Analýza návrhu zonace NP Šumava z roku 2012

Železnorudsko
Lesy na východ od Ferdinandova údolí byly dosud zařazeny do I. zóny, ale část z nich je v návrhu přeřazována do II. zóny. Podle numerického modelu leží území v 5. lesním vegetačním stupni (LVS).

Okolí Srní
V širším okolí obce je mnoho ploch významných pro ochranu přírody nesystematicky přeřazováno do III. zóny. V souvislosti s požadavkem obcí na možnost bezúplatného převádění pozemků v III. zónách je možné, že by v budoucnu probíhala zástavba dokonce na těchto pozemcích. Jednalo by se tedy o devastaci rozsáhlého území - v současnosti převážně luk a různých sukcesních ploch s rozptýlenými dřevinami nebo s nově vznikajícími smíšenými porosty, které jsou například vyhledávány řadou ptáků. Jihozápadně od Kostelního vrchu je přeřazována rozsáhlá lesní lokalita s podmáčenými půdami ze současné I. zóny do II. zóny. Území se nachází v 5. a 6. LVS.

Ptačí potok (Na Ztraceném)
Tato lokalita byla devastována takzvanou asanační těžbou lýkožroutem smrkovým napadených stromů v letech 2011 a 2012, takže na části ploch sice ztratila svou původní hodnotu, přesto se zde nachází řada cenných biotopů. Na základě rozhodnutí ministra životního prostředí v roce 2007 bylo toto území zařazeno mezi území speciálního managementu. Rozbor situace je prováděn například v dokumentu Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava nebo v knize Kindlmann, Matějka, Doležal (2012). Území se nachází převážně v 7. LVS.

Modrava a Filipova Huť
Šest současných I. zón je převáděno do II. zóny a dokonce se nejedná ani o IIa zónu (u níž by bylo výhledově počítáno s přechodem do I. zóny). Do III. zóny jsou převáděny některé cenné lokality: Tak louky jižně od Filipovy Hutě jsou typické výskytem orchideje Pseudorchis albida. Cenné jsou i relativně výsušné lokality nad levým břehem Vydry. Proti klasickému lučnímu a pastevnímu využití těchto lokalit řazených do II. zóny nejsou z ochranářského hlediska výhrady, jejich přeřazení do III. zóny však s největší pravděpodobností povede k zástavbě a devastaci celých ekosystémů. Území se nachází v 6. a 7. LVS.
Příkladem cenného porostu dle návrhu převáděného do III. zóny může být fytocenologický snímek 80/2008: Alopecurus pratensis +, Anthoxanthum odoratum +, Arnica montana 2, Bistorta major +, Briza media +, Calamagrostis villosa 3, Calluna vulgaris +, Campanula rotundifolia +, Carex pilulifera +, Crepis mollis +, Deschampsia cespitosa +, Festuca rubra 1, Galeopsis pubescens r, Hieracium lachenalii r, Homogyne alpina +, Hypericum maculatum +, Luzula multiflora +-1, Luzula sylvatica +, Lychnis flos-cuculi r, Melampyrum pratense 2-3, Nardus stricta 1, Potentilla erecta +-1, Pseudorchis albida r, Rumex acetosa +, Senecio hercynicus +-1, Solidago virgaurea +, Sorbus aucuparia +, Stellaria graminea +, Trientalis europaea +, Vaccinium myrtillus 1, Vaccinium uliginosum 1, Vaccinium vitis-idaea +-1, Veronica officinalis +-1

Horská Kvilda a Hamerský potok
Jižně od Hamerského potoku leží celkem 4 současné I. zóny, které jsou podle návrhu zákona přesouvány do II. zóny a poblíž Antýglu je současná I. zóna výrazně zmenšována. Jedná se jak o lesy, tak o sekundární bezlesí na zamokřených půdách. Území se nachází v 6. a 7. LVS.

Zhůří
Huťská hora u Zhůří představuje na okraj šumavské náhorní plošiny předsunutou enklávu 8. lesního vegetačního stupně, kde je ještě maloplošný přirozený výskyt klimaxové smrčiny. Louky skoro až na vrchol Huťské hory jsou však převáděny do III. zóny, přestože se zde vyskytuje řada vzácných a chráněných druhů, zjištěna byla například i orchidej Pseudorchis albida. Je navrhován přesun podmáčených lesů u pramenů Pěnivého potoka z I. zóny do II. zóny (a to bez možnosti budoucího převodu zpět, jak je tomu u ploch IIa zóny). Většina území se nachází v 7. LVS.

