Introdukované dřeviny v lesích ČR

Karel Matějka

Introdukované druhy dřevin se v lesních porostech České republiky vyskytují dlouhodobě. Většinou se lesníci jejich pomocí snažili řešit některé problémy - například zalesnění extrémních stanovišť (Robinia pseudoacacia, invazivní neofyt podle Danihelka, Chrtek et Kaplan 2012), náhradu domácích druhů dubu (Quercus rubra, invazivní neofyt podle Danihelka, Chrtek et Kaplan 2012) nebo zalesňování imisních holin (Picea pungens, pěstovaný druh podle Danihelka, Chrtek et Kaplan 2012, a jiné druhy zvláště v Krušných horách). Stejně je tomu u Pseudotsuga menziesii (naturalizovaný neofyt, Danihelka, Chrtek et Kaplan 2012) jako spotenciální náhradou domácího smrku ztepilého. Prakticky u každého druhu bylo postupně zjištěno, že situace není tak jednoduchá, jak se původně očekávalo: Robinia pseudacacia extrémně ovlivňuje stanoviště a totálně mění charakter rostlinného společenstva (například Ho et al. 2023), takže je nyní druhem na většině míst nežádoucím. Quercus rubra se samovolně intenzivně zmlazuje a při použití jinak preferované přirozené obnovy vytlačuje původní druhy dubů. Na problematiku samovolného zmlzování bylo upozorněno i v Německu u obou druhů Quercus rubra a Pseudotsuga menziesii (Bindewald et al. 2021). Na Picea pungens se vyskytuje introdukovaná fytopatogenní houba klubnatka, porosty této dřeviny trpí špatným růstem a rozpadem. Řada problémů se vyskytuje i při pěstování posledního zmíněného druhu, jak je nastíněno dále. I další souhrnné práce nabádají k opatrnosti při zavádění nepůvodních druhů do lesů v Evropě (Wohlgemuth et al. 2022).

Mezi invazní druhy jsou dále zmiňovány i následující dřeviny: Acer negundo, Ailanthus altissima, Fraxinus pennsylvanica, Pinus strobus, Populus ×canadensis a Prunus serotina (Pyšek et al. 2012).

Pseudotsuga menziesii

První dřevinou, jíž byla věnována širší pozornost, je douglaska tisolistá. Tento druh je v ČR zařezen mezi naturalizované neofyty, vzhledem ke svému potenciálu přirozeného zmlazování v různých typech kulturních i polopřirozených lesů vykazuje znaky invazivního druhu (Frei, Moser et Wohlgemuth 2022). Jiní autoři však jeho invazivnost zpochybňují (Lange et al 2022). Tento druh, původem ze západu Spojených států, je v Evropě pěstován dlouhodobě a určité kruhy teoretických i praktických lesníků se jej snaží zavádět do lesů v Evropě (Thomas, Rzepecki et Werner 2022) i v České republice stále intenzivněji (Slodičák et al. 2014, Novák et al. 2018, Viewegh 2020). V posledních letech těmto snahám nahrávají stále výraznější klimatické změny, které vedou k výraznému fyziologickému stresu u naší nejvýznamnější hospodářské dřeviny, jíž je smrk ztepilý, který je tak silně napadán lýkožroutem smrkovým. Existují tedy snahy o náhradu smrku ztepilého jinými dřevinami. Douglaska tak byla dokonce zařazena mezi takzvané meliorační a zpevňující dřeviny (Kacálek et al. 2017).

Při vlastním šetření bylo poukázáno na následující problémy spojené s pěstováním tohoto druhu:

• P. menziesii zvyšuje aktivitu dusíku v ekosystému, čímž potencuje nepříznivý vliv zvýšené antropogenní depozice dusíku.
• Druhové složení vegetace pod porostem P. menziesii se mění ve srovnání s porosty původních dřevin, nová společenstva vykazují určité známky ruderalizace.
• P. menziesii se spontánně zmlazuje prakticky na všech stanovištích, někde dokonce masivně. V dalších generacích tak může vytlačovat původní druhy dřevin. Naplňuje tak minimálně některé znaky invazních druhů.

Přehled pěstování P. menziesii v České republice a analýzu vybraných porostů provádí publikace

Tato publikace používá růstový model dřeviny založený na zjednodušené Korfově funkci. Růstový model byl zpracován pro Pseudotsuga menziesii a Picea abies ve vypraných environmentálních podmínkách na základě dat LHP/O z celé ČR. Model pro oba druhy je dostupný jako soubor MS Excel.

Seznam publikací vlastních výsledků

Literatura

Zpět na hlavní stránku IDS

© Karel Matějka - IDS (2022-2024)