Vývoj teplot a srážek v ČR od roku 1961

Aktualizováno 9.7.2019, předchozí verze

Na základě měřených teplot v rozmezí let 1961 a 1990 byly publikovány takzvané teplotní normály (Květoň 2001). Vývoj řady charakteristik počasí mezi lety 1961 a 1998 byl vyhodnocen v práci Huth et Pokorná (2004). Od roku 1998 však došlo k výskytu řady extrémních situací, bylo překonáno množství teplotních i srážkových extrémů (hlavně maximálních teplot). Změnou teplot v rámci obdobných období avšak v rámci omezených regionů se zabývali například Nekovář et Pokorný (2012). Srážky opět pro jediný region byly analyzovány v práci Doleželová (2012). Proto je potřebné provést další vyhodnocení tak, aby byly odhaleny i poslední trendy na celém území České republiky. Následující grafy uvádějí přehled vývoje "územních teplot" (průměrných teplot na území, které jsou vztaženy k průměrné nadmořské výšce daného území) a "územních srážek" (obdobných průměrných úhrnů srážek na území) České republiky podle přehledů, který publikoval Český hyrometeorologický ústav v Praze (Portál ČHMÚ: historická data). Stručný přehled o změnách těchto územních charakteristik počasí podává například Pretel (2012). Základem následující analýzy bylo zjištění trendu vývoje dat za jednotlivé měsíce nebo za celý rok pomocí lineární regresní analýzy v období od roku 1961. Předcházející zpracování těchto dat proběhlo pro data do roku 2012 včetně (Matějka 2013), následně byla řada prodloužena až do roku 2016 (Matějka 2017), nyní byly grafy a další informace aktualizovány podle dat do konce roku 2018 s přihlédnutím na vývoj v roce následujícím, aby bylo vidět případné aktuální změny trendů. Na základě vizuálního zhodnocení odchylek od zjištěného trendu je možno posoudit, jestli se určitá proměnná měnila soustavně a pravidelně nebo jestli vykazovala u určitých obdobích trend odlišný od období následujících a předcházejících.

Popis základních trendů

Teploty vzduchu

Průměrná roční teplota za celé sledované období činila 7,8 °C s rozmezím 6,3 až 9,6 °C. Výrazně chladné roky byly soustředěny na začátku sledovaného období - jednalo se o roky 1962, 1980 a 1996 (6,3 °C), 1995 (6,4 °C), 1963 a 1985(6,5 °C). Naopak nejteplejším byl rok 2018 (9,6 °C), dále roky 2015 a 2014 (9,4 °C), 2007 a 2000 (9,1 °C) a 2008 (8,9 °C).

Celkově se průměrná roční teplota zvyšovala o 0,0328 °C/rok, statisticky je tento nárůst vysoce signifikantní. Teploty byly do roku 1982 stabilní, viditelný je vzrůst teplot od roku 1983. Od roku 1991 tak průměrný roční nárůst teploty činil 0,0438 °C/rok. Teplotně nejstabilnějším obdobím roku je časný podzim - září a říjen. Naopak nejvýraznější oteplení bylo zaznamenáno ve vrcholném létě (červenec a srpen), dle dřívějších zjištění to však bylo zimní období. V zimních měsících prosinec až únor byl vzrůst teploty průměrně 0,0355 °C/rok. Statisticky signifikantní byl vzrůst průměrných teplot v listopadu až lednu. V měsících vegetační sezóny (květen až srpen) byl obdobný nárůst ještě výraznější: 0,0425 °C/rok. Vzůst průměrných teplot byl statisticky signifikantní přes celou vegetační sezónu - od dubna až do srpna, přičemž statisticky nejvýznamnější byl ve vrcholném létě - v červenci a srpnu.

Jiný obraz přináší pohled na období intenzivního růstu vegetace v měsících květen až srpen (vegetační sezónu, přičemž toto období bývá definováno i odlišně): V tomto období byla průměrná teplota 15,8 °C a roky s nejteplejší vegetační sezónou byly 2018 (18,5 °C), 2003 (18,4 °C), 1992 (17,7 °C), 2002 (17,6 °C), 2015 (17,5 °C) a 2007 (17,1 °C).

Zvláště v ekologii často zmiňovaný teplotně extrémní rok 2003 (Rebetez et al. 2006) nebyl jako celek výjimečně teplý (s průměrem 7,6 °C), ale v rámci tohoto roku byl extrémně teplý počátek léta - květen a červen (15,1 °C respektive 15,5 °C). Jednalo se o prvý rok s takto teplým letním obdobím, ještě vyšší průměrné letní teploty byly zaznamenány v posledním roce 2018.

