Problematika péče o lesy v okolí hl. m. Prahy s ohledem na jejich funkční využívání
Výtah ze závěrečné zprávy projektu VaV 640/07/0 řešeného v rámci programu Krajina a sídla budoucnosti - SL v letech 2003 až 2005
Řešitel koordinátor: Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. (podrazsky@fld.czu.cz): Fakulta lesnická a Environmentální, Česká Zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6
Autor zveřejněné části: Ing. Karel Matějka, CSc. - IDS
Spolupráce: Doc. Ing. Ivo Kupka, CSc. (kupka@fld.czu.cz) - Katedra pěstování lesů a RNDr. Ivana Kašparová (kasparova@kostelec.czu.cz) - Laboratoř ekologie krajiny, Kostelec nad Černými Lesy
Suburban forests – delimitation, location and optimization of their area (in PDF)
Abstrakt
Projekt řeší vymezení oblasti příměstských lesů hlavního města Prahy na základě analýzy současného stavu, dosavadních přístupů řešení a na základě exaktně formulovaných současných požadavků na plnění rekreačních funkcí lesů v okolí Prahy. Překryvem jednotlivých kritérií pro plnění rekreačních funkcí lesů byla definována první a druhá zóna příměstských lesů, kde prvořadou funkcí určující způsob hospodaření je funkce rekreační. Výměra ploch těchto zón odpovídá evropským standardům, jak jsou definovány v dokumentech EU. Reálné potenciály funkce sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické pro porosty v širším okolí hl. m. Prahy se staly podkladem pro definování minimální výměry obou těchto zón, současně sloužily i pro vymezení jejich hranic a zhodnocení stavu lesních porostů v daném území.
Dále jsou definovány rámcové směrnice účelového hospodaření v příměstských lesích hl. m. Prahy. Oproti standardním směrnicím, které berou v úvahu jen přírodní podmínky a účel hospodaření, tak jak je dán kategorií lesů, jsou v tomto případě ještě zohledněny typ a intenzita rekreace, jako spoluurčujícího faktoru pro způsob hospodaření v těchto lesích.
V další části zprávy jsou zpracovány modelové situace diferencovaného hospodaření v oblasti příměstských lesů hl. m. Prahy. Na několika modelových situacích je provedena komparace standardních a modifikovaných hospodářských opatření, která ukazuje zvýšené náklady, které by při dodržení navržených kvantifikovatelných parametrů majiteli či odbornému lesnímu hospodáři přinesla. Srovnání bylo provedeno pro dvě důležité hospodářské dřeviny (borovici a buk), ale z výsledků je zřejmé, že tyto konkrétní závěry lze zobecnit i pro ostatní dřeviny, které se v této oblasti vyskytují. Z ekonomických výpočtů je zřejmé, že celkovou efektivnost hospodaření ovlivňují jednak vícenáklady (případně mimořádné náklady) a jednak snížené výnosy.
Viz též Soubor map
Úvod
Je třeba poznamenat, že problematika příměstských lesů se v posledních letech bouřlivě rozvíjí a stává se důležitým tématem v celé Evropské unii. Pod názvem "Urban Forestry" se dnes řeší široká problematika, která vedle čistě lesnických témat, zahrnuje i problematiku krajinářskou a dokonce i sociologickou - viz např. příspěvek na mezinárodní konferenci o městských a příměstských lesích, kterou uspořádali autoři této zprávy na podzim 2005 v Praze (Neuhöferová, 2005). Příspěvek se týkal možností integrace národnostních menšin do většinové společnosti prostřednictvím jejich zapojení do péče o městské lesy města Essenu. Při postupující urbanizaci obyvatelstva Evropské unie lze předpokládat stále rostoucí význam městských a příměstských lesů pro udržení kvality života a stále rostoucí potřebě jejich zajištění, zejména v okolí velkých měst. Proto je řešení této problematiky velmi důležité. Je třeba aktivně rozvíjet a dále řešit zde zmíněná témata jak na úrovni jejich praktické implementace v konkrétních projektech, tak i na teoretické úrovni, zejména v rámci evropské spolupráce.
Z pohledu sociologie je potřebné zjistit celospolečenské požadavky (případně lokální požadavky místního obyvatelstva) na lesy v okolí velkých měst, speciálně však v okolí Prahy. Stále častěji se uvažuje o "participativním" přístupu k řešení problematiky příměstských lesů, a nejen k tomuto tématu - jmenovat lze například projekt VaV "Participativní management chráněných území - klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiversity a socio-ekonomickým rozvojem místních komunit" řešený v letech 2003-2005 (viz www.infodatasys.cz/vav2003/vav2003.htm).
Vzhledem k tomu, že les z pohledu jeho rekreační funkce nemůže být nahlížen jako samostatná entita bez jeho vazby na okolí, je potřebné jej vnímat jako jednu ze součástí celé krajiny. Tento fakt je tím významnější, čím vyšší je fragmentace lesních ekosystémů.
Autoři této zprávy se aktivně podílejí na spolupráci v rámci tzv. "Evropského fóra pro městské a příměstské lesy (EFUF)" se sídlem v Kodani. Jsou rovněž aktivní v rámci pracovní skupiny pro městské a příměstské lesy Mezinárodního svazu lesnických výzkumných organizací (IUFRO), kde se podílejí na výměně názorů a přenosu nejnovějších poznatků z tohoto oboru na mezinárodní úrovni.
Pro přehled v současnosti ve světě řešené problematiky byl proveden výběr z nejvýznamnější časopisecké literatury publikované od roku 2000, který je uveden v Příloze 1. Tam je vidět velké tématické rozpětí řešené problematiky. K nejobecnějším článkům shrnujícím přístup k problematice příměstských lesů patří na území Evropy příspěvky Konijnendijk (2000, 2003), ze severoamerické oblasti lze jmenovat přístup na území Kanady (Kenney, 2003) i v USA (Nowak et al., 2001). Tato problematika je řešena i v Číně (Li et al., 2005). To, jak je zásadní rozvoj urbanizace pro soustředění se na problematiku příměstských lesů, ukázal například Simson (2000).
Rozsah a strukturu příměstských lesů studovali Jensen et al. (2004). Možnosti zvětšení plochy dřevinné vegetace u velkých měst řešil Attwell (2000). Uplatnění politických nástrojů ve vztahu k příměstským lesům lze nalézt u Bittner et Hardter (2003) nebo u Ricarda (2005).
Zakládáním a pěstováním příměstských lesů se zabývali Rawlinson et al. (2004).
Zvláště v urbanizovaných oblastech lze pozorovat posun zájmu ve směru od celých porostů k jednotlivým stromům, většinou označovaným termíny "large trees" nebo "heritage trees", viz např. Arnold (2005), Jim (2001, 2004), Watson (2005). Zde by bylo vhodné jmenovat celý manuál Veteran Trees: A guide to good management, který vznikl ve Velké Británii.
Řada autorů se zabývala sociálním významem příměstských lesů, případně charakterem návštěvníků a analýzou jejich potřeb: Coles, Bussey (2000); Edwards, Bliss (2003); GermannChiari, Seeland (2004); HansenMoller, Oustrup (2004); Lohr, PearsonMims (2005); Roovers et al. (2002); Schmithusen, Wildeck (2000); Schraml, Hardter (2002) a Ziegenspeck et al. (2004). Poukázáno bylo rovněž na ovlivnění materiální stránky života lidí zprostředkované vlivem na spotřebu energie (Carver et al., 2004).
Produkční funkci příměstských lesů řešili Bjorheden a kolektiv (2003), význam těchto lesů pro cyklus uhlíku Brack (2002) a Nowak et Crane (2002), ekologická specifika těchto lesů lze nalézt u KostelHughes et al. (2005), Millard (2000), Ruliffson et al. (2002) a Wikler et al. (2003). Stranou však nezůstává ani ekonomické zhodnocení příměstských lesů - viz Tyrvainen (2001).
Problematika příměstských lesů je v České republice a zvláště v okolí Prahy řešena od konce 70. let dvacátého století - viz například Poleno (1977 až 1985). V devadesátých letech byly předloženy čtyři varianty vymezení příměstských lesů Prahy, které se staly jedním z podkladů pro zpracování i této zprávy (viz Mapa 2.1).
