Systémová analýza a prognózy dalšího vývoje
Zpráva o řešení dílčího úkolu C1
Karel Matějka, IDS - Praha
2000
Projekt Ministerstva životního prostředí ČR číslo VaV/620/1/99
Příčiny poškození lesních ekosystémů a prognóza jejich dalšího vývoje včetně návrhu následných opatření v oblastech pod dlouhodobou imisní zátěží
(Koordinátor V. Balcar, VÚLHM, VS Opočno)
Doba řešení 1999-2000
Obsah
1 Úvod
1.1 Použitý postup řešení dílčího úkolu
1.2 Zdroje dat
1.3 Organizační členění lesů ve sledovaném území
2.1.1 Nadmořská výška
2.1.2 Vegetační poměry
2.1.3 Lesní typy
2.2 PLO 21 - Jizerské hory a Ještěd
2.2.1 Nadmořská výška
2.2.2 Skupiny lesních typů
2.3.1 Nadmořská výška
3 Studijní plochy na sledovaném území
3.1 Rozmístění studijních ploch
3.2.1 Plochy organizací ochrany přírody na území Jizerských hor
3.2.2 Studijní plochy a další výzkumné projekty
3.3 Poznámky ke studijním plochám
5 Zdravotní stav lesních porostů
5.2 Vývoj poškození porostů na základě zpracovaných družicových snímků
5.2.1 Poškození lesních porostů v Krušných horách podle skupin lesních typů
5.2.2 Poškození lesních porostů v Jizerských horách podle skupin lesních typů
5.3 Modelování a prognóza dalšího vývoje
5.3.1 Oblast Krušných hor
5.3.2 Oblast Orlických hor
5.3.3 Oblast Krkonoš
6 Vyhodnocení přírůstu na vybraných TZP
7.1 Půdy na trvalých výzkumných plochách v Krkonoších
7.1.1 Smrkové porosty
7.1.2 Bukové porosty
7.1.3 Smíšené porosty
7.1.4 Dílčí závěr
7.2 Vývoj půd v oblasti Krušných hor a v jejich širším okolí
7.2.1 Vzorky odebrané z humusové vrstvy půdy
7.2.2 Vzorky odebrané z minerální vrstvy půdy
8 Závěr
8.1 Návrh na řešení dalších problémů v rámci možných budoucích úkolů
9 Přílohy
10 Literatura
Předkládána je závěrečná zpráva za řešení dílčího úkolu C1 - Systémová analýza a prognózy dalšího vývoje. Zde je možno nalézt základní charakteristiky sledovaných území, jimiž byly přírodní lesní oblasti Krušné hory, Jizerské hory a Krkonoše.
Použitý postup řešení dílčího úkolu
Základem jsou údaje z trvalých studijních (výzkumných, monitoračních, zkušebních) ploch rozmístěných na území studovaných pohoří - Krušných hor, Jizerských hor a Krkonoš. Na plochách je průběžně sledován
Na základě bloků vektorizovaných vrstevnic byl vypracován digitální model terénu pro oblast Krušných hor. Obdobný model je k dispozici pro oblast Krkonoš. Pro oblast Jizerských hor jsou zařazeny data (blok) topografických vrstevnic. Tak je umožněno pracovat s takovými atributy jako nadmořská výška, expozice a typ reliéfu.
Jako podkladové mapy byly použity lesnické obrysové mapy dle lesních hospodářských plánů (LHP).
Pro zpracování byla plně využita data oblastních plánů rozvoje lesa (OPRL) lesních oblastí 1 (Krušné hory) a 21 (Jizerské hory). Pro území Krkonoš se plán teprve připravuje.
