Louky Šumavy a Předšumaví

V rámci projektu Participativní management chráněných oblastí - klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiversity a socioekonomickým rozvojem místních komunit byly vyhodnoceny některé vlastní starší fytocenologické materiály z luk Šumavy a jejího podhůří, v současnosti je hodnocen další publikovaný materiál (např. Moravec, 1965; Balátová-Tuláčková, 1985). Výsledky zpracvání jsou připravovány jako náplň tohoto oddílu.

Prvý byl připraven předběžný příspěvek Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy ve formátu PDF, který byl publikován ve sborníku z konference "Aktuality šumavského výzkumu II" (Srní, 2004).

Souhrnné poznámky ke změnám struktury lučních společenstev

Na základě šetření lučních a obdobných porostů v oblasti Šumavy a jejího předhůří opakovaného v letech 2004 a 2005 je možné kostatovat následující předběžné závěry. Velmi výrazně se mění druhová struktura a celkový charakter lučních a obdobných porostů. Lze jmenovat například následující změny:

Zvláště výrazné je snížení druhové bohatosti těchto společenstev, přičemž celková druhová diversita se snižuje pomaleji.
Druhy nesnášející úplné zapojení bylinného patra mizí z lučních stanovišť a jsou nyní výrazněji soustředěny v některých lemech nebo v řídkých lesních porostech a v nelesních enklávách v lesích (například Caltha laeta, Phyteuma nigrum, Geum rivale, Silene dioica).
Zvyšuje se míra (potenciální) ruderalizace porostů (ve smyslu Matějka, 1995).
Snižuje se pokryvnost i biomasa mechového patra.

Nejvýznamnější pozorované faktory ovlivňující změny lučních společenstev jsou

Úbytek vody v ekosystémech a v krajině nesouvisí pouze s poklesem vlhkosti horních vrstev půdy, ale též s poklesem hladiny spodní vody, který je snad i významnější.
Dlouhodobé neobhospodařování řady porostů.
Změna managementu - byl opuštěn systém vícenásobného kosení (zpravidla 3-krát ročně), často jsou louky koseny pouze jedenkrát ročně.
Porosty nejsou maloplošně narušovány - tím dříve zvnikala mikrostanoviště, která byla vhodná pro růst určitých druhů, které v silně zapojeném porostu nemají šanci na přežití. To souvisí i se změnou obhospodařování travních porostů, kdy byly opuštěny takové postupy jako vláčení luk.

Mezi návrhy na změnu managementu luk, jehož cílem má být zvrácení trendu snižování druhové duversity porostů, patří především

Pravidelné kosení porostů podle jejich charakteru 2- až 3-krát ročně. Potřebné je ověřit vhodné období (růstovou fázi porostu) pro kosení tak, aby byla současně zajištěna dostatečná produkce diaspor pro obnovu porostu. Zřejmě je důležité též sušení sena na místě, které vede k uvolnění diaspor v lučním ekosystému.
Zajistit pravidelné narušování travního porostu vláčením. To vede nejen k narušení souvislého travného drnu, ale též k odstranění zbytků rozkládající se mrtvé rostlinné biomasy na půdním povrchu (stařiny). Umožní tedy vyklíčení řady diaspor a uchycení nových druhů vyšších rostlin stejně jako rozšíření zastoupení mechového patra (viz též Poschlod et Biewer, 2005).
Minimalizovat úbytek vody zadržované v krajině řadou opatření, především zastavením dalšího rozvoje odvodňovacích (melioračních) staveb, případně zastavením údržby již existujících staveb nebo jejich odstraněním. Pomoci může též například hrazení bystřin na straně jedné a ponechání vodních toků v jejich přirozených korytech na straně druhé.
Významné je zajištění trvalého monitoringu změn druhové diversity a struktury lučních a obdobných porostů ve všech velkoplošných chráněných oblastech tak, jak je nevrhováno v rámci projektu "Participativní management chráněných území - klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiversity a socioekonomickým rozvojem místních komunit" garantovaném MŽP ČR (viz Projekt, speciálně pak Návrh monitoringu).

Literatura

Balátová-Tuláčková E., 1985: Feuchtwiesen des Landschaftsschutzgebietes Šumava (Böhmerwald). - Folia Mus. Rer. Natur. Bohem. Occid., Ser. Bot., Plzeň, 18-19 (1983): 1-82.

Matějka, K., 1995: Ruderalization in the man-influenced forests. In K. Matějka (Ed.), Investigation of the forest ecosystems and of forest damage. (pp. 14-18). Praha: IDS.

Moravec J., 1965: Wiesen im mittleren Teil des Böhmerwaldes (Šumava). In: Neuhäusl R. et al., Synökologische Studien über Röhrichte, Wiesen und Auenwälder. - Vegetace ČSSR, Ser. A, Vol. 1, Academia Praha, pp. 179-385.

Poschlod, P., Biewer, H., 2005: Diaspore and gap availability are limiting species richness in wet meadows. - Folia Geobot., 40: 13-34.

V současnosti se pracuje na další přípravě materálu pro publikaci zde.

Zpět na hlavní stránku IDS