Předkládaná závěrečná zpráva je tvořena úvodními kapitolami, čtyřmi hlavními částmi a přílohou, na jejichž zpracování se podílelo několik týmů řešitelů. Ke zprávě byla publikována mapa navrhovaných hranic I. a II. zóny příměstských lesů Prahy v měřítku 1 : 100 000 na jednom listu formátu A0.
V první části závěrečné zprávy bylo vyhodnoceno širší okolí hl. m. Prahy podle jeho rekreačního využívání a lokální turistické atraktivity. Šetření tak dává přehled o různých typech rekreace podle dostupných kritérií a současně se snaží kvantifikovat jejich intenzitu. Zároveň byly vymezeny oblasti s nějakou formou ochrany území, které by mohly limitovat rekreační využití. Tyto podklady jsou využity dále pro stanovení hranic obou zón rekreačních lesů. Hlavním autorem této kapitoly je Ivana Kašparová, doplnění a závěrečné úpravy provedl Karel Matějka.
Druhá část řešila základní otázku, kterou měl projekt zodpovědět, totiž vymezení plochy příměstských lesů hlavního města Prahy na základě exaktně formulovaných kritérií a umístění této plochy lesů ve vlastním území. Vycházelo se přitom z uznaných standardů Evropské unie pro kvantifikaci výměry lesů tohoto charakteru. V dalším kroku potom byly stanoveny reálné potenciály funkce sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické porostů spadajících do zájmové oblasti a na základě těchto kritérií byla potom stanovena hranice obou zón příměstských lesů hl. m. Prahy. Současně byl podán rozbor růstových a porostních poměrů v navrhovaném území příměstských lesů hl. m. Prahy. Autorem kapitoly je Karel Matějka, část týkající se stanovení minimálních výměr napsal a vyhodnocení reálných potenciálů pro jednotlivé porostní skupiny vypracoval kolektiv Ilji Vyskota z Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně.
Třetí část závěrečné zprávy uvádí rámcové směrnice účelového hospodaření v příměstských lesích hl. m. Prahy. Oproti standardním směrnicím, které berou v úvahu jen přírodní podmínky a účel hospodaření, tak jak je dán kategorií lesů, jsou v tomto případě ještě zohledněny typ a intenzita rekreace, jako spoluurčujícího faktoru pro způsob hospodaření v těchto lesích. Tuto část vypracoval Ivo Kupka.
Ve čtvrté části zprávy jsou zpracovány modelové situace diferencovaného hospodaření v oblasti příměstských lesů hl. m. Prahy. Na několika modelových situacích je provedena komparace standardních a modifikovaných hospodářských opatření, která ukazuje zvýšené náklady, které by při dodržení navržených kvantifikovatelných parametrů majiteli či odbornému lesnímu hospodáři přinesla. Srovnání bylo provedeno pro dvě důležité hospodářské dřeviny (borovici a buk), ale z výsledků je zřejmé, že tyto konkrétní závěry lze zobecnit i pro ostatní dřeviny, které se v této oblasti vyskytují. Z ekonomických výpočtů je zřejmé, že celkovou efektivnost hospodaření ovlivňují jednak vícenáklady (případně mimořádné náklady) a jednak snížené výnosy. Kapitolu zpracoval Karel Pulkráb.
Třetí a čtvrtá část zprávy nejsou publikovány na Internetu.
Podmínky v příměstských lesích Prahy a vymezení těchto lesů
1. Turistická atraktivita a intenzita rekreačního využívání lesů
Cíle
- Přinést podklady pro vymezení lesních porostů naplňujících úlohu příměstských lesů tj., splňujících požadavky pro plnění mimoprodukčních funkcí vyžadovaných obyvateli Prahy.
- Vymezit oblasti s nějakou formou ochrany území, které by mohly limitovat rekreační využití.
- Vymezit oblasti podle intenzity potenciálu rekreačního využívání lesů.
Východiska
Zájem trávit volný čas v lesích v okolí Prahy je možné předvídat ze dvou základních východisek - dostupnosti a atraktivity cíle (tj. určité lokality). Na rozdíl od situace v zahraničí (de Vries, 2002) je v Čechách třeba navíc uvažovat i fenomén tradiční víkendové rekreace, která má zvláště v okolí Prahy téměř stoletou tradici a významně usměrňuje pobyt Pražanů v lese do nejbližších velkých lesních celků. V místech, kde je tradiční chatová zástavba cílem víkendového (tj. dvoudenního) výjezdu Pražanů, vznikla za dobu existence chatových osad a kolonií i další zařízení a vybavení, která jsou atraktivní i pro krátkodobý (jednodenní, půldenní) pobyt. Proto vyhodnocení rekreačních objektů na lesních pozemcích bylo neopominutelnou součástí projektu.
Atraktivita
Les jako cíl rekreace je ovlivněn nabídkou užitků, které návštěvník získá. Ať jsou to sezónní sběry lesních plodů nebo možnost bezpečné procházky lesním prostorem. Pražské okolí, opět již s dlouhou tradicí, je dobře vybaveno značenými turistickými trasami, v poslední době se velmi rozšířila nabídka značených cyklostezek včetně možnosti využít pražské integrované dopravy k východiskům cyklostezek. Nabídka turistických tras je důležitou atraktivitou pro krátkodobou rekraci stejně jako v zahraničí.
V okolí Prahy se nabízejí i služby hippoturistiky.
V okolí Prahy se nacházejí pouze dvě oficiální místa pro koupání (zdroj: HEIS VÚV TGM), z nichž Slapy jsou v zájmovém území (spadají do dále vymezené I. zóny), a tak na existenci vodního toku jako turistické atraktivity nebyl brán zvláštní zřetel, s výjimkou okolí Brandýsa n. Labem, kde jsou bývalé pískovny, které jsou hojně rekreačně využívány, včetně oficiálního koupaliště v katastru obce Lhota.
Při analýze byly také využity výsledky hodnocení komplexního turistického potenciálu, které v sobě zahrnují i hodnocení estetické a kulturní atraktivity daného území.
Druhým aspektem turistické návštěvy je dostupnost cíle. Součástí řešení nebylo samostatné zkoumání způsobu dopravy Pražanů za rekreací do lesa. Okolí Prahy je však dobře obsluhováno Pražskou integrovanou dopravou, z mapy jejích zastávek je zřejmé, že pokrývá železniční i silniční síť. Zastávky autobusů jsou na všech významnějších křižovatkách a odbočkách k sídlům a vzhledem k tomu, že do lesa je vjezd soukromým vozidlům zakázán, pokrývají zastávky ROPID více-méně stejná místa, kam se lze dostat i soukromým vozidlem. Proto pro analýzu dostupnosti byla zvolena jen síť zastávek ROPID.
Třetím aspektem stanovení krátkodobé turistické zátěže je počet obyvatel Prahy v určité vzdálenosti od uvažovaného lesního porostu.
Zpracování
V průběhu řešení byla metodika stanovení FAZ podle MŽP/LDF MZLU v Brně (Vyskot, 2003) zvolena jako prioritní a tak analýzy intenzity rekreačního využívání lesů byly prováděny v území pokrývající katastry okolí Prahy. Zpracované analýzy intenzity turistiky pak sloužily k přesnému vymezení katastrů s přípražskými lesy (viz následující kapitola).
Generalizace zpracování byla prováděna vždy na plochu celého katastru, protože v dalším má být respektován požadavek vymezení hranic příměstských lesů vždy pomocí hranic katastrů.
Vymezení území s nějakou formou ochrany, která může limitovat intenzivní rekreační funkci lesa.
Shromážděna byla řada dalších dat, které mohou sloužit k upřesnění a zdůvodnění vymezení příměstských lesů.
Použitá data
- Chráněná území - data OPRL a Agentury ochrany přírody a krajiny a volně dostupná data (HEIS VÚV, MŽP) poskytovaná službou WMS.
- Komplexní rekreační potenciál: manuální digitalizace analýzy potenciálu cestovního ruchu (ÚÚR, 2002) pro každý katastr Středočeského kraje.
