekologů na jejich názor (oni nejsou proti vodní dopravě jako celku!), nenechte se mást názory zmanipulovaných jedinců z řad laiků. Zvažte poté prosím všechna "pro" a "proti" ještě jednou důkladně. Jaroslav Opravil Kanalizace a krajina Záměr kanalizace dolního Labe je prosazován úzkou a zároveň vlivnou skupinou lidí na úkor ostatních občanů. Zisku by v případě uskutečnění záměru dosáhly samozřejmě loďařské a stavební firmy a též všichni, kdo je kryjí a podporují. Je však málo pravděpodobné, že by prospěch pocítil ještě někdo jiný. Lodní dopravu lze i za současných podmínek neupraveného Labe provozovat po většinu roku. Navíc i v případě realizace záměru bude lodní doprava i nadále představovat jen zlomek oproti silniční a železniční dopravě. Je tedy zřetelné, že doprava v tomto koridoru není závislá na úpravách Labe. (...) Stavbami by byl narušen i krajinný ráz oblasti. Volně plynoucí a vlnící se řeku by nahradila šedivá stojatá voda. Pevně věřím, že k realizaci záměru kanalizace Labe nedojde. M. Malec, Praha ------------------------------------------- 03.10.2001 - HANA ČERNOHORSKÁ - str. 01 Rezervace: širší, nebo ne? Proti rozšíření biosférické rezervace Pálava stojí obavy z chráněné krajinné oblasti Mikulov - Plánované rozšíření biosférické rezervace Pálava o území Lednicko-valtického areálu a Tvrdonických luhů troskotá na odporu některých institucí. Proti jsou především správci lesa, kteří si nepřejí rozšíření zdejší chráněné krajinné oblasti a obávají se, že rozmach biosférické rezervace by byl jen jeho předstupněm. "Koncem června jsem na jednání ve Valticích nabídl, že budeme souhlasit s rozšířenou biosférickou rezervací tak, jak je zpracována v návrhu, který už je v Paříži. Chtěl jsem jenom, abychom společně doporučili ministerstvu životního prostředí, aby se na určitou dobu zastavily práce na rozšíření chráněné krajinné oblasti," říká ředitel Lesního závodu v Židlochovicích Jan Vybíral. "Chtěli jsme, aby nová biosférická rezervace měla šanci ukázat, že je životaschopná a v regionu získá renomé, aby se z ní nestala formální záležitost. Nikdo se ale k této iniciativě nepřihlásil," dodal. Spolu s břeclavským starostou Miroslavem Ondrušem a předsedou Českého svazu ochránců přírody Otakarem Pražákem se potom chystanému rozšíření rezervace snažil zabránit. V dopise doporučili předsedovi Českého národního komitétu pro program MAB - Člověk a biosféra UNESCO, aby přihlášku na rozšíření Biosférické rezervace Pálava a Podluží stáhl z pořadu jednání v Paříži v letošním roce. V dopise se kriticky vyjadřují nejen o záměrech Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava, která území spravuje, ale i o odbornosti jejich pracovníků: "Snaha rozšířit biosférickou rezervaci prakticky v hranicích dlouhodobě prosazovaného rozšíření CHKO Pálava je vnímána jako pokus o rozšíření mocenského vlivu skupiny osob, které v ochraně přírody regionu nepředstavují odbornou špičku," uvádí se v otevřeném listě. "Jsme schopni dokázat, že jednání pracovníků CHKO Pálava není vždycky korektní a slučitelné s tím, jak by měl vypadat odborný kredit," vysvětlil své stanovisko ředitel židlochovického lesního závodu. Dopis se k ekologům z CHKO Pálava dostal neoficiální cestou. Ti se cítí dotčeni. "Nikdy jsme k těmto tvrzením nezavdali důvod," řekl vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška. Biosférické rezervace jsou součástí světové sítě biosférických rezervací UNESCO. V devadesáti čtyřech zemích světa je jich čtyři sta jedenáct. Návrhy na zařazení nových biosférických rezervací nebo na jejich rozšíření posuzuje poradní sbor pro biosférické rezervace UNESCO. Současná biosférická rezervace