V rámci projektu byla identifikována všechna sídla ležící na sledovaných územích. Sídle pro účel této práce byla nazvána prostorově souvislá sídelní jednotka obklopená krajinou charakteru extravilánu, která je trvale obydlena. Vycházeno přitom bylo z údajů Českého statistického úřadu (Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001), přičemž Úřadem uváděné základní sídelní jednotky mohou tvořit část takto identifikovaného sídla.
Šumava je charakteristická nízkou průměrnou hustotou osídlení, přičemž relativně více obyvatel žije ve velmi malých sídlech, velmi častá jsou sídla do 10 až 20 trvale žijících obyvatel (ve vesnických sídlech do 100 obyvatel žije 19% obyvatelstva).
Třeboňsko naopak vykazuje soustředění obyvatelstva do městských center (Třeboň) nebo větších sídel vesnického typu (Suchdol, Chlum nad Lužnicí).
Křivoklátsko má z tohoto pohledu intermediální postavení - vlastně zde nejsou sídla městského typu a velká většina obyvatelstva se soustřeďuje ve větších sídlech vesnického typu. Navíc je patrvý vysoký rozdíl mezi východní a západní částí území. I zde se projevuje velmi silný gradient sociálně-ekonomických charakteristik mezi Prahou a jejím okolím na východ od Křivoklátska ve srovnání s problematickým územím severozápadních Čech.
| Šumava mapa |
Třeboňsko mapa |
Křivoklátsko mapa |
|
| Počet sídel celkem | 182 | 72 | 81 |
| Počet obyvatel celkem | 19747 | 23049 | 16171 |
| Průměrný počet obyvatel na 1 km2 | 11,05 | 33,53 | 25,86 |
| Počet sídel s více jak 1000 obyvateli | 4 | 4 | 3 |
| Počet obyvatel v sídlech s více jak 1000 obyvateli | 8925 (45,2%) | 13506 (58,6%) | 3544 (21,9%) |
| Počet sídel s více jak 100 obyvateli | 34 | 38 | 43 |
| Počet obyvatel v sídlech s více jak 100 obyvateli | 15994 (81,0%) | 21321 (92,5%) | 14866 (91,9%) |
Pro současnou osídlenost krajiny je velmi významná historie osídlení, která v sobě integruje jak přírodní podmínky území, tak historické procesy, které se dotýkaly daného území. Prvým příkladem analýzy osídlení může být oblast Vimpeska na Šumavě, kterou zpracovala I. Hanousková. Pozornost byla věnována vzahu sídel k nadmořské výšce a k přítupnosti zdrojů povrchové vody, což jsou jedny z principiálních přírodních faktorů ovlivňujících osídlení zvláště v tak výškově členité krajině, jakou představuje tato oblast Šumavy. Z historických událostí má mimořádný význam vztah k válečným periodám.
V oblasti Šumavy je zvláště patrná řada historických abnormalit vývoje týkajících se českého pohraničí - vysídlení původního německy hovořícího obyvatelstva, částečné nové osídlení, znepřístupnění pohraničního pásma v období komunistické vlády, zánik a úpadek mnoha obcí (viz též například publikace P. Mikšíček et al. (2004): Zmizelé sudety. - Nakladatelství Český les, 565p.). Tento vývoj se uplatňuje nejen v prostém rozmístění a velikosti sídel, ale rovněž ve struktuře obyvatelstva (viz například zastoupení dětí v současné lidské populaci). Odraz těchto vlivů je tedy potřebné analyzovat i v případném sociologickém průzkumu.
Část uvedených jevů je patrná i v jižní - příhraniční oblasti CHKO Třeboňsko.
Viz též Statistické šetření pro porovnání obcí v zájmovém území
Zpět na hlavní stránku IDS
© Karel Matějka - IDS (2004)