- Hippoturistika - vyhledání všech koňských stájí a farem a jízdáren v dostupných informačních zdrojích (speciální informační servery, Zlaté stránky).
- Turistické stezky - manuální digitalizace ze scanovaných turistických map (SHOCKART).
- Cyklostezky - vektorová data poskytnuta Krajským úřadem Středočeského kraje a doplněna manuální digitalizací cest vhodných pro cykloturistiku podle turistických map. Soubory pěších stezek a cyklostezek byly následně sloučeny do jedné vrstvy.
- Chaty na lesních pozemcích: listinný seznam lesních parcel, na kterých je omezena produkční funkce lesa. Seznamy poskytnuty KÚ Středočeského kraje. Pro účely analýzy byly parcely spočteny pro každý katastr.
- Zastávky ROPID - vektorová mapa, poskytnutá ROPIDem, stav 2003.
- Počty obyvatel Prahy podle katastrů, stav k roku 2001 - Magistrát hlavního města Prahy, soubor programu Excel
- Lesní plochy - zpracovaná vrstva lesních komplexů v GIS (vektorová mapa, popis viz následující kapitola).
Použité postupy
Analýza intenzity turistické zátěže a vymezení forem ochrany území byly zpracovány v prostředí geografického informačního systému ArcGIS 8.1 a ArcView 3.2. Jak je zpravidla ověřeno při podobných projektech, nejvíce práce a času bylo třeba věnovat vstupu zdrojových dat a jejich převedení do klasifikace katastrů. S úpravami vymezení lesů metodou FAZ bylo také třeba upravovat a doplňovat i data pro analýzu turistické zátěže v územích, která v předchozích etapách zpracování projektu nebyla uvažována. Vymezení forem ochrany území bylo vyhodnoceno jen v úvodu projektu a nebyl požadavek upravovat je se změnami hranic zón navrhovaných příměstských lesů Prahy.
Při vlastním zpracování analýz byly dle potřeby vlastnosti zkoumaného území vyjádřeny vektorovým nebo rastrovým datovým modelem.
Intenzita rekreačního využívání lesa
Zpracována byla rastrová data s pixelem 100 × 100 m (plocha 1 ha), kdy pro každý bod byly hodnoceny ukazatele podle tabulky 1.1.
- Rekreační potenciál převzal klasifikaci zpracovatele (ÚÚR, 2002).
- Hippoturistika byla klasifikována jen podle existence nebo neexistence výskytu aspoň nějaké koňské stáje, jízdárny nebo farmy nabízející služby veřejnosti.
- Přítomnost turistických a cyklistických stezek v lese nebo jeho nejbližším okolí, např. po kraji lesa, byla zjišťována tak, zda se ve 100m okolí stezky vyskytuje lesní plocha.
- Hustota chat na lesních pozemcích v katastru byla vypočtena jako podíl počtu pozemků s chatou k výměře lesní půdy v daném katastru. Neboť nebyly známy výměry pozemků s chatou, vypovídají vypočtené hodnoty pouze o četnosti jevu, nikoli o jeho velikosti. I tak lze však usoudit, že existuje-li na území jednoho katastru v lese více pozemků s chatou než někde jinde, je v tomto lesním území větší intenzita pobytové rekreace.
- Dostupnost lesa ze zastávek Pražské integrované dopravy byla zkoumána podobně jako dostupnost lesa z turistických stezek výpočtem 1000 m obalové zóny (bufferu) kolem zastávky a zjištěním, zda se daná plocha lesa v této obalové zóně nachází.
V následujícím kroku se klasifikace složek 1-5 sečetla a každý hektar zkoumaného území získal hodnotu ve škále 0-8, přičemž hodnota 0 znamená nejmenší a hodnota 8 největší dostupnost a turistickou atraktivitu území.
Intenzita rekreačního využívání byla analyzována jako souběh turistické atraktivity území a počtu obyvatel Prahy, žijících v určité vzdálenosti od tohoto území. Pro každý hektar zkoumaného území byla vypočtená klasifikace turistické atraktivity následně vážená hodnotou podle bodu 6 nebo 7 tabulky 1.1 v závislosti na počtu Pražanů bydlících v určité vzdálenosti od daného bodu.
Ve výsledné škále modré hodnoty v intervalu (0,1) představují oblasti, kam z Prahy dosáhne ve zvažované vzdálenosti (20 km) méně jak 10 tisíc Pražanů. Čím červenější klasifikace, tím je místo turisticky vytíženější tj. je v dosahu více Pražanů a je turisticky atraktivní. Barevná klasifikace byla vypočtena pro každý pixel území (Mapa 1.7, vážené hodnoty podle počtu Pražanů bydlících ve vzdálenosti do 20 km viz Mapa 1.8).
Získaná data byla vykreslena na přiložených přehledových mapách, kde je z důvodu lepší orientace vykreslena i dále (viz kapitola 2) stanovená hranice I. a II. zóny příměstských lesů. Vektorová maska map je tvořena hranicemi katastrů.
Podle požadavků zpracovatelů dalších etap byly dílčí kroky i výsledná analýza přepočtena i na klasifikaci katastrů. Pro hodnocené katastry byly vypočteny průměrné ukazatele (tabulka 1.2), které jsou uvedeny v souboru KATASTRY.DBF v rámci digitální přílohy této zprávy. Mapy těchto charakteristik byly použity jako doplňující informace při stanovování hranic obou zón příměstských lesů. Případná hodnota -1 nebo prázdné pole značí, že parametr nebyl v rámci katastru hodnocen.
Další charakteristiky zájmového území
Následující data mají umožnit přehled o potenciálních konfliktech zájmů s ochranou přírody a jejích částí, případně s jiným deklarovaným využitím území. Pro vymezení příměstských lesů jako podkladové vrstvy sloužily následující mapy:
- Rozmístění sídel v krajině a jejich plošná representace (Mapa 1.2)
- Oblasti ochrany vod dle zákona o vodách 254/2001 Sb. (Mapa 1.3)
- Vyhlášené přírodní parky dle zákona o ochraně přírody 114/1992 Sb. (Mapa 1.4)
- Vyhlášená velkoplošná a maloplošná chráněná území (Mapa 2.6)
- Lesní oblasti pod správou Ministerstva vnitra
- Rekreační oblasti podle jejich vymezení v datech OPRL (Mapa 1.14)
Tabulka 1.1. Parametry pro hodnocení rekreačního využívání lesa. Ke každé klasifikaci ANO byla přiřazena hodnota 1, ke klasifikaci NE hodnota 0.
| Složka analýzy |
Klasifikace |
Význam klasifikace |
| 1. rekreační potenciál |
0=m1..m3
1=z1..z4
2=zl1..zl3
3=c1 |
nízký
střední
vyšší
nejvyšší |
| 2. existence koňské farmy v katastru (Mapa 1.12) |
ANO/NE |
existuje aspoň jedna farma? |
| 3. 100m okolí turistické nebo cyklistické stezky |
ANO/NE |
leží v 100m okolí stezky? |
| 4. hustota chat na lesních pozemcích |
0-3 |
3 je nejvyšší |
| 5. 1000m okolí zastávky ROPID |
ANO/NE |
je do 15 min chůze od zastávky PID? |
| 6. počet Pražanů ve vzdálenosti 10 km |
0
1
2
3
4 |
do 10 000 obyvatel
do 250 000
do 500 000
do 750 000
více |
| 7. počet Pražanů ve vzdálenosti 20 km |
0-4 |
jako v předchozím případě |
Tabulka 1.2. Průměrné ukazatele hodnocené v rámci katastrů.
| Proměnná |
Název |
minimum |
25% kvantil |
medián |
75% kvantil |
maximum |
| CHATY |
hustota chat na lesních pozemcích (Mapa 1.9) |
0 |
0,004 |
0,025 |
0,125 |
16,6 |
| ROPID |
1000m okolí zastávky ROPID (Mapa 1.10) |
0,002 |
46,0 |
80,7 |
99,9 |
100 |
| STEZKY |
100m okolí turistické nebo cyklistické stezky (Mapa 1.11) |
0 |
0 |
0 |
6,35 |
79,5 |
| ROPID_ST |
průměrná hodnota pro překryv vrstev předchozích dvou ukazatelů |
0,01 |
9,59 |
30,6 |
47,4 |
69,9 |
| TUR |
průměrná turistická atraktivita zájmového území |
0 |
0 |
1,09 |
2,28 |
5,21 |
| REKRE |
rekreační potenciál |
kategoriální proměnná
m1..m3 = 0; z1..z4 = 1; zl1..zl3 = 2; c1 = 3 |
| HIPPO |
existence koňské farmy v katastru (Mapa 1.12) |
kategoriální proměnná (1=farma přítomna) |
2. Vymezení zájmového území oblasti příměstských lesů hlavního města Prahy
Úvod
Základním cílem bylo definovat hodnoty standardu pro velikost plochy příměstských lesů hlavního města Prahy, stanovit hranice oblasti těchto lesů a popsat charakter těchto lesů tak, aby byly poskytnuty podklady pro další rozhodování při lesnickém managementu.