Organizační členění lesů ve sledovaném území
Pozornost byla věnována především lesům následujících oblastí dle členění lesní správy (území lesních hospodářských celků - LHC; uvedeny jsou současně platné číselné kódy LHC a rok vypracování/platnosti LHP, který byl též použit při zpracování této zprávy):
Františkovy Lázně |
320000 |
1999 |
Horní Blatná |
321000 |
1992 |
Kraslice |
322000 |
1991 |
Klášterec nad Ohří |
401000 |
1999 (1989) |
Janov |
402000 |
1990 (2000) |
Litvínov |
403000 |
1991 |
Ještěd |
409001 |
1993 |
Jablonec nad Nisou |
409002 |
1993 |
Frýdlant |
410000 |
1992 |
Harrachov |
501001 |
1992 |
Vrchlabí |
502001 |
1992 |
Horní Maršov |
503001 |
1992 |
Z okolních území jsou plochy v následujících LHC:
Teplá |
325000 |
1998 |
Kladská |
331000 |
1994 |
Děčín |
404000 |
1995 |
Rumburk |
405000 |
1996 |
Litoměřice |
407000 |
1997 |
Česká Lípa |
408000 |
1994 |
Hořice |
504000 |
1998 |
Broumov |
506000 |
1997 |
Rychnov nad Kněžnou |
508000 |
1991 |
Dvůr Králové, který má vzniknout v území Podkrkonoší v roce 2002 sloučením tří následujících LHC:
Navarov |
501002 |
1993 |
Hostinné |
502002 |
1993 |
Trutnov |
503002 |
1993 |
Přírodní podmínky v této lesní oblasti jsou poměrně důkladně popsány v příslušném Oblastním plánu rozvoje lesů (ÚHÚL, 1999). V následujícím jsou uvedeny pouze některé další vybrané údaje.
Při pohledu na rozdělení frekvencí nadmořských výšek v lesní oblasti jsou zajímavá dvě maxima první mezi 610 a 670 m, druhé pak při 790 až 830 m (obr. 1).
Obr. 1. Nadmořská výška lesní oblasti 01 - Krušné hory.
Zvláštní pozornost je věnována původnímu rozšíření základních vegetačních jednotek na sledovaném území. Za základ byla vybrána Geobotanická rekonstrukční mapa (Mikyška et al., 1968). Ta může poskytnout nejen základní informace o původní lesní vegetaci, ale zprostředkovaně rovněž informace o podmínkách prostředí. Nověji zpracovaná mapa potenciální vegetace (Neuhäuslová et al., 1998) se nezdá být vhodným zdrojem pro značnou schematičnost mapování a to i přes dokonaleji vyhotovenou legendu.
Dosud byla vektorizována geobotanická mapa pro oblast Krušných hor. Oblast byla pro účely další práce vymezena souvislým územím bučin (květnatých i acidofilních) a v nich vnořených územních jednotek. Celá takto vymezená oblast má plochu 1585,9 km2. Takto vymezená oblast pravděpodobně lépe vystihuje homogenní území Krušných hor s podobnými přírodními podmínkami, nežli vlastní území přírodní lesní oblasti Krušné hory (to zahrnuje i řadu lokalit na svém obvodu, které již neleží v horských podmínkách a jejichž lesy by měly být obhospodařovány odlišně).
Zatoupení jednotlivých mapovaných jednotek (viz mapa) je patrné z tabulky 1. Posledně uvedené tři jednotky vytvářejí pouze extrazonální enklávy poblíž okraje mapované oblasti.
Dle vegetačních jednotek by se měla též řídit rámcová druhová skladba porostů.
Tabulka 1. Zastoupení vegetačních jednotek dle Geobotanické rekonstrukční mapy (Mikyška et al., 1968) v Krušných horách.
jednotka |
|
Plocha (ha) |
podíl (%) |
LF |
acidofilní bučiny |
92012,9 |
58,02 |
F |
květnaté bučiny |
20790,5 |
13,11 |
Fm |
horské acidofilní bučiny |
19974,6 |
12,59 |
Pch |
podmáčené smrčiny |
12468,8 |
7,86 |
AU |
potoční nivy |
9817,8 |
6,19 |
V |
rašeliniště |
1061,5 |
0,67 |
Pc |
horské smrčiny |
1034,0 |
0,65 |
P |
reliktní bory |
579,1 |
0,37 |
A |
suťové javořiny |
524,8 |
0,33 |
Qa |
acidofilní doubravy |
220,3 |
0,14 |
Q |
teplomilné doubravy |
64,4 |
0,04 |
C |
habřiny |
43,4 |
0,03 |
Obr. 2. Vegetační jednotky dle Geobotanické rekonstrukční mapy (Mikyška, 1968) v oblasti Krušných hor.