Pálava má osmdesát tři kilometrů čtverečních. Podle návrhu CHKO Pálava by se k ní mělo připojit území Lednicko-valtického areálu a Tvrdonické luhy. Konflikt ekologů, ochránců přírody a lesáků může ale proces rozšíření ohrozit. "Na projednání v Paříži v září bylo jasně řečeno, že předložený projekt splňuje všechny předpoklady, je kvalitní, ale chybí v něm doporučující dopis správce lesů," konstatovala tajemnice Českého národního komitétu MAB v Praze Eva Jelínková. "Lesy České republiky rozšíření biosférické rezervace vidí jako možný předstupeň dalšího rozmachu chráněné krajinné oblasti, který si nepřejí. Český národní komitét pro program MAB ale neustále zdůrazňuje, že rozšiřování CHKO není v jeho kompetenci. Je to ale jakoby hrách na stěnu házel," dodala Jelínková. Biosférická rezervace * území s výjimečnou krajinou a přírodními hodnotami, které se zachovávají především díky péči a konání lidí, kteří tady žijí Je to vybrané území, které splňuje podmínky programu Člověk a biosféra organizace UNESCO. ------------------------------------------- 04.07.2001 - (jum) - str. 04 Křivoklátsko není zničené Středočeský kraj Křivoklát - Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko a biosférická rezervace zapsaná na seznam UNESCO patří k nejnavštěvovanějším přírodním lokalitám ve středních Čechách. V loňském roce otevřeli pracovníci Správy CHKO nově rekonstruovanou vodáckou naučnou stezku, která patří ve střední Evropě k výjimkám. Od roku 2000 se mohou zájemci projít i po nové naučné stezce U Eremita, která spojuje Branov s Roztoky a je zaměřená na výskyt dřevin. Také letos připravili pro návštěvníci Křivoklátska zajímavou novinku. Zájemci se totiž mohou projít po nově opravené turistické trase Opičina, která leží v začátku největšího chráněného území Křivoklátska Týřov. Stezka, která umožňuje vstup ke zřícenině hradu Týřov, sice vznikla už ve 20. letech minulého století, v poslední době byl ale přechod přes ní velmi nebezpečný. "Během posledních let se tu stalo několik smrtelných úrazů, neboť v některých místech šla pěšina nad kolmým svahem těsně u skály. Vloni a letos jsme proto zpevnili svahy a nebezpečné úseky nahradili dřevěným přemostěním. Udělali jsme i vyhlídku na Královské stolici," řekl ředitel správy Štěpánek. Rekonstrukce kilometrového úseku s převýšením kolem osmdesáti metrů stála téměř dvě stě tisíc korun. Národní přírodní rezervace Týřov, jejíž jádro bylo vyhlášeno už v roce 1933, má v současné době rozlohu 430 hektarů a ochránci přírody ji považují za jednu z nejzachovalejších lokalit. ------------------------------------------- 23.02.2001 - HANA ČERNOHORSKÁ, TOMÁŠ FRÁNEK - str. 09 Mikulovsko: krásný kraj, málo práce M i k u l o v - Člověku, který jen projíždí Mikulovem a okolními obcemi, se zdá, že je všechno v pořádku. Regionem vede hlavní silniční trasa k frekventovanému hraničnímu přechodu s Rakouskem, hned za hranicí je velké kasino, poutače lákají k ubytování v penzionech nebo k posezení ve vinných sklepích, radnice začala obnovovat historické židovské ghetto. Jen kousek za Mikulovem je biosférická rezervace UNESCO Pálava, malebné vinice a velké Novomlýnské nádrže. Ale stačí chvíli v Mikulově být a všechno je jinak. Prázdné objekty družstev a továren každého vyléčí z pocitu, že je v prosperujícím regionu. Nezaměstnanost je totiž podobná jako v nejhůře postižených oblastech - na Karvinsku a Sokolovsku. V některých obcích, jako je Nový Přerov, Jevišovka nebo Horní Věstonice, přesahuje dvacet procent. V Mikulově samém je sedmnáctiprocentní. "Vždyť tudy povede dálnice do Vídně, je tu Pálava, Novomlýnské nádrže, to je obrovský turistický potenciál. Zatím