Dosavadní vývoj v roce 2019 naznačuje pokračování uvedených trendů s tím, že odchylkou byl poměrně chladný leden (průměr -1,8 °C), ale především květen s průměrnou teplotou pouze 10,7 °C - takto chladný květen nebyl od roku 1991. Naopak červen byl extrémně teplý.

Srážky

Za celé sledované období byl průměrný roční úhrn srážek 672 mm.

Průměrný roční vzestup úhrnů srážek počítaný za celé období 1961-2018 byl pouze 0,262 mm/rok, což je díky posledním suchým letům výrazně nižší hodnota oproti výsledku předchozího zpracování pro období do roku 2012 (Matějka 2013). Roční úhrny srážek se za období od roku 1961 měnily jen málo, jejich nárůst byl statisticky nevýznamný. Dosud posledním extrémně srážkově nadprůměrným rokem byl rok 2010.

Zimní vzestup úhrnů srážek byl pozorován v lednu. V únoru a březnu pozorujeme pouze malé změny srážek. Březnové srážky před rokem 1980 byly velmi vyrovnané. V dubnu je zřetelný pokles srážek. Takový pokles i v květnu a v červnu. Naopak v červenci je vidět vzestup úhrnů. Srpnové úhrny srážek se prakticky nemění. Naopak vlhčí je podzimní období (září až říjen). Z hlediska statistického nebyla změna srážkových úhrnů signifikantní v jakémkoli měsíci.

Potřebné je všimnout si extrémně vysokých úhrnů srážek. Zimní extrémy byly zaznamenány v prosinci v roce 1974 (104 mm, tedy 225% průměru za období 1961-2016), v lednu v roce 1976 (104 mm, 246%) a v únoru v roce 1970 (87 mm, 237%). Jarní období nemívá vyšší úhrny srážek - extrémy byly v březnu v roce 2000 (117 mm, 273%) a v dubnu 1965 (80 mm, 187%). Následovaly extrémní úhrny během vegetační sezóny: v květnu v letech 1965 (141 mm, 196%) a 2010 (133 mm, 185%), v červnu v roce 2013 (146 mm, 178%), v červenci v roce 1997 (204 mm, 240%), v srpnu v roce 2002 (177 mm, 227%), dále v září 2007 (117 mm, 214%), v říjnu 1998 (113 mm, 256%). Pouze nevýznamné extrémy byly zaznamenány v listopadu. Celkově tedy zimní extrémy (prosinec až únor) se vyskytly v 70. letech minulého století. Jarně-letní (březen až srpen) extrémně vysoké srážkové úhrny byly pozorovány od roku 1997. 80. léta až polovina 90. let 20. století se vyznačovaly vyrovnanými či nižšími srážkovými úhrny. S výskytem extrémních srážek by měl souviset i výskyt povodní. Je zajímavé, že frekvence povodní na Vltavě a na Labi byla minimální v 60. letech 20. století (Kyselý et al. 2008) a současně v tomto období není výše zmiňován výskyt extrémně vysokých letních srážkových úhrnů. Současně se však povodňová aktivita zvyšovala od 70. let s maximem na přelomu 70. a 80. let. Další útlum zřejmě souvisí též s funkcí vybudované přehradní kaskády.

Obdobně jako vysoké srážkové úhrny je pro analýzu podstatný též výskyt suchých period, které byly popsány v práci Treml (2011) za období od roku 1875. Sice se dva nejsušší roky vyskytly ke konci sledovaného období (2003 516 mm, 2018 521 mm a 2015 532 mm), ale i v první části období od roku 1961 byl častější výskyt suchých let (1982 539 mm, 1973 542 mm, 1969 567 mm).

Úhrn srážek v roce 2019 byl dosud vyšší oproti výše popsaným trendům v lednu (64 mm) a v květnu (91 mm). Únor (31 mm), březen (48 mm) a duben (25 mm) z popsaného trendu nevybočovyly nebo byly s mírně nižšími úhrny.

Rozlišení období s různým charakterem klimatu

Při pohledu na graf průměrných ročních teplot vzduchu je patrné, že do roku 1982 teploty pouze oscilovaly kolem určitého průměru, ale od roku 1983 dochází k jejich zvyšování. Proto je vhodné položit základní rozdělení období 1961-2016 právě mezi tyto dva roky. Analýzy průběhu počasí na několika meteorologických stanicích ČHMÚ (Churáňov na Šumavě [Matějka 2014], Labská bouda v Krkonoších, Karlovy Vary - letiště), provedené právě od roku 1983, prokázaly statisticky průkazný rozdíl v rozdělení srážkových úhrnů a ve výskytu suchých období v rámci periody 1983-1994 a v letech následujících. Proto je vhodné druhé dělení sledovaného období položit mezi roky 1994 a 1995. Rozlišit je tedy možno tři období, pro které byly vypočteny průměrné charakteristiky - teploty vzduchu (Tabulka 1) a úhrny rážek (Tabulka 2).