Metodika
Požadavky na plošný rozsah příměstských lesů
Vypracoval Prof. Vyskot a kol.
Modifikované standardy příměstských rekreačních lesů vychází z uznaných standardů Evropské Unie. Ty však ošetřují podrobně ošetřují pouze rekreační lesy sídel do 100 000 obyvatel. Pro potřeby tohoto úkolu byly doplněny pro sídla s 1 mil. obyvatel (hl. m. Praha). Vzhledem k v ČR zavedené a všeobecně uznávané metodice hodnocení celospolečenských funkcí lesů "Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospolečenských funkcí lesů v ČR" byly standardy EU přetransformovány do kategorií výše zmíněné metodiky (viz tabulky 2.1 - 2.5).
Stanovení hodnot standardů pro sídla na 1 000 000 obyvatel bylo provedeno v prostředí programu Excel XP. Soubory dat pro sídla do a nad 100 000 obyvatel byly analyzovány prostřednictvím spojnicových grafů. Z nich byly vygenerovány spojnice trendů a regresní rovnice. Dosazením požadovaných x-ových hodnot (počtu obyvatel) do regresních rovnic byly stanoveny hodnoty příslušných standardů.
Hodnocení potenciálu sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické funkce
Úkol sestával ze dvou částí:
- stanovení reálného potenciálu funkce sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické;
- vymezení hranic rekreačních lesů.
Reálné potenciály funkce sociálně-rekreační a zdravotně hygienické byly stanoveny prostřednictvím metodiky Vyskot et al. (2003). Pro tento účel byly stanoveny porostní typy pro všechny zpracovávané porostní skupiny. Nestandardizované porostní typy zanedbatelné výměry, byly přiřazeny ke standardním porostním typům pro stanovení zmíněných potenciálů.
Pro jednotlivé porostní typy pak byly stanoveny reálné potenciály funkce sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické (provedl kolektiv Prof. Vyskota). Výsledné hodnoty byly zařazeny do jednotné databáze v rámci pracoviště IDS, kde probíhalo jejich další zpracování.
Vymezení potřebné plochy rekreačních lesů bylo provedeno na základě stanovení hodnot standardů pro sídla na 1 000 000 obyvatel. Na základě synergie jednotlivých variant řešení pro RPfl SR a RPfl ZH je dle získaných koeficientů stanovena potřebná plocha rekreačních lesů.
Na základě znalosti místního využití lesů pro rekreační účely (s využitím znalostí rozmístění objektů individuální rekreace - chat, atraktivnosti jednotlivých katastrů pro rekreaci, přístupnosti území a dalších charakteristik, viz rozbor provedený v kapitole 1) byly v prostředí GIS klasifikovány jednotlivé katastry z hlediska rekreačního využívání. Na tomto základě byla stanovena souvislá oblast pro zónu I a zónu II tak, aby celková plocha lesů v těchto zónách uspokojila požadavky na výměru rekreačních lesů, jak byla stanovena podle výše uvedené metodiky. Hranice byly vedeny tak, aby byla minimalizována délka hranice v poměru k ploše vymezeného území, to znamená minimalizovat členitost hraničního území.
Charakteristika růstových podmínek lesů a vlastností lesů v zájmové oblasti
Podmínky lesů v zájmové oblasti byly stanovovány na základě různých datových vrstev v prostředí GIS. Jako zvláště důležité je potřebné zmínit následující zařazené skupiny charakteristik.
Fragmentace lesů a velikost lesních komplexů
Při roztříštěné majetkové držbě lesů bylo potřebné vycházet z dostupných vrstev, které nemají návaznost na majetkové poměry. Vycházelo se tedy z vrstvy lesnické typologie zpracované v rámci Oblastních plánů rozvoje lesů. Lesní komplexy byly arondovány tak, aby v rámci jednoho komplexu byly všechny lesní plochy, které mohou být odděleny pásem bezlesí o šíři maximálně 20 m (tj. méně nežli je výška dospělého stromu). Taková plocha je vnímána i návštěvníky jednotně jako "les". Může tedy zahrnovat například některé vodní toky nebo komunikace s šíří do 20 m.
Z hlediska plnění různých funkcí (jak rekreačních, tak i ekologických nebo produkčních) a potřeb managementu (například ochrana před větrem) nelze velikost lesního komplexu popisovat pouze jeho plochou, ale je potřebné vyjádřit též jeho další vlastnosti závisející na tvaru zaujaté plochy. Za základ byl vzat průměr lesního komplexu d = 4 P / O , který byl odvozen z plochy (P) a obvodu (O) daného lesního komplexu tak, aby se jednalo o průměr jedné kružnice takové, že bude-li lesní komplex složen z takovýchto kružnic, jejich celková plocha a celkový obvod budou totožné s plochou a obvodem daného lesního komplexu. Za limitní průměr je možno považovat takovou hodnotu, která odpovídá průměrnému lesnímu komplexu o ploše 1 ha. Na základě regresní analýzy dat byla stanovena tato hodnota na 65,3 m.
Soubory lesních typů a přirozená druhová skladba
Soubory lesních typů byly převzaty z dat OPRL. Pro každý SLT byla odvozena přirozená druhová skladba dřevin na základě kompilace literatury s přihlédnutím k vlastním znalostem o chování dřevin v zájmovém území. Celkem se v území vyskytuje přirozeně minimálně 28 druhů dřevin rozlišovaných v lesnictví, přičemž počet botanických taxonů je vyšší. Přitom nebyly uvažovány křoviny, které v okolí Prahy jsou na některých stanovištích velmi významnou složkou porostu (například lesostepní lokality).
Zastoupení dřevin a druhová diversita stromů
Současné zastoupení dřevin a z něj odvozené charakteristiky byly zpracovávány pouze pro plochy lesa ležící v rámci majetků, pro které byla dostupná data LHP / LHO.
Různorodost porostu je možné kvantifikovat počtem zastoupených druhů dřevin, což však není příliš vhodné, protože potřebné je rovněž uvažovat zastoupení jednotlivých druhů v porostu. To je možné při použití indexů druhové diversity. Velmi často a vhodně bývá v ekologii používán Shannon-Wienerův index druhové diversity H' = - Σ p*log2(p) , kde p je podíl druhu (reálná hodnota mezi 0 a 1). Tento index byl vypočítán pro všechny hodnocené porostní skupiny. Referenční hodnotou byl obdobně vypočtený index pro přirozené druhové složení dřevin.
Výsledky
Vymezení oblasti
Na základě vyhodnocení reálných potenciálů obou sledovaných funkcí lesů s přihlédnutím na současný stav lesních porostů (zvláště k věkové struktuře lesů; jedná se o takzvané "reálné efekty") stanovil kolektiv Prof. Vyskota minimální potřebnou plochu lesů následovně
| I. zóna |
14 817 ha |
| II. zóna |
47 646 ha |
Umístění této plochy bylo prováděno na základě znalostí místních poměrů ve vztahu k rekreačním potřebám (viz kapitola 1). Hranice byly stanoveny na základě tzv. FAZ, přičemž byly použity zvláště souhrnné kategorie klasifikace území podle potenciálu a intenzity rekreačního využívání lesů (viz Mapa 1.7). Přihlédnuto bylo i k dalším vrstvám. Užitečné je probrat postupně jejich význam a zdůvodnění význačných rysů, zvláště pak ve vztahu ke konečnému vymezení obou zón příměstských lesů.
