Projekt Participativní management chráněných oblastí - klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiversity a socioekonomickým rozvojem místních komunit

Obsah

 

V letech 2003-2005 probíhal tento projekt řešený pro Ministerstvo životního prostředí ČR pod evidenčním označením VaV/610/03/03. Hlavním řešitelem byl Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR (dříve Ústav ekologie krajiny), pracoviště České Budějovice. Firma Karel Matějka - IDS je spoluřešitelem zodpovědným za samostatný dílčí úkol 03.

Cíl a metodické přístupy

Chráněná území jsou obecně chápána jako jeden ze základních mechanismů ochrany biodiversity (viz zákon o ochraně přírody). Vznik či vyhlášení jednotlivých chráněných území je možno chápat jako výsledek konsensu mezi (relativně novým) ochranářským imperativem a (dlouhodobě vytvářenými) způsoby využívání území. To vše v historickém kontextu jak přírodovědného tak společenskovědního poznání.
Ochrana přírody probíhá na dvou úrovních vzhledem k rozloze chráněných území - jedná se o velkoplošná CHÚ (NP, CHKO, případně biosférické rezervace) a o maloplošná CHÚ. Předkládaný projekt se týká zvláště úrovně prvé, přičemž síť maloplošných CHÚ v geografickém prostoru velkoplošných CHÚ je z hlediska projektu chápána jako specifický prvek ochrany přírody v území.
Základem pro management chráněných území jsou plány péče. Na ty v oblasti péče o les navazují plány vypracovávané v rámci lesního hospodářství - lesní hospodářské plány (případně lesní osnovy pro malé vlastníky lesa; jako vlastní nástroj hospodaření v lese) a oblastní plány rozvoje lesů (jako podkladová studie přírodních a lesních podmínek území a stavu lesa). Souběžně jsou vypracovávány územní plány rozvoje příslušných obcí.
Záměrem navrhovaného projektu je zjistit, nakolik současný management chráněných území umožňuje naplnění jejich hlavní mise - ochrany biodiversity na daném území. Dlouhodobá, domácí i zahraniční, zkušenost přitom ukazuje, že se chráněná území mohou stát skutečně efektivní institucí pro implementaci jak našich národních tak EU normativů na ochranu biodiversity jen za předpokladu, že jejich vyhlášení a následný management bude splňovat následující podmínky: Cílem projektu je pak návrh takového managementu chráněných území, který by zajistil tyto podmínky současně. Tyto aspekty managementu budou řešeny paralelně, v rámci navzájem propojených dílčích úkolů.
Plánování a management chráněných území je svou podstatou jevem komplexním. Jednotlivé jeho aspekty (přírodovědné, sociálně kulturnmí a ekonomické) bývají však řešeny odděleně, v rámci pravomocí jednotlivých administrativně definovaných sektorů. Tradiční sektorový přístup, v jehož konsensuálním rámci vznikala chráněná území v minulosti, se však dnes ukazje být překonaným a pro jejich součaný management nevhodným. Je proto snaha nahradit jej přístupem integrovaným, který je založen na interdisciplinárním přístupu řešícím problémy napříč tradičních sektorů. Ukazuje se, že takový přístup má větší šanci vésti k inovacím v metodách ochrany biodiversity. Kromě integrace napříč jednotlivými disciplinami, je v dnešní době globalizace a v situaci našeho přidružování se k EU žádoucí propojovat přístupy lokální (Agenda 21), regionální, národní a mezinárodní, tj. aplikovat a rozvíjet princip slaďování rolí entit s různou vahou v proměnlivých měřítcích různě vymezovaných v území a kulturním prostředí pro jeho management.
Projekt bude řešen v návaznosti na regionální a mezinárodní pilotní projekty (např. projekt IPAM-Toolbox, Integrative Protected Area Management in the Alps-Adriatic Region. Community Initiative INTERREG IIIB, 2000-2006). Zvláštní pozornost bude přitom věnována projektům evropských sítí různého typu, jakými jsou Natura 2000, NGO Planta Europa; doplňkově i sítím konstituovaným pro management globálního prostředí, jakou je např. NGO Mountain Forum zaměřené na rozvoj křehkých ekosystémů a pod. Tematicky bude využívat zkušenosti běžícího projekt INTERREG IIIB (2003-2005), kde je ÚEK AV ČR jako spolunavrhovatelem (Kolektiv, 2002); dále pak spolupráce s projektem Planta Europa.
Projekt je založen jako srovnávací studie hodnotící situaci ve třech vybraných biosférických rezervacích - Šumava, Třeboňsko a Křivoklátsko - které se navzájem liší jak svými přírodními paramery tak i historicky daným sociálně ekonomickým kontextem. Výběr těchto chráněných oblastí byl motivován snahou, aby jejich vzájemné porovnání poskytlo co nejlepší předpoklady pro posouzení maxima aspektů vztahu mezi veřejným zájmem ochrany přírody a představami místní poulace o sociálně ekonomickém rozvoji daného území.
Z hlediska rámcové metodiky proběhnou práce na projektu ve dvou krocích: Při návrhu participativního managementu jako součásti integrovaného managementu příslušných chráněných oblastí (NP a CHKO) je nutno vycházet ze stávajícího právního rámce a to i přes to, že jeho rozbor není náplní tohoto projektu. Jedná se především o zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění upravujících předpisů, kde je specifikován důvod vyhlášení národních parků:

§ 15, odstavec 1: Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky.

Obdobně je tomu i u CHKO:

§ 25, odstavec 1: Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti.

Vzhledem k tomu, že klíčovou roli v realizaci ochrany přírody mají v NP a CHKO příslušné správy, prvořadou důležitost má následující paragraf zákona:

§ 78 Působnost správ národních parků a chráněných krajinných oblastí:
(1) Na území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny správy národních parků a chráněných krajinných oblastí (dále jen "správa"), není-li podle tohoto zákona příslušná obec, ministerstvo životního prostředí nebo Česká inspekce životního prostředí. Přehled správ na území České repubtiky a jejich sídla jsou uvedeny v příoze tohoto zákona. Správa národnfho parku Šumava vykonává též púsobnost Správy chráněné krajinné oblasti Šumava.
(2) Správy vedou výpisy z ústředního seznamu ochrany přírody (§ 42 a 47) v obvodu své územní púsobnosti. Mohou si vyhradit působnost obce ve věcech podle § 76 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. c) až e), jsou-li pro to závažné důvody; projednávají a ukládají pokuty podle tohoto zákona za přestupky a protiprávní jednání na území národnfch parků a chráněných krajinných oblastí. Jsou oprávněny k vydání vyhlášky o zřízení přfrodních rezervací (§ 33) a přírodních památek (§ 36). Správy přezkoumávají rozhodnutí orgánů obcí vydaná ve správním řízení na úseku ochrany přírody a krajiny.
(3) Správy plní zároveň úkoly odborných organizací ochrany přfrody ve svých územních obvodech. Přitom zejména provádějí potřebné inventarizační přírodovědné průzkumy, dokumentaci a šetření v ochraně přírody, spolupracují s výzkumnými a vědeckými pracovišti, zajišfují strážní, informační a kulturně výchovnou činnost.
(4) Správy národních parků dále vykonávají na území národních parků púsobnost svěřenou podle zvláštních předpisů okresním úřadům, obcím a pověřeným obecním úřadům na úseku rybářství a ochrany zemědělského půdního fondu.
(5) Správy národních parků navrhují plán péče o národní park (§ 18), vydávají vyhlášku o návštěvním řádu národního parku (§ 19) a poplatcích v národním parku (§ 24 odst. 3), povolují výzkumnou činnost na území národních parků (§ 73) a zřizují radu (§ 20).

Základní struktura projektu - dílčí úkoly:

  1. Rozbor přírodních podmínek a vývoje území z hlediska participativního managementu
    Zodpovědný řešitel RNDr. Jaroslav Boháč, DrSc. - Ústav ekologie krajiny AV ČR, České Budějovice
  2. Rozbor sociálně ekonomických podmínek hodnocených území z hlediska participativního managementu
    Zodpovědný řešitel Ing. Jan Těšitel, CSc. - Ústav ekologie krajiny AV ČR, České Budějovice
  3. Kvantitativní analýza dat pro tvorbu metodiky integrovaného managementu
    Zodpovědný řešitel Ing. Karel Matějka, CSc. - IDS, Praha

Územní vymezení

Poloha tří zpracovávaných chráněných území je patrná s následující mapy, kde jsou zobrazena všechna velkoplošná chráněná území ČR na podkladu členění republiky na přírodní lesní oblasti.