se ho však nedaří využít," říká Zdeněk Opálka z Okresního úřadu v Břeclavi. Odborníci i starostové varují, že se Mikulovsko postupně vylidňuje. "Pokud se situace brzy nezmění, budou lidé tak chudí, že už jim nepomůže nic a Mikulovsko se stane vymírající oblastí. Je to prostě obrovský průšvih," říká ředitel Úřadu práce v Břeclavi Jaroslav Valný. "Kritická situace je hlavně mezi ženami, mužům nezbývá než jezdit za prací na celý týden pryč," vysvětluje starosta Pavlova Vladimír Foltýn. Kde hledat začátek agonie? Hlavní příčinou byl rozpad Státního statku Mikulov, kde pracovalo deset tisíc lidí. Po krachu statku počátkem devadesátých let nikdo nová pracovní místa nevytvořil. Nevyšly ani pokusy získat velké investory. "To, že zkrachovala zemědělská výroba, se nepodařilo nahradit. Kdo si myslí, že se dá vydělat na pěstování a prodeji vína, mýlí se," říká místostarosta Mikulova Vojtěch Příbramský. Snahy přilákat investory se zatím s úspěchem nesetkávají. Z Mikulova do Irska zamířila kanadská společnost Merfin, která měla ve městě postavit továrnu, nezdařily se ani plány rakouských investorů na vybudování velkého překladiště. První vlaštovkou snad znamenající obrat je úspěch při jednání s rakouskou společností Kabelwerk z nedalekého Poysdorfu. Ta ve městě zaměstná při výrobě kabelů až tři sta lidí. Mikulovská radnice se rozhodla i k dalšímu kroku: nabídla půl milionu korun tomu, kdo pomůže do města dostat investora, jenž by zaměstnal aspoň tři sta lidí. "Každý týden tady máme jednoho zájemce, ale všechno je ve fázi oťukávání," říká místostarosta Příbramský. O investici ve městě se třeba zajímala mexická společnost Barcel Mexico vyrábějící kukuřičné lupínky, k dohodě zatím nedošlo. Bez využití zůstává velká průmyslová zóna u Pohořelic, která jinak patří mezi nejlépe připravené u nás. "Firmy by měly problémy sehnat pracovníky, není tu dostatek kvalifikované pracovní síly," říká Jaroslav Valný z břeclavského úřadu práce. Úřad práce už požádal ministerstvo práce a sociálních věcí o to, aby na Mikulovsko šla stejná pomoc jako do krizových regionů na severu Čech a Moravy. "Nejde o to narvat sem obrovské miliony, ale vytvořit vhodné podmínky pro podnikatele. Musí se začít stavět menší fabričky, zaměstnavatelé musí mít chuť na Mikulovsko jít," dodává Valný. Hodně si také lidé slibují od budoucí dálnice Brno - Vídeň.. PROBLÉM TRANSFORMACE A RŮSTU PRODUKTIVITY Ředitel Okresního archivu v Mikulově Emil Kordiovský upozorňuje, že Mikulovsko neznalo nezaměstnanost za války ani za komunismu. "S připojením Mikulovska k německé říši nastala pracovní povinnost. Vyhýbat se práci byl zločin," říká. "A kdo nedělal po roce 1948, byl příživník a byl stíhán. Vytvářela se umělá zaměstnanost a nízká produktivita práce se nahrazovala počtem lidí." Nezaměstnaní začali být problémem po roce 1989. Krachovala řada podniků, prudce se zvyšovala produktivita práce. "Na Mikulovsku skončil státní statek, Strojírny masného průmyslu a První brněnská, rozpadla se družstva. Během transformace výrazně poklesla výroba, a tudíž i počet zaměstnanců." ------------------------------------------- 15.06.2000 - (vc) - str. 01 Dnešní otázka? Petru Dolejskému, vedoucímu Správy CHKO Bílé Karpaty: * Brzy pojedete převzít na Karlštejn Evropský diplom. Co to pro vás znamená? Pro mě osobně je to další ocenění bělokarpatského regionu a jeho obyvatel - jejich vztahu k přírodě, krajině, životnímu prostředí. Asi oprávněně nesou Bílé Karpaty označení Biosférická rezervace UNESCO. Z dlouhodobého hlediska by si všichni "usilovači" o členství v Evropské unii však měli uvědomit jednu zásadní věc. Velká chráněná území, ochrana přírody a