- Mapa 1.3 - Ve vlastním území I. a II. zóny se nenacházejí rozsáhlejší plochy chráněné z hlediska podzemních vod. Tím byl eliminován potenciální konflikt zájmů s vodním hospodářstvím.
- Mapa 1.4 - Přírodní parky jsou významné z rekreačního hlediska. Je proto žádoucí jejich zapojení do oblasti příměstských lesů v případě, že nehrozí konflikt se zájmy ochrany přírody.
- Mapa 1.6 - Příměstské lesy v I. zóně by měly být dobře dopravně přístupné. Hranice I. zóny by měla být vedena tak, aby zóna pokrývala území, kde ve vzdálenosti do 20 km žije více obyvatel Prahy.
- Mapa 1.7 a 1.8 - Vymezení mezi I. a II. zónou, částečně i vnější hranice II. zóny, bylo provedeno především podle turistické atraktivity hraničních katastrů.
- Mapa 1.9 - Hustota chat na lesních pozemcích byla považována za významnou pro stanovení průběhu vnější hranice II. zóny.
- Mapa 1.10 - Většina území v okolí Prahy je dobře dostupná hromadnou dopravou; proto tento faktor zřejmě nemusí hrát významnější roli při vymezení příměstských lesů.
- Mapa 1.11 - Dostupnost lesa po stezkách nebyla použita jako samostatný faktor, ale pouze jako součást ukazatele turistická atraktivita území (viz mapa 1.7).
- Mapa 1.12 - Předchozí platí i pro hippoturistiku.
- Mapa 1.13 - Vojenské lesy se na území I. zóny prakticky nenacházejí, v II. zóně se jedná o jednu rozsáhlejší lokalitu na severovýchodě území a to v přímém sousedství vysoce rekreačně atraktivních území v blízkosti Brandýsa nad Labem.
- Mapa 1.14 - Takzvané "rekreační lesy" byly vymezeny při zpracovávání OPRL, kde se jedná o území, která byla identifikována jako silně rekreačně využívaná. V okolí Prahy jsou tato území asymetricky rozmístěna a to zvláště v souvislých plochách v okolí Vltavy a Sázavy jižně od Prahy. Blíže k hlavnímu městu umístěné tyto rekreační lesy se nacházejí v rámci zde vylišených zón příměstských lesů.
- Mapa 2.7 - Rozmístění lesních komplexů v území je další příčinou prostorové asymetrie vymezení příměstských lesů. Dále bylo uvažováno, že rozsáhlejší lesní komplexy nebývají většinou tak intenzivně zatíženy rekreací, respektive poškozování lesního ekosystému rekreací bývá méně výrazné. Proto je možné některá území s rozsáhlejšími (méně fragmentovanými) lesy vyloučit z území příměstských lesů. To se týká například části Brd nebo vedení části hranice mezi I. a II. zónou.
Vymezení obou zón probíhalo v několika krocích. Vycházelo se z kombinace čtyř různých starších variant ohraničení příměstských lesů Prahy, jak jsou vyjádřeny na mapě 1. Zóna I byla v terénu vymezena poměrně konzistentně na základě znalostí intenzivního rekreačního využívání jednotlivých katastrů v okolí Prahy. Tato zóna má větší výměru lesů, nežli je výměra, která byla navržena výše, přičemž však jsme nebyli schopni dané území omezit tak, aby území zůstalo celistvé, byly v něm zařazeny vždy celé katastry a nevyřadily jsme nějaké území, které je z rekreačního hlediska minimálně stejně významné, jako jsou území v zóně zbývající. Výměra se snižovala u zóny II (mapa 2 až 4), přičemž její výsledné vymezení je uvedeno na mapě 4.
Základem pro vymezení zóny I i II byla provedená analýza turistické atraktivnosti území, která je uvedena v kapitole 1.
Hranice zóny I
Severní hranice je vedena tak, aby zóna zabírala pouze katastry ležící více-méně nejtěsněji při hranici hlavního města Prahy, protože toto území je turisticky relativně málo atraktivní a navíc je zde relativně málo vysoce fragmentovaných lesů v zemědělské (silněji urbanizované) krajině s nízkým turistickým významem. Atraktivnější území leží až ve větší vzdálenosti - v okolí Brandýsa nad Labem. Tam jsou hojně rekreačně využívaná místa s možností koupání, včetně oficiálního koupaliště u obce Lhota. I okolní lesy jsou často navštěvovány. Území však je samostatnou enklávou, kterou není vhodné spojovat se zónou I. Jeho připojením by se navíc neúměrně zvýšila výměra I. zóny. Navíc by zde mohl vzniknout potenciální konflikt s hydrologicky podmíněnou ochranou území.
Problematické je vedení západní hranice, která protíná území CHKO Český Kras. Pro vymezení polohy hraniční čáry hrálo roli zvážení počtu Pražanů, kteří bydlí do 20 km od tohoto území (viz mapa 1.6).
Na jihozápadě je území protaženo k obci Mníšek pod Brdy. Území je rovněž rekreačně atraktivní a navíc jde více-méně o souvislé osídlení vedoucí sem směrem od Prahy. Některé obce v tomto směru mají charakter "satelitních městeček", spojení s Prahou zprostředkovává dálniční komunikace.
Jižní výběžek hranice s obcemi Slapy a Rabyně koresponduje s turisticky a rekreačně atraktivním územím (viz mapa 1.7 a 1.8). Zároveň zasahuje velkou část hojně rekreačně využívaného přírodního parku Střed Čech.
Jihovýchodní hranice byla vedena v souladu se zvýšenou rekreační atraktivitou území (mapa 1.7 a 1.8).
Hranice zóny II
Na severovýchodě hranice obepíná komplex obcí Lysá nad Labem / Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, což je tradiční území letní rekreace obyvatel Prahy (viz výše).
Severní hranice II. zóny vybíhá k Mělníku, což je dobře dopravně spojené území s více-méně souvislým osídlením a řadou rozptýlených lesních porostů podél Labe. Husté osídlení v ose Vltavy neumožňuje vedení hranice blíže k Praze.
Vedení severozápadní hranice bylo provedeno s cílem oddělit Kladenskou aglomeraci.
Na západě se hranice vyhýbá CHKO Křivoklátsko tak, aby v území nedocházelo ke střetům zájmů s prioritní ochranou přírody. Obdobný přístup není možné použít u CHKO Český kras.
Z území příměstských lesů byla vyjmuta plocha obce Dobříš, což je více-méně samostatná jednotka z hlediska návštěvnosti. Toto území, sice turisticko-rekreačně vysoce atraktivní, nemá však charakter specifického rekreačního zázemí (převážně) Prahy.
Hranice na jihozápadě je vedena tak, aby nezasahovala ve zvýšené míře souvislé komplexy lesů oblasti Brd, kde se rekreační zátěž rozkládá na větší ploše lesů a proto nemusí dosahovat tak vysoké intenzity.
Jižní hranice obepíná oblast prakticky celé Slapské přehradní nádrže s okolními lesy a okolí Benešova, což je území již historicky považované za rekreační zázemí Prahy.
Směrem na východ zahrnuje II. zóna Posázaví až po Stříbrnou Skalici a dále hranice pokračuje na Kostelec nad Černými Lesy. V tomto směru od Prahy se jedná o území hojně rekreačně využívané obyvateli Prahy a současně zde lze mluvit o více-méně souvislém osídlení.
Do II. zóny nebyla zařazeno již relativně odlehlé okolí Českého Brodu, kde v blízkosti takto položené hranice nejsou plošně významnější lesy a další větší lesní komplexy se nacházejí až ve větší vzdálenosti od Prahy.
