Příčiny poškození lesních ekosystémů a prognóza jejich dalšího vývoje včetně návrhu následných opatření v oblastech pod dlouhodobou imisní zátěží - Projekt MŽP ČR číslo VaV/620/1/99
Zpráva o řešení dílčího úkolu C1: Obrazová příloha
Karel Matějka, IDS - Praha
Obr. 1. Nadmořská výška lesní oblasti 01 - Krušné hory.
Obr. 2. Vegetační jednotky dle Geobotanické rekonstrukční mapy (Mikyška, 1968) v oblasti Krušných hor.
Obr. 3. Nadmořská výška lesní oblasti 21 - Jizerské hory a Ještěd. Hranice oblasti vyznačena červenou linií.
Obr. 4. Nadmořská výška lesní oblasti 22 - Krkonoše. Hranice oblasti vyznačena červenou linií.
Obr. 5. Vývoj kvantilů průměrné defoliace na všech plochách ICP-Forests zahrnutých v této studii (všechny oblasti). V roce 2000 jsou zahrnuty pouze ploch lesní oblasti 1 - Krušné hory.
Obr. 6. Vývoj kvantilů průměrné minimální defoliace na všech plochách ICP-Forests zahrnutých v této studii (všechny oblasti). V roce 2000 jsou zahrnuty pouze ploch lesní oblasti 1 - Krušné hory.
Obr. 7. Vývoj poškození Picea abies na ploše B070. Vývoj v roce 2000 (průměrná defoliace 36,9%) ukazuje na zastavení snižování defoliace, které bylo naznačováno mezi lety 1997 a 1999. Stav plochy se tak pravděpodobně stabilisuje na současné úrovni.
Obr. 8. Vývoj poškození Picea abies na ploše B080. Vývoj v roce 2000 (průměrná defoliace 33,2%) potvrzuje praktickou stabilizaci stavu na současné úrovni.
Obr. 9. Vývoj poškození Picea abies na ploše C060. Vývoj v roce 2000 (průměrná defoliace 30,8%) svědčí o pokračujícím mírném snižování defoliace.
Obr. 10. Vývoj poškození Picea abies na ploše D030. Stav v roce 2000 (průměrná defoliace 33,3%) zůstal prakticky nezměněn v souladu s předpovědí z předcházejících let.
Obr. 11. Vývoj poškození Picea abies na ploše E020. Stav v roce 2000 (průměrná defoliace 33,3%) zůstal prakticky nezměněn.
Obr. 12. Vývoj poškození Picea abies na ploše R001.
Obr. 13. Vývoj poškození Picea abies na ploše R003.
Obr. 14. Vývoj poškození Picea abies na ploše R004.
Obr. 15. Vývoj poškození Picea abies na ploše R041.
Obr. 16. Vývoj poškození Picea abies na ploše A140.
Obr. 17. Vývoj poškození Picea abies na ploše B130.
Obr. 18. Vývoj poškození Picea abies na ploše B140.
Obr. 19. Vývoj poškození Picea abies na ploše B150.
Obr. 20. Vývoj poškození Picea abies na ploše B160.
Obr. 21. Ordinace jednotlivých půdních vzorků z půdních profilů smrkových porostů v Krkonoších (metoda PCA, blíže viz text).
Obr. 22. Příklad vývoje některých vlastností v půdních profilech ve dvou smrkových porostech mezilety 1980 a 1998. Pouze obdobná grafická analýza dokáže odhalit takové změny, jakými může být například změna distribuce živin v půdním profilu. Tovněž vliv vápnění bývá dobře pozorovatelný. Základem pro srovnání se zpravidla musí stát hodnocení změny obsahu humusu (celkového uhlíku), které je významné pro posouzení srovnatelnosti obou profilů (v uvedeném případě se jedná o posouzení srovnatelnosti profilů odebíraných na jedné lokalitě ve vou časových obdobích).
Obr. 23. Humusová vrstva půdy (hierarchická aglomerativní klasifikace, average linkage, Euklidovská distance, data standardizována na nulový průměr a jednotkovou směrodatnou odchylku pro každou proměnnou).
Obr. 24. Minerální vrstva půdy (hierarchická aglomerativní klasifikace, average linkage, Euklidovská distance, data standardizována na nulový průměr a jednotkovou směrodatnou odchylku pro každou proměnnou).
Obr. 25. Humusová vrstva půdy - ordinace půdních vlastností (centrální PCA, standardizovaná data proměnných), 1. a 2. ordinační osa.
Obr. 26. Humusová vrstva půdy - ordinace půdních vzorků (centrální PCA, standardizovaná data proměnných), 1. a 2. ordinační osa.
Obr. 27. Minerální vrstva půdy - ordinace půdních vlastností (centrální PCA, standardizovaná data proměnných), 1. a 2. ordinační osa.
Obr. 28. Minerální vrstva půdy - ordinace půdních vzorků (centrální PCA, standardizovaná data proměnných), 1. a 2. ordinační osa.
Back to the main page IDS
© Karel Matějka - IDS (2003)