Průměrná roční teplota vzduchu se v těchto obdobích signifikantně liší. Rozdíl však není patrný ve všech měsících. Signifikantní rozdíl je patrný od dubna do srpna, tedy vlastně po celou vegetační sezónu. Nejmenší rozdíly byly zaznamenány v září, kdy byly teploty nejvíce stabilní.

Při srovnání celkových měsíčních úhrnů srážek nelze nalézt žádný signifikantní rozdíl a to jak při pohledu na úhrny roční, tak pro jednotlivé měsíce. Jako nejméně stabilní se jeví červenec, v němž byl vidět mírný pokles srážkových úhrnů v období 1983-1994 a naopak vzestup těchto úhrnů v období následujícím. Do tohoto posledního období spadají i dva roky 2002 a 2010 s vůbec nejvyššími ročními úhrny srážek, ale i dva roky 2003 a 2015 s nejnižšími úhrny.

Závěr

Porovnávaná data dokládají vzestup průměrných teplot, případně úhrnů srážek na území České republiky od roku 1961. Tento vzestup se projevuje různě v jednotlivých ročních obdobích a měsících, přičemž v některých měsících mohl být dokumentován setrvalý stav nebo pokles některých hodnocených parametrů klimatu. Navíc se jednotlivé periody nevyvíjely stejně. Oproti pozdějším vzestupům hodnot byl často pozorován jejich setrvalý stav (například průměrné roční teploty) nebo dokonce pokles (například dubnové teploty) přibližně do roku 1980, případně až do roku 1990 (průměrné teploty v listopadu). Změna srážkových úhrnů nastala pravděpodobně kolem roku 1995 - od tohoto roku se relativně často vyskytují vyšší srážkové úhrny mimo zimní období. Tyto závěry jsou v souladu s pozorovanou periodizací klimatu na některých klimatologických stanicích, které byly dosud vyhodnoceny (Matějka 2012, 2014). Aktuální změny počasí probíhají v periodě, která začala rokem 1995, takže prakticky nemohla být zachycena v rámci trendů popsaných v práci Huth et Pokorná (2004). Jedná se především o častější výsky vysokých srážkových úhrnů, často v rámci přívalových srážek (ty mohou být i lokální, takže se jen minimálně projevují v rámci celorepublikových územních srážkových úhrnů). Naopak poslední roky (od 2015) jsou srážkově podprůměrné, což se projevuje ve změně vyhodnocovaného trendu srážkových úhrnů oproti předchozím vyhodnocením dat (ta byla provedena k letům 2012 a 2016).

Všechny popsané trendy je potřebné uvažovat v rámci ekologických studií, protože výrazně ovlivňují procesy na různých úrovních - od populací (příkladem může být změna růstu dřevin (Matějka et Leugner 2013), omezení výskytu makromycet v ruchých letech (Matějka et al. 2016), výskyt podkorního hmyzu v důsledku stresu vyvolaného extrémním počasím (Kindlmann et al. 2012), až po změnu charakteru rostlinných společenstev v důsledku oteplování.

Literatura

Zobrazení následujících grafů ve formátu emf (enhanced metafile) je optimalizováno pro MS Internet Explorer.

Územní teploty v lednu	Územní srážky v lednu
Územní teploty v únoru	Územní srážky v únoru
Územní teploty v březnu	Územní srážky v březnu
Územní teploty v dubnu	Územní srážky v dubnu
Územní teploty v květnu	Územní srážky v květnu
Územní teploty v červnu	Územní srážky v červnu
Územní teploty v červenci	Územní srážky v červenci
Územní teploty v srpnu	Územní srážky v srpnu
Územní teploty v září	Územní srážky v září
Územní teploty v říjnu	Územní srážky v říjnu
Územní teploty v listopadu	Územní srážky v listopadu
Územní teploty v prosinci	Územní srážky v prosinci
Územní teploty roční	Územní srážky roční
Průměrná roční změna měsíčních teplot	Průměrná roční změna měsíčních úhrnů srážek

Zpět na hlavní stránku IDS

© Karel Matějka - IDS (2017-2019)