Seznam obcí, které náležejí alespoň částečně do zóny I
513431 - Chýnice; 513458 - Vestec; 529974 - Krňany; 530522 - Rabyně; 531537 - Mezouň; 531545 - Mořina; 531618 - Nučice; 531821 - Tachlovice; 531961 - Vysoký Újezd; 533912 - Mořinka; 534404 - Lužce; 538043 - Babice; 538086 - Bořanovice; 538141 - Čestlice; 538167 - Dobřejovice; 538230 - Hovorčovice; 538256 - Husinec; 538264 - Jenštejn; 538272 - Jirny; 538299 - Kamenice; 538311 - KLECANY; 538370 - Kostelec u Křížků; 538418 - Křížkový Újezdec; 538612 - Petříkov; 538671 - Přezletice; 538698 - Radějovice; 538701 - Radonice; 538728 - ŘÍČANY; 538761 - Sibřina; 538809 - Strančice; 538833 - Sulice; 538876 - Šestajovice; 538957 - ÚVALY; 538965 - Veleň; 538981 - Velké Popovice; 539058 - Zdiby; 539121 - Černolice; 539139 - ČERNOŠICE; 539163 - Davle; 539180 - Dobříč; 539198 - Dobřichovice; 539210 - Dolní Břežany; 539236 - Horoměřice; 539244 - HOSTIVICE; 539252 - Hradištko; 539261 - Hvozdnice; 539287 - Choteč; 539295 - Chrášťany; 539325 - Jesenice; 539333 - JÍLOVÉ U PRAHY; 539341 - Jíloviště; 539350 - Jinočany; 539392 - Kosoř; 539422 - Libeř; 539490 - Měchenice; 539503 - Ohrobec; 539511 - Okrouhlo; 539520 - Ořech; 539546 - Petrov; 539562 - Pohoří; 539571 - Průhonice; 539597 - Psáry; 539627 - ROZTOKY; 539651 - Řitka; 539660 - Slapy; 539686 - Statenice; 539732 - Štěchovice; 539759 - Třebotov; 539767 - Tuchoměřice; 539805 - Únětice; 539830 - Vonoklasy; 539848 - Vrané nad Vltavou; 539856 - Všenory; 539872 - Zbuzany; 539881 - Zlatníky - Hodkovice; 539902 - Zvole; 540765 - MNÍŠEK POD BRDY; 554782 - PRAHA; 564869 - Březí; 564907 - Nupaky; 564915 - Herink; 564982 - Květnice; 564991 - Křenice; 571211 - Klínec; 571318 - Roblín; 571351 - Úholičky; 598267 - Modletice; 598313 - Trnová; 599221 - Popovičky; 599727 - Karlík; 599735 - Březová - Oleško.
Seznam obcí, které náležejí alespoň částečně do zóny II (mimo zóny I)
505781 - Zápy; 513130 - Dolany; 513288 - Mrzky; 513369 - Přehvozdí; 513482 - Vysoký Újezd; 513539 - Velká Lečice; 513628 - Klokočná; 513644 - Zlatá; 529303 - BENEŠOV; 529451 - BYSTŘICE; 529516 - Čerčany; 529567 - Čtyřkoly; 529656 - Pětihosty; 529745 - Hvězdonice; 529796 - Chocerady; 529940 - Kozmice; 529958 - Krhanice; 529991 - Křečovice; 530051 - Lešany; 530204 - Mrač; 530263 - Nespeky; 530298 - Netvořice; 530310 - Neveklov; 530352 - Ostředek; 530409 - Petroupim; 530441 - Poříčí nad Sázavou; 530492 - Přestavlky u Čerčan; 530638 - Soběhrdy; 530689 - Struhařov; 530841 - TÝNEC NAD SÁZAVOU; 530921 - Vranov; 531057 - BEROUN; 531103 - Bubovice; 531146 - Drahelčice; 531171 - Hlásná Třebaň; 531294 - Chyňava; 531316 - Karlštejn; 531456 - Liteň; 531464 - Loděnice; 531511 - Zlončice; 531561 - Tuhaň; 531723 - RUDNÁ; 531758 - Srbsko; 531804 - Svatý Jan pod Skalou; 531812 - Svinaře; 531839 - Tetín; 531961 - Vysoký Újezd; 531979 - Zadní Třebaň; 532037 - Chrášťany; 532045 - Chlístov; 532061 - Václavice; 532070 - Běloky; 532100 - Blevice; 532193 - Lštění; 532215 - Červený Újezd; 532282 - Dřetovice; 532347 - Hostouň; 532495 - Koleč; 532614 - Vodslivy; 532622 - Makotřasy; 532673 - Olovnice; 532681 - Otvovice; 532711 - Pavlov; 532789 - Ptice; 532827 - Slatina; 532851 - Stehelčeves; 532878 - Chleby; 532886 - Chářovice; 532924 - Bukovany; 532991 - Úhonice; 533092 - Zákolany; 533220 - Břežany II; 533254 - Černé Voděrady; 533301 - Doubravčice; 533378 - Jevany; 533416 - KOSTELEC NAD ČERNÝMI LESY; 533432 - Kozojedy; 533602 - Nenačovice; 533611 - Přišimasy; 533670 - Chrustenice; 533718 - Stříbrná Skalice; 533734 - Tismice; 533777 - Tuchoraz; 533785 - Tuklaty; 533904 - Vyžlovka; 534684 - Borek; 534773 - Dřínov; 534846 - Chvatěruby; 534897 - Kly; 534935 - KOSTELEC NAD LABEM; 534951 - KRALUPY NAD VLTAVOU; 534960 - Křenek; 534986 - Lhota; 535079 - Nelahozeves; 535087 - NERATOVICE; 535133 - Obříství; 535141 - Ovčáry; 535222 - Tišice; 535257 - Úžice; 535362 - Záryby; 535389 - Zlosyň; 536661 - Sojovice; 537454 - LYSÁ NAD LABEM; 537721 - Přerov nad Labem; 537837 - Stará Lysá; 537993 - Vykáň; 538051 - Bašť; 538094 - BRANDÝS NAD LABEM - STARÁ - BOLESLAV; 538108 - Brázdim; 538132 - ČELÁKOVICE; 538191 - Dřevčice; 538221 - Horoušany; 538248 - Hrusice; 538281 - Kaliště; 538329 - Klíčany; 538345 - Kojetice; 538426 - Kunice; 538442 - Líbeznice; 538451 - Louňovice; 538469 - Máslovice; 538477 - Měšice; 538485 - Mirošovice; 538493 - MNICHOVICE; 538507 - Mochov; 538515 - Mratín; 538523 - Mukařov; 538540 - Nehvizdy; 538558 - Nová Ves; 538566 - Nový Vestec; 538574 - ODOLENA VODA; 538582 - Ondřejov; 538604 - Panenské Břežany; 538621 - Podolanka; 538639 - Polerady; 538647 - Postřižín; 538655 - Předboj; 538680 - Pyšely; 538710 - Řehenice; 538752 - Senohraby; 538779 - Sluhy; 538787 - Sluštice; 538825 - Struhařov; 538841 - Světice; 538850 - Svojetice; 538884 - Škvorec; 538892 - Tehov; 538914 - Lázně Toušeň; 538973 - Veliká Ves; 538990 - Větrušice; 539015 - Vodochody; 539031 - Všestary; 539040 - Vyšehořovice; 539066 - Zeleneč; 539082 - Zlonín; 539091 - Zvánovice; 539104 - Bojanovice; 539147 - Číčovice; 539155 - Čisovice; 539171 - Dobrovíz; 539201 - Dolany; 539228 - Holubice; 539309 - Chýně; 539317 - Jeneč; 539368 - Kamenný Přívoz; 539384 - Kněževes; 539406 - Lety; 539414 - LIBČICE NAD VLTAVOU; 539457 - Líšnice; 539643 - ŘEVNICE; 539708 - Středokluky; 539775 - Tursko; 539813 - Velké Přílepy; 539970 - Borotice; 540048 - Buš; 540081 - Čím; 540323 - Chotilsko; 540714 - Malá Hraštice; 540781 - Mokrovraty; 540790 - Nalžovice; 540889 - Nová Ves pod Pleší; 540897 - Nové Dvory; 540901 - NOVÝ KNÍN; 541541 - Voznice; 557030 - Skorkov; 564150 - Libochovičky; 564702 - Masojedy; 564761 - Konojedy; 564788 - Prusice; 564800 - Hradešín; 564826 - Vrátkov; 564885 - Doubek; 564974 - Káraný; 565008 - Dobročovice; 565989 - Hlavenec; 571199 - Bratřínov; 571261 - Kytín; 571288 - Zahořany; 571326 - Lichoceves; 571334 - Okoř; 571342 - Svrkyně; 571598 - Zájezd; 571644 - Štíhlice; 571679 - Oplany; 571784 - Libiš; 571792 - Kozomín; 598283 - Sedlec; 598291 - Čakovičky; 598305 - Svémyslice; 598488 - Radíč; 599204 - Korkyně; 599301 - Černíky; 599379 - Stranný; 599417 - Železná; 599433 - Svárov; 599719 - Tehovec.