Přehled lesních typů pro celou přírodní lesní oblast byl vytvořen na základě dat příslušné vrstvy GIS z Oblastního plánu rozvoje lesů. V následující tabulce jsou sumarizovány plochy všech typů PLO (v hektarech).
Tabulka 2. Lesní typy lesní oblasti 1 - Krušné hory podle výměry (v ha).
LT |
Z |
Y |
M |
K |
N |
S |
F |
C |
B |
D |
A |
J |
L |
U |
V |
O |
P |
Q |
G |
R |
9R1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
522,81 |
8G1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
118,82 |
|
8G3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2736,44 |
|
8K2 |
|
|
|
320,59 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
8Q1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
730,74 |
|
|
8R1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
389,94 |
8R3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
394,09 |
8V2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
23,65 |
|
|
|
|
|
8Z4 |
188,01 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
8Z9 |
0,95 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7G1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
142,94 |
|
7G3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
247,32 |
|
7G4 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
231,67 |
|
7K1 |
|
|
|
1374,00 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7K3 |
|
|
|
7861,97 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7K4 |
|
|
|
42,52 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7M3 |
|
|
198,61 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7N1 |
|
|
|
|
30,11 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7N4 |
|
|
|
|
5,86 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7O1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
488,76 |
|
|
|
|
7P1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
314,53 |
|
|
|
7R1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
745,06 |
7R2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
59,24 |
7R3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
144,65 |
7S1 |
|
|
|
|
|
274,93 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7V1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11,65 |
|
|
|
|
|
7V4 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
48,88 |
|
|
|
|
|
7Z9 |
26,07 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6A3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
146,18 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6F1 |
|
|
|
|
|
|
118,45 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6G3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
14,69 |
|
6K1 |
|
|
|
3957,37 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6K4 |
|
|
|
1772,41 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6K5 |
|
|
|
447,09 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6K7 |
|
|
|
114,79 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6K9 |
|
|
|
46,88 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6M3 |
|
|
68,22 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6N1 |
|
|
|
|
175,16 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6N2 |
|
|
|
|
71,88 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6O1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
131,21 |
|
|
|
|
6P1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
15,40 |
|
|
|
6R1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
43,49 |
6S1 |
|
|
|
|
|
443,20 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6S3 |
|
|
|
|
|
54,49 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6S4 |
|
|
|
|
|
3283,96 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6S5 |
|
|
|
|
|
387,83 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6S9 |
|
|
|
|
|
31,50 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6V1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
175,98 |
|
|
|
|
|
6V5 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
152,85 |
|
|
|
|
|
6Y1 |
|
75,82 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6Z0 |
4,23 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6Z1 |
42,01 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6Z2 |
4,44 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6Z9 |
38,14 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5A1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1,43 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5A3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
317,15 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5B1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
2,18 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5B6 |
|
|
|
|
|
|
|
|
43,93 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5B7 |
|
|
|
|
|
|
|
|
85,57 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5C1 |
|
|
|
|
|
|
|
7,58 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5D3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3,78 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5F1 |
|
|
|
|
|
|
303,72 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5G1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12,26 |
|
5J1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
9,45 |
|
|
|
|
|
|
|
|
5J3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
37,20 |
|
|
|
|
|
|
|
|
5J5 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7,29 |
|
|
|
|
|
|
|
|
5K1 |
|
|
|
1899,43 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5K3 |
|
|
|
177,31 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5K4 |
|
|
|
88,45 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5K6 |
|
|
|
43,06 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5K9 |
|
|
|
309,66 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5M2 |
|
|
44,02 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5N1 |
|
|
|
|
80,83 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5N2 |
|
|
|
|