krajiny a pozitivní vztah k životnímu prostředí nijak neomezují rozvoj regionu, jak jsem se dočetl v jedné strategii rozvoje Zlínského kraje. Naopak, jestliže tyto věci a vztahy fungují, stávají se velmi silnou stránkou regionu a jeho předností. Evropa si toho všímá, registruje to, oceňuje a třeba upřednostňuje při vyhodnocování a realizaci nejrůznějších programů a grantů. ------------------------------------------- 08.06.2000 - (noh) - str. 01 Břeclav nesouhlasí s biorezervací B ř e c l a v - Městské zastupitelstvo v Břeclavi definitivně rozhodlo, že nedá souhlas s rozšířením biosférické rezervace Pálava na území, které je ve správě města. "Nikdo nám nebyl dosud schopný říci a garantovat, co může nastat za tři čtyři roky, až se objevíme v Evropské unii. Do jaké míry by chráněná biosférická rezervace omezovala další rozvoj města," upozornil na hlavní důvod zamítavého stanoviska většiny zastupitelů zástupce starosty František Strnad. Hranice rozšířené rezervace se Břeclavi dotýká z jižní, rakouské strany. "Vzhledem k tomu, že se do budoucna počítá s propojením Rakouska rychlostní komunikací, která by se nacházela právě na ploše rozšířené biorezervace, raději jsme rozšíření neschválili. Jsme opatrní," dodal Strnad. Vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška sice před časem řekl, že pro eventuální rozšíření biosférické rezervace nejsou názory měst a obcí rozhodující, ochranáři nechtěli ale postupovat proti jejich vůli. "O rozšíření biosférické rezervace Pálava ale zřejmě požádáme i přes nesouhlas Břeclavských. Jde totiž o nedorozumění, nepochopení problému, a to je mi líto. Obavy města jsou nepodložené," řekl Matuška. "Většina obcí s rozšířením souhlasí," dodal. ------------------------------------------- 22.01.2000 - (noh) - str. 02 Nynější území rozšíří zámecký areál a lesy D o l n í V ě s t o n i c e - Současná biosférická rezervace Pálava, která je totožná s Chráněnou krajinou oblastí Pálava, by se po svém plánovaném rozšíření měla zvětšit zhruba o sto kilometrů čtverečních. Ke stávající biosférické rezervaci se přičlení Lednicko-valtický areál a lužní lesy na Soutoku. "Oblasti k sobě patří. Domnívali jsme se, že by bylo dobré je něčím spojit. Takové území lze velmi dobře napojit na aktivity v Rakousku," míní Jiří Matuška, vedoucí Správy Chráněnné krajinné oblasti Pálava v Mikulově. Protože starostové ani ekologové nesouhlasí se začleněním novomlýnských nádrží, bude dál projekt prezentován bez nich. "Jednat se bude ještě o přičlenění tvrdonického luhu, který navrhují začlenit do projektu lesáci," míní Matuška. "Cílem projektuje spojit tři reprezentativní oblasti do jediné biosférické rezervace a zajistit nad takto vytvořeným územím koordinovanou funkční správu, prezentovat tak významné území okresu Břeclav, zajistit jeho ochranu a trvalý rozvoj," řekl vedoucí CHKO Jiří Matuška. Na území, které ekologové navrhují připojit k současné biosférické rezervaci, roste sto dvacet dva zvláště chráněných druhů rostlin, z nichž čtyřicet čtyři je v současné době vážně ohroženo. Žije tady čtyřicet procent druhů suchozemských bezobratlých a sedmdesát procent obratlovců. "Takto kvalitní území ve středoevropském měřítku jen těžko najdeme," tvrdí vedoucí CHKO Matuška. ------------------------------------------- 22.01.2000 - HANA ČERNOHORSKÁ - str. 02 Pokud se biorezervace zvětší, nebudou v ní jezera D o l n í V ě s t o n i c e - Pokud bude schválen projekt rozšířené biosférické rezervace Pálava, nebudou zřejmě její součástí novomlýnské nádrže. Se začleněním střední a spodní nádrže do rozšířené biosférické rezervace nesouhlasí totiž starostové okolních obcí, místní