Charakteristiky vymezené oblasti
Geologie
Okolí Prahy je z geologického hlediska velmi pestré a i v rámci generalizované mapy (Mapa 2.12) se nachází celkem 14 jednotek. Největší rozdíl je možné vidět mezi tabulovou oblastí s kvartérními sedimenty na severu a severovýchodě, kde se však vyskytuje minimum lesních porostů a zvláště porostů vhodných pro rekreaci, a zbytkem území. Dále je nutno zmínit specifikum Českého krasu s paleozoickými horninami, většinou vápenci nebo dalšími bazickými horninami. Jižní část území je velmi pestrá, což má odraz i v pestřejším složení jednotek přirozené vegetace a v zastoupení lesních typů. Jedná se současně o oblast, která je rekreačně atraktivní, což má několik příčin, mimo jiné se zde též odráží geologická stavba se svým odrazem v pestřejším modelování terénu, který je sekundárně rozčleněn hlavními říčními toky - Vltavou a Sázavou. Jihovýchod oblasti zasahuje výběžek Moldanubika, který není tak výrazný jako předchozí jednotky, vytváří však území, které doplňuje mozaiku různých typů krajiny o další prvek.
Přirozená vegetace
V území se přirozeně vyskytují především dubohabřiny a acidofilní doubravy na jihu (Mapa 2.13). Zvláště západní a severozápadní část území je typická mozaikou s prvky termofytika (subxerofilní a šípákové doubravy). Severovýchod zaujímá rozsáhlá oblast nivy Labe s původně lužními lesy. Z hlediska rekreačního využití jsou nejvíce zasaženy lesy ležící na ploše s přirozenou vegetací tvořenou acidofilními doubravami a acidofilními bučinami (severovýchodní výběžek Brd) nebo květnatými bučinami (jihovýchodně od Prahy).
Biogeografie
Heterogenita přírodních poměrů v okolí Prahy se odráží v biogeografickém členění - viz například Culek et al. (1996). Obdobně vypadá i fytogeografické členění. Tyto skutečnosti se odrážejí rovněž v zastoupení několika územních jednotek přirozených lesních oblastí (viz Mapa 2.5). Při plánování lesnických zásahů na tak malém území jako je užší okolí Prahy nemusí být zřejmě prvotně brán zřetel na přesné vedení jednotlivých hraničních čar, ale je nutno vždy posuzovat přírodní a růstové podmínky konkrétní lokality.
Fragmentace lesů
Mapa 2.7 ukazuje rozdělení lesních komplexů podle jejich velikosti, respektive podle jejich vypočítaného průměru d. Skutečná fragmentace lesů v zájmové oblasti je ve skutečnosti ještě mnohem větší, protože lesy jsou dále členěny mnoha liniovými prvky s šíří menší nežli limitních 20 m. Tento fakt je nutno zohlednit při návrhu konkrétních lesnických opatření. Zdá se, že běžně v příměstských lesích navrhovaná opatření ke zvýšení členitosti lesních porostů by zde mohla být vnímána i kontraproduktivně, především v určitých částech území.
Současná druhová skladba lesů
V rámci dat LHP/LHO je uvedena velmi pestrá současná skladba dřevin. Dále bylo analyzováno dřevinné složení lesních porostů v celé zájmové oblasti. Ta se výrazně mění podle příslušnosti porostní skupiny k lesnímu komplexu určité velikosti. Následující přehled uveden právě podle čtyř různých velikostních kategorií lesních komplexů - A - nejmenší, D - největší, obdobně jako na Mapě 2.7. První skupina sloupců tabulky 2.6 udává průměrné zastoupení každého druhu v porostní skupině, pokud je tento druh v dané porostní skupině přítomen. Druhá čtveřice sloupců udává podíl porostních skupin, v nichž se druh vyskytuje. Jedná se o dva údaje, které se často chovají rozdílně. Existují tak druhy, které dosahují vysoké lokální dominance, ale frekvence jejich výskytu je nízká (například topoly a řada druhů označených v tabulce 2.6 jako "doprovodné"). Naopak jiné druhy přes svou vyšší frekvenci nedosahují zvýšené průměrné zastoupení v porostu (bříza). Celá tabulka 2.6 je seřazena tak, aby maximálně zdůraznila rozdílnost zastoupení jednotlivých dřevin v lesních komplexech různých velikostních kategorií. Silně fragmentované porosty mají zvýšené zastoupení řady listnáčů (například olše, jasan, babyka, třešeň), v menších lesních komplexech je rovněž silné zastoupení problematického akátu. Na druhé straně ve velkých komplexech lesa mají relativně vyšší zastoupení klasicky lesnicky využívané dřeviny, zvláště smrk, dále též borovice a buk.
Vyhodnocení druhového složení současných lesů z hlediska druhové diversity je uvedeno na Mapě 2.14. Tento obraz je možné srovnat s diversitou stromového patra v rámci porostů přirozené skladby (Mapa 2.15). Patrné je globální snížení druhové diversity dřevin a to i přes výše uvedená fakta. Ve zdejších lesích se jen na omezených plochách v rámci jedné porostní skupiny pracuje s větším počtem dřevin. To může vést i z hlediska pocitového k hodnocení porostů rekreanty jako "porosty fádní".
V rámci celé sledované oblasti se rovněž liší současná druhová skladba dřevin v I. a II. zóně, jak ukazuje následující tabulka 2.7 (zastoupení dřevin v %). Tento rozdíl je dán především rozdílností v přírodních a růstových poměrech v obou zónách (např. vyšší průměrná nadmořská výška lesních porostů v zóně II, zastoupení větších lesních komplexů aj.). V zóně I je v databázi LHP/LHO zastoupeno celkem 48 druhů dřevin, v zóně II je to 46 druhů, v celé oblasti příměstských lesů celkem 53 druhů dřevin.
Druhová skladba má zásadní význam pro stanovení reálných potenciálů funkce sociálně-rekreační a zdravotně hygienické. Vyhodnocení těchto potenciálů pro současné lesy zájmové oblasti je na Mapě 2.8 a 2.10. Jako referenční stav mohou sloužit obdobné mapy konstruované pro lesy s přirozeným složením dřevin (Mapa 2.9 a 2.11). Za porosty problematického současného stavu lze považovat ty, které mají snížené hodnoty některého potenciálu oproti stavu s přirozenou druhovou skladbou.
Následující přehled (tabulka 2.8) ukazuje nejčastější porostní typy (s výskytem více jak 20 ha) v určitém SLT, pro něž je reálný potenciál funkce sociálně-rekreační snížený o více jak jeden stupeň oproti porostu ve stejném SLT s přirozenou druhovou skladbou (řádky jsou seřazeny podle klesající výměry).
Jedná se především o smrkové monokultury (C1), dále například o akátové porosty (C7e). Paradoxně jsou zde zařazeny též některé dubové porosty (C5) nebo bukové porosty (C6, D6), případně směsi listnáčů (C9x).