Svojše, Kozí Hřbet a Podlesí
V tomto regionu je mnoho ploch sekundárního bezlesí nově řazeno do III. zóny, která má sloužit k (socio-ekonomickému) rozvoji obcí. Často se jedná o plochy, které jsou úplně bez zástavby a přitom ani nenavazují na souvislý celek se zástavbou. Potenciálně je tak ohrožen jak celkový charakter tamní krajiny, tak příslušné ekosystémy. Území leží v 5. (částečně v 6.) LVS.
Sukcesní společenstva v bývalém bezlesí reprezentuje například snímek 75/2008: E₃: Betula pendula 3, Sorbus aucuparia +; E₂: Betula pendula 1, Corylus avellana 3; E₁: Acer pseudoplatanus +, Adoxa moschatellina +, Agrostis capillaris 2, Asarum europaeum +-1, Betula pendula +, Brachypodium sylvaticum 1-2, Campanula patula +, Campanula persicifolia +, Cardaminopsis halleri +, Crataegus sp. div. +, Dactylis glomerata +, Dianthus deltoides +, Digitalis grandiflora +, Dryopteris filix-mas +, Fragaria viridis +-1, Galeobdolon montanum +-1, Galeopsis tetrahit agg. +, Galium album +, Galium aparine +, Geranium robertianum +, Hieracium murorum +-1, Hypericum maculatum +, Leucanthemum ircutianum +, Lilium martagon r, Luzula luzuloides +, Maianthemum bifolium +, Melampyrum pratense +, Melampyrum sylvaticum r, Melica nutans 1, Moehringia trinervia +, Poa nemoralis 2

Kvilda
Problematické je rozšíření III. zóny hluboko do lesů na jihovýchodním svahu vrcholu Lapka. Z přírodovědného hlediska je neodůvodněné přeřazení současné I. zóny na severním okraji obce do II. zóny (jedná se zvláště o louky, zčásti orchidejové, s různě pokročilou sukcesí dřevin). Území se nachází v 6. a 7. LVS.

Borová Lada
Též na této lokalitě jde o rozsáhlé zařazení cenných ploch sekundárního bezlesí do III. zóny. Většina území se nachází v 6. LVS, okrajově se vyskytuje 5. LVS.

Březová Lada a Polka
V rámci katastrů těchto dvou dříve zaniklých obcí jsou rozvinuty hodnotné ekosystémy vzniklé sekundární sukcesí, které představují příklad nově vznikající cenné krajiny. Zařazení velkých ploch v tomto území do III. zóny tedy potenciálně ohrožuje jak aktuální ekosystémy, tak probíhající přírodní procesy. Vhodné by bylo zařazení těchto ploch do II., případně i do IIa zóny, přičemž na vybraných pozemcích by se mělo extenzivně hospodařit (s lukařením a/nebo s pastvou). Území se nachází v 5. a 6. LVS.

Strážný
Účelově byla vybrána řada pozemků, které jsou řazeny do III. zóny - příkladem mohou být lesy na Obecním vrchu nebo řada cenných, převážně lučních lokalit v jihovýchodní části zobrazovaného výřezu - tyto lokality jsou cenné nejen z hlediska botanického, ale i pro výskyt mnoha drobných živočichů. Území leží v 5. LVS.

Jelení
Na území historické osady, která je lokalizována v hloubce lesního komplexu pod vrcholem Plechého je memší bezlesí a jen omezená zástavba. Cílem zde by mělo být nedovolit další rozvoj zástavby - proto je zařazení jižní části na přiloženém obrázku zvýrazněných ploch do III. zóny nežádoucí. Přípustné by bylo luční či pastevní využití těchto lokalit. Území leží v 5. LVS.

Nová Pec
Z hlediska ochrany přírody ne nepřípustné zařazení takto rozsáhlých ploch do III. zóny, která má sloužit k rozvoji obcí. Do III. zóny jsou často řazeny cenné plochy sekundárního bezlesí - to se týká zvláště většiny ploch severně od Jezerního potoka a celé izolované enklávy na jihozápadě zobrazeného výřezu. Území leží v 5. LVS.

Plán lanovky Klápa-Hraničník
Výstavba lanovky Klápa Hraničník u Nové Pece je z hlediska ochrany přírody nepřípustná, jak je rozebráno a zdůvodněno v Dodatku v knize Kindlmann, Matějka, Doležal (2012). Plánovaná lanovka prochází 5. až 8. LVS.