206,44 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5N4 |
|
|
|
|
94,27 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5O1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
67,05 |
|
|
|
|
5S1 |
|
|
|
|
|
239,56 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5S5 |
|
|
|
|
|
26,00 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5S6 |
|
|
|
|
|
1653,06 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5S9 |
|
|
|
|
|
82,68 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5U1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
193,89 |
|
|
|
|
|
|
5U3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
14,58 |
|
|
|
|
|
|
5V1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
30,96 |
|
|
|
|
|
5V2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
117,08 |
|
|
|
|
|
5Y1 |
|
39,55 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5Z0 |
4,78 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5Z1 |
18,48 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5Z3 |
11,74 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5Z9 |
48,23 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3A1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
16,36 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3A5 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
50,34 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3A6 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2,98 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3B2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
11,77 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3B6 |
|
|
|
|
|
|
|
|
2,32 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3C2 |
|
|
|
|
|
|
|
32,29 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3D6 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2,07 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3F1 |
|
|
|
|
|
|
54,49 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3J1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0,54 |
|
|
|
|
|
|
|
|
3J2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3,61 |
|
|
|
|
|
|
|
|
3J4 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3,65 |
|
|
|
|
|
|
|
|
3K1 |
|
|
|
1140,26 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3K3 |
|
|
|
260,89 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3K5 |
|
|
|
15,82 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3K6 |
|
|
|
22,34 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3K9 |
|
|
|
139,22 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3L1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
46,33 |
|
|
|
|
|
|
|
3L2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0,36 |
|
|
|
|
|
|
|
3M3 |
|
|
36,26 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3N1 |
|
|
|
|
35,62 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3N2 |
|
|
|
|
181,17 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3O6 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
7,21 |
|
|
|
|
3S1 |
|
|
|
|
|
103,60 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3S8 |
|
|
|
|
|
648,67 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3S9 |
|
|
|
|
|
17,11 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3U1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
140,80 |
|
|
|
|
|
|
3V1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5,18 |
|
|
|
|
|
3Y1 |
|
10,37 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3Z1 |
46,76 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3Z3 |
42,57 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3Z4 |
34,56 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3Z9 |
11,72 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2A1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1,60 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2A3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
27,27 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2B1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
52,16 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2C1 |
|
|
|
|
|
|
|
38,96 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2C2 |
|
|
|
|
|
|
|
38,93 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2D2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0,73 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2K1 |
|
|
|
283,31 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2K3 |
|
|
|
5,79 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2K9 |
|
|
|
26,50 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2N1 |
|
|
|
|
19,28 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2S4 |
|
|
|
|
|
21,87 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2S6 |
|
|
|
|
|
111,99 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2Z0 |
0,57 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2Z1 |
2,18 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2Z2 |
70,96 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2Z4 |
3,08 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2Z9 |
44,86 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1G2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
4,67 |
|
1Z1 |
5,82 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
PLO 21 - Jizerské hory a Ještěd
Vrstva nadmořské výšky (vrstevnic) byla přejata a upravena podle OPRL vypracované ÚHÚL (obr. 3).
Obr. 3. Nadmořská výška lesní oblasti 21 - Jizerské hory a Ještěd.
Vrstva lesních typů a skupin lesních typů byla převzata z OPRL této lesní oblasti. Nejvíce zastoupenými řadami jsou kyselé řady K, S a N. Naopak nejsou zaznamenány extrémní řada X, živné řady F, C a B, řady obohacené humusem D a J, a chudá oglejená řada Q. Přehled o plošném zastoupení skupin lesních typů podává tabulka 3.
Tabulka 3. Plošné zastoupení skupin lesních typů v lesní oblasti Jizerské hory (bez Ještědu). Údaje v ha.