Tabulka 2.6. Zastoupení druhů dřevin v lesních komplexech velikostních kategorií A (nejmenší) až D v rámci celého vylišeného území příměstských lesů.
| | Zastoupení v porostu (%) pokud je druh přítomen | Podíl porostů |
| Velikostní kategorie lesa: | A | B | C | D | A | B | C | D |
| Populus tremula | 27.11 | 16.60 | 12.48 | 9.54 | 2.79% | 2.19% | 1.82% | 1.29% |
| Alnus glutinosa | 39.48 | 32.25 | 25.86 | 23.60 | 12.77% | 5.33% | 5.01% | 6.30% |
| Fraxinus excelsior | 30.55 | 24.39 | 21.84 | 20.77 | 14.43% | 12.43% | 6.45% | 1.55% |
| Acer campestre | 20.31 | 14.17 | 12.47 | | 2.90% | 1.35% | 0.73% | 0.00% |
| Acer negundo | 35.50 | 42.94 | 26.25 | | 1.51% | 0.12% | 0.01% | 0.00% |
| Prunus avium | 17.55 | 14.26 | 13.57 | 8.23 | 3.81% | 1.57% | 0.43% | 0.15% |
| Pyrus communis | 15.00 | 33.75 | 16.71 | | 0.15% | 0.06% | 0.02% | 0.00% |
| Malus sylvestris | 10.00 | 17.50 | 31.56 | | 0.04% | 0.02% | 0.02% | |
| Salix sp. div. | 25.71 | 28.63 | 25.19 | | 4.14% | 1.22% | 0.23% | 0.00% |
| Juglans regia | 20.00 | 38.29 | 13.78 | 40.00 | 0.11% | 0.05% | 0.01% | 0.01% |
| Robinia pseudacacia | 39.79 | 41.75 | 31.52 | 8.81 | 13.90% | 12.35% | 3.23% | 0.25% |
| Populus nigra | 44.17 | 59.23 | 38.09 | 10.00 | 0.68% | 0.66% | 0.17% | 0.01% |
| Populus alba | 51.93 | 48.94 | 44.16 | 24.38 | 3.32% | 2.04% | 0.35% | 0.15% |
| Ulmus minor | 18.65 | 16.03 | 12.45 | 4.25 | 0.75% | 0.70% | 0.33% | 0.05% |
| Carpinus betulus | 38.96 | 26.28 | 21.05 | 14.06 | 17.75% | 16.08% | 15.52% | 7.74% |
| Acer platanoides | 19.41 | 18.56 | 15.61 | 13.99 | 5.73% | 7.98% | 4.46% | 0.86% |
| Picea pungens | 11.83 | 10.21 | 10.39 | 9.86 | 2.26% | 3.12% | 2.99% | 0.42% |
| Salix caprea | 24.17 | 17.88 | 15.09 | 43.33 | 0.23% | 0.25% | 0.35% | 0.04% |
| Pinus nigra | 35.92 | 29.01 | 21.92 | 16.26 | 6.37% | 11.81% | 6.17% | 1.14% |
| Acer pseudoplatanus | 30.82 | 21.40 | 17.38 | 12.93 | 3.35% | 6.27% | 5.55% | 3.04% |
| Quercus petraea | 36.80 | 32.83 | 29.85 | | 2.26% | 4.57% | 1.46% | 0.00% |
| Aesculus hippocastanum | 20.00 | 7.89 | 35.07 | 5.00 | 0.08% | 0.60% | 0.17% | 0.02% |
| Tilia cordata | 24.53 | 26.05 | 21.89 | 12.07 | 8.85% | 13.13% | 14.04% | 6.90% |
| Pseudotsuga menziesii | 43.21 | 17.77 | 14.53 | 11.78 | 0.53% | 0.97% | 3.67% | 2.98% |
| Abies alba | 25.00 | 13.84 | 15.40 | 12.49 | 0.08% | 0.72% | 5.83% | 5.26% |
| Fagus sylvatica | 14.53 | 18.46 | 26.93 | 19.94 | 3.54% | 10.23% | 25.63% | 17.79% |
| Picea excelsa | 39.58 | 43.27 | 53.52 | 50.61 | 15.41% | 21.77% | 49.07% | 48.61% |
| Larix decidua | 32.05 | 19.90 | 14.32 | 13.65 | 12.02% | 18.09% | 26.83% | 38.31% |
| Betula pendula | 25.30 | 17.99 | 11.86 | 10.12 | 12.70% | 15.78% | 19.25% | 26.86% |
| Pinus strobus | 29.00 | 24.36 | 13.21 | 16.30 | 0.08% | 0.35% | 0.63% | 2.11% |
| Abies grandis | | 9.17 | 16.43 | 7.81 | 0.00% | 0.09% | 0.54% | 0.80% |
| Pinus sylvestris | 50.09 | 51.08 | 44.02 | 47.26 | 25.32% | 35.57% | 44.73% | 60.82% |
| Ulmus laevis | 50.00 | 2.00 | 6.44 | | 0.04% | 0.03% | 0.01% | 0.00% |
| Sorbus aucuparia | 33.75 | 13.86 | 12.01 | 7.05 | 0.30% | 0.27% | 0.36% | 0.22% |
| Quercus robur | 39.41 | 33.80 | 28.84 | 29.13 | 42.28% | 37.65% | 44.68% | 43.09% |
| Quercus rubra | 17.28 | 18.54 | 15.86 | 32.60 | 3.05% | 8.14% | 7.90% | 8.06% |
| Sorbus torminalis | 5.00 | 5.29 | 7.38 | | 0.11% | 0.05% | 0.08% | 0.00% |
| Abies concolor | | | 5.00 | | | | 0.00% | |
| Alnus incana | 2.00 | 24.44 | 24.18 | | 0.04% | 0.14% | 0.09% | 0.00% |
| Castanea sativa | | | 50.00 | | | | 0.00% | |
| Fraxinus americana | | 11.67 | 5.00 | | | 0.02% | 0.00% | |
| Juglans nigra | | | 12.50 | | | | 0.00% | |
| Picea (ostatní druhy) | | | 5.00 | | | | 0.00% | |
| Picea glauca | | 5.00 | 13.13 | | | 0.01% | 0.01% | |
| Picea omorika | | 5.00 | 2.33 | | | 0.04% | 0.02% | |
| Pinus (ostatní druhy) | | | | 6.50 | | | | 0.05% |
| Pinus banksiana | | 9.67 | 7.73 | 9.00 | | 0.02% | 0.01% | 0.29% |
| Pinus contorta | | 10.00 | | | | 0.02% | | |
| Pinus mugo | | | 50.50 | | | | 0.00% | |
| Prunus padus | | | 14.00 | 5.00 | | | 0.03% | 0.02% |
| Quercus pubescens | | | 74.44 | | | | 0.02% | |
| Quercus robur f. slavonica | | 80.00 | 90.00 | | | 0.01% | 0.00% | |
| Sorbus aria | | | 1.00 | | | | 0.01% | |
| Taxus baccata | 10.00 | | | 5.00 | 0.04% | | | 0.01% |
| Ulmus glabra | | 25.00 | | | | 0.01% | | |
Program Porosty
Součástí výstupu tohoto projektu je program Porosty (autor Karel Matějka - IDS), který pracuje s výběrem dat zpracovávaných LHP/LHO o druhové skladbě jednotlivých porostních skupin a s hodnocením porostních skupin podle reálných potenciálů funkce sociálně-rekreační a zdravotně hygienické. Pro každou porostní skupinu je zde možno najít odpovídající přirozenou druhovou skladbu a druhovou skladbu navrhovanou podle vybraných hospodářských souborů, jak jsou koncipovány v rámci materiálů OPRL.
Uživatel má zde možnost určitou druhovou skladbu vybrat a podle požadavků na produkci a podle lokálních podmínek, případně dalších hledisek tuto skladbu upravit, případně samostatně navrhnout. Navrženou skladbu lze vyhodnotit podle reálných potenciálů funkce sociálně-rekreační a zdravotně hygienické.
Podrobnější popis programu je uveden v Příloze 2.
Uživatel by měl při vyhodnocování změn druhové skladby postupovat podle následujícího přehledu.
Rozhodovací strom pro návrh změn druhové skladby
Rozhodovacími informacemi k porostním skupinám jsou následující údaje, které jsou součástí databáze programu Porosty:
- identifikace porostní skupiny
- SLT
- současná dřevinná skladba
- věk
- porostní typ
Návrhy změny druhové skladby se mají provádět s využitím následujícího algoritmu (Pozn.: RP - reálný potenciál hodnocených funkcí)
Zpět na hlavní stránku IDS
© Karel Matějka - IDS (2005-2006)