Porovnání hranic přírodních lesních oblastí a fytogeografického členění je uvedeno na jiném místě (včetně tabulkového zpracování). Podrobné vymezení prostoru zájmu je možné vidět na základě katastrálního členění zvlášť pro jednotlivé oblasti na přiložených mapách.
Základní informace o sledovaných územích je možné získat z příslušných map umístěných v mapovém souboru, kde jsou některé příklady zpracovávaných datových vrstev.

Přírodní podmínky sledovaných území

Vzhledem k zaměření projektu je hlavní pozornost věnována vyjádření biodiversity, která se opírá o různorodost podmínek prostředí v rámci sledovaných tří území. Za tímto cílem je postupně vypracovávání porovnání potenciální diversity přírodních podmínek všech tří sledovaných území.
Pro jednotlivé sledované oblasti jsou zpracovávány studie k charakterizaci jejich biodiversity - v současnosti jsou přístupné materiály pro oblasti Šumavy, Třeboňska a Křivoklátska (ve formátu PDF).
Dále byly vypracovány následující dokumenty (dostupné jako PDF):
Náhlé posuny v ekosystémech - teoretické základy pro určení maximální únosnosti stability ekosystémů a krajiny
Využití epigeických bezobratlých pro sledování změn ekosystémů a krajiny v chráněných oblastech (case study)
Cílem je především vypracovat návrh systému monitoringu, jehož uplatněním v rámci integrovaného managementu by bylo možno sledovat významné změny projevující se jako rizika pro vývoj biodiversity. Přednesený návrh pracuje s různými hierarchickými úrovněmi (od celé krajiny až po jednotlivé populace), je důsledný v rozlišování těchto úrovní a současně druhovou diversitu chápe jako komplexní vlastnost, která integruje druhovou bohatost a vyrovnanost. Neměřitelná celková biodiversita ekosystémů je převáděna na diversitu jednotlivých společenstev (respektive taxocenóz taxonomických skupin organismů, které je možno považovat za indikační nebo ochranářsky významné).

Osídlení území

Základní charakteristikou osídlení je analýza charakteru a rozmístění sídel. Ta ukazuje specifika každé ze tří sledovaných oblastí. Až na Třeboňsko se liší charakter osídlení sledovaných oblastí od jejich okolí, což je dáno především odlišnými přírodními parametry území (což se týká jak Křivoklátska, tak i Šumavy), ale též historií osídlení (zde je nutné připomenout zvláště specifika příhraniční oblasti v období socialistického režimu). Potřebné je vyzvednout historické procesy, jakými je například zánik dříve prosperujících sídel nebo snížení počtu jejich obyvatel, případně též změnu struktury obyvatel.

Sociologicko-ekonomické informace o sledovaném území

Základní informace o území z hlediska obyvatelstva a využití území jsou zpracovávány na základě dostupných dat statistických šetření. Provedena byla klasifikace obcí celého širšího zájmového území na základě zastoupení druhů pozemků. Takováto klasifikace bude využita nejen k popisu vlastního zájmového území, ale zvláště jako podkladový materiál pro hodnocení jiných zjišťovaných sociálně-ekonomických charakteristik. Z je patrné, že ve výsledcích se kombinují jak faktory antropogenního ovlivnění krajiny, tak její přírodní potenciál.
Na tuto část navazuje terénní sociologický průzkum, který byl proveden formou dotazníkového šetření (viz dokument ve formátu PDF). Na jeho základě se ukázalo, že dva základní faktory, které ovlivňují charakter jednotlivých odpovědí, jsou postoj k ochraně přírody a obecná životní spokojenost. Oba tyto faktory jsou navzájem značně nezávislé. Zajímavé výsledky poskytlo rovněž vzájemné porovnání sledovaných tří biosférických rezervací, kde se jako nejspecifičtější jeví oblast CHKO Křivoklátsko - viz příslušná mnohorozměrná analýza dat (soubor v PDF).

Zpět na hlavní stránku IDS

© Karel Matějka - IDS (2003-2005)