obyvatelé, rybáři, lesáci ani ekologové. Všichni se na tom jednohlasně shodli ve čtvrtek večer na setkání v Dolních Věstonicích, kam je na informační schůzku o chystaném projektu pozvala Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava. "Cílem biosférických rezervací je zajistit určitou prezentaci jednotlivých biotopů. Myslím, že zařazení jezer by byla duplicita, protože národní přírodní rezervace Lednické rybníky tomuto účelu slouží velmi dobře. Střední zdrž byla vyhlášena okresním úřadem přírodní rezervací, což je dostatečný stupeň ochrany a navíc rozšiřování biosférické rezervace do tak velkých rozměrů není technicky zvládnutelné," argumentoval za Rybníkářství Pohořelice Roman Osička, výrobní náměstek společnosti, která na prostřední zdrži hospodaří. Zamítavé stanovisko dalo také Povodí Moravy a židlochovický lesní závod. Návrh na rozšíření současné biosférické rezervace zpracovávali ekologové ze Správy CHKO Pálava. "V osmdesátých nominovaly jednotlivé státy do nově vznikající sítě biosférických rezervací svá nejcennější území. Už tehdy se diskutovalo o tom, že k Pálavě by měl být připojen lednicko-valtický areál a lužní lesy kolem Soutoku," řekl Jiří Matuška, šéf Správy Chráněnné krajinné oblasti Pálava v Mikulově. Biosférickou rezervací v síti UNESCO se stala samotná Pálava. Po deseti letech museli ekologové z pověření světové organizace UNESCO provést v krajině revizi. "V rámci toho jsme se dohodli, že je vhodný čas začít řešit rozšíření stávající biosférické rezervace," připomenul Matuška. Správa chráněnné krajinné oblasti do projektu rozšířené biosférické rezervace novomlýnské nádrže nenavrhla. "Je to úplně odlišné území od těch ostatních navrhovaných. Je to zničená krajina," uvedl Josef Chytil, zoolog Správy CHKO Pálava. Přesto se ale při jednání nádrže v projektu objevily a v jednom ze zápisů břeclavského okresního úřadu stálo dokonce černé na bílém, že budou součástí rozšířeného území. S tím ale lidé z obcí v blízkosti jezer nesouhlasí. Obávají se, že rozšíření území jim zhorší podmínky k životu. "Máme strach. Chtějí nám tady dělat skanzen, ale ve skanzenu se žít nedá," konstatoval dolnověstonický starosta Jiří Klanica. Jiří Matuška ale ubezpečuje: biosférická rezervace neznamená žádná konkrétní nová omezení pro občany, instituce ani organizace. "Biosférická rezervace je pozlátko, ozdoba, ocenění, ovšem nenaplněné ustanoveními o režimu. Je to o morálce a etice všech obyvatel a hospodářů. Je to o tom, že se musí chovat tak, aby nezničili to, co bylo oceněno jako biosférická rezervace, ale aby se v tom dalo žít. Zatímco chráněná krajinná oblast je území, které je přísněji ochráněno v určitých zónách a omezení je řešeno zákonem," vysvětlil Matuška. ------------------------------------------- 04.06.1998 - (rc) - str. 06 Na Rakovnicku jsou dosud téměř neobjevené krásy soutěž Nejzápadněji položený středočeský okres skrývá na svém území mnoství přírodních i lidskou rukou vytvořených památek. Asi každý ví, že Křivoklát byl královským hradem, že v Lánech je prezidentský zámek, že v Krušovicích se vaří kvalitní pivo, ale mnohé zajímavé detaily z české historie tohoto území už zná jen poměrně malé množství lidí. Poměrně řídce obydlené Rakovnicko (na území téměř tisíc čtverečních kilometrů tu žije jen něco přes padesát tisíc lidí většinou v malých obcích), které leží stranou hlavních silničních i železničních tahů, navštěvují lidé z ostatních regionů většinou kvůli rekreaci. Míst, kde dá člověk odpočinout tělu i duši, je tu skutečně hodně. Typickým místem, které lidé využívají k rekreaci, je oblast v západní části okresu - Jesenicko. Zdejší obce se na první pohled liší od ostatních v českém vnitrozemí. Od třicetileté války až do skončení druhé světové války, kdy byli vysídleni, zde totiž žili obyvatelé německé národnosti. Kolem Jesenice je mnoho rybníků a zajímavých bludných žulových kamenů. Na pomezí Jesenicka a Křivoklátska stojí velká zřícenina hradu Krakovce. Jelikož byl hrad stavěn až ve čtrnáctém století, nebyl již tolik opevněn a jeho stavitelé dbali spíše na pohodlí jeho obyvatel. Právě odtud se po několika měsících pobytu u svých ochránců vydal na cestu do Kostnice mistr Jan Hus. Křivoklátsko je sice známé především díky hradu, ale přírodovědci sem jezdí kvůli něčemu zcela jinému. Od roku 1977 je celé území Křivoklátska chráněno jako biosférická rezervace UNESCO. Ve zdejší krajině pokryté smíšenými a listnatými lesy roste například chráněná lilie zlatohlavá, žijí tu ledňáčci, čápi černí, mloci, vydry i vzácní motýli. Sám hrad je jedním z nejvýznamnějších českých hradů. Opevněné sídlo panovníků zde stávalo už ve dvanáctém století. Dnešní podobu získal hrad při přestavbě za Králů Václava IV. a Vladislava Jagellonského. Návštěvníci kromě architektonických prvků obdivují i lovecké sbírky, a především slavné vězení s mučícími nástroji. Ještě starší historii než Křivoklát má Zbečno. Kdysi to býval knížecí lovecký dvorec. Právě tady skonal kníže Břetislav II., kterého vrah zranil při návratu z lovu. Hrad se sice nedochoval, ale turisté zde navštěvují jednu z nejcennějších středočeských památek lidové architektury - Hamousův statek. Mezi Křivoklátem a Lány je rozsáhlá obora, v níž je chována vysoká zvěř. Na oboru navazuje zámek vystavěný za časů císaře Rudolfa II. Původně renesanční stavba prošla barokními úpravami a zámek byl přestavován i v minulém století. U zámku v Lánech je pohřben prezident Masaryk a po operaci se zde nyní zotavuje prezident Václav Havel. V obci je nové muzeum sportovních vozů. Další technické muzeum, které pro změnu potěší milovníky železnic, je v Lužné u Rakovníka. Jižní částí okresu protéká řeka Berounka. Její překrásné přírodní scenérie znají dobře vodáci. I pěší či motorizovaní turisté však čas od času zavítají k Branovu, do míst, která jsou nyní označována jako kraj Oty Pavla. Pamětní síň upomínající na tohoto spisovatele je vždy v létě otevřena v převozníkově domku. Stejně jako na Berounsku i na Rakovnicku se našlo mnoho zkamenělin prvohorních trilobitů. Ve Skryjích, kde je muzeum fosilií, působil i zakladatel paleontologie Joachim Barrande. Severovýchod okresu tvořil kdysi severozápadní hranici území kmene Čechů. Na zdejším hradišti Dřevíč však lidé podle dochovaných archeologických nálezů žili již před dvěma a půl tisíci lety. Život v Novém Strašecí, které je po Rakovníku největším městem v okrese, ovlivňovaly a dosud ovlivňují nedaleké doly na černé uhlí a lupek. Okresní město Rakovník leží na místě bývalé slovanské osady při staré obchodní stezce. Dlouho bylo toto město podřízeno Křivoklátu, teprve na sklonku šestnáctého století získalo výsady královského města. Z šestnáctého století pochází také mnohé stavební památky ve městě, včetně opevnění a měšťanských domů. Až do té doby bývalo město bez opevnění, proto jako přirozené útočiště před nepřítelem sloužil kostel. Kolem kostela bývala až do roku 1800 hradba a vodní příkop. Rakovník býval místem, kde se po staletí vařilo dobré pivo. Pivovar je však nyní uzavřen, na rozdíl od nedalekého Krušovického, který se stal v poslední době jedním z nejvýznamnějších v republice. Sudy a láhve s pivem tedy nyní z Rakovníka kamiony nevozí, ve městě se však nadále produkují tradiční výrobky, jako jsou obkladačky a prací prášky. -------------------------------------------