LVS |
Z |
Y |
M |
K |
N' |
I |
S |
H |
A |
L |
U |
V |
O |
P |
T |
G |
R |
1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
40,59 |
15,57 |
|
3 |
5,04 |
0,28 |
2,18 |
284,53 |
5,37 |
|
404,78 |
11,03 |
3,19 |
4,88 |
11,22 |
15,13 |
126,38 |
|
|
|
|
4 |
60,00 |
45,40 |
72,34 |
1268,96 |
366,31 |
45,84 |
668,06 |
|
77,29 |
|
|
46,28 |
78,82 |
|
|
0,14 |
|
5 |
158,42 |
464,97 |
18,10 |
2549,23 |
922,37 |
31,77 |
1173,40 |
|
123,79 |
|
16,98 |
60,01 |
599,04 |
|
|
128,40 |
|
6 |
112,72 |
844,85 |
|
5769,75 |
2215,32 |
|
3398,03 |
|
316,22 |
|
|
31,29 |
138,68 |
|
5,36 |
182,49 |
222,81 |
7 |
45,67 |
78,24 |
|
1672,25 |
308,85 |
|
475,05 |
|
|
|
|
33,08 |
246,18 |
239,56 |
44,45 |
400,71 |
671,95 |
8 |
424,50 |
63,64 |
|
2375,59 |
200,18 |
|
569,64 |
|
|
|
|
44,61 |
|
|
65,45 |
940,20 |
427,74 |
9 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
78,98 |
celkem |
806,34 |
1497,38 |
92,62 |
13920,30 |
4018,40 |
77,61 |
6688,96 |
11,03 |
520,50 |
4,88 |
28,20 |
230,41 |
1189,10 |
239,56 |
155,85 |
1667,51 |
1401,47 |
Vrstva nadmořské výšky (vrstevnic) byla přejata a upravena z databáze Správy KRNAP (obr. 4).
Obr. 4. Nadmořská výška lesní oblasti 22 - Krkonoše.
Studijní plochy na sledovaném území
Hlavním cílem tohoto dílčího úkolu je podat přehled o existujících studijních plochách na území sledovaných pohoří. Plochy byly zaznamenány v několika vrstvách GIS jako jednotlivé body (případně plochy). Vrstvy jsou představovány bloky BLK programu TopoL. Interní databáze k bodům každého bloku obsahuje základní údaje o všech plochách - základními položkami každé tabulky jsou následující atributy (ne všechny však jsou nutně vyplněny) daných typů (N - číselná proměnná, C - řetězec):
CISLO |
N9 |
interní číslo bodu GIS TopoL |
SERIE |
C2 |
označení serie (skupiny) ploch |
KOD |
N4 |
číselný kód plochy |
JMENO |
C21 |
jméno plochy |
LHC |
N6 |
číselný kód lesního hospodářského celku |
LHP_ROK |
N4 |
rok platnosti lesního hospodářského plánu (LHP); významný pro označení porostu |
POROST |
C12 |
označení lesního porostu, dílce a porostní skupiny |
LO |
N2 |
kód lesní oblasti |
NADM_V |
N4 |
nadmořská výška v metrech |
X |
N12.3 |
X souřadnice S-JTSK v metrech |
Y |
N12.3 |
Y souřadnice S-JTSK v metrech |
VEK_1999 |
N4 |
věk porostu k roku 1999 |
ROK_ZAL |
N4 |
rok založení studijní plochy |
LT |
C4 |
lesní typ |
MAPLIST |
C21 |
označení mapového listu SMO-5 |
V rámci GIS jsou vytvořeny následující vrstvy:
V rámci digitální přílohy této zprávy jsou na příslušném CD umístěny výše zmíněné bloky programu TopoL a obdobné soubory formátu ShapeFile programu ArcView, aby data byla přístupná pro uživatele na obou běžných platformách GIS. Podrobný popis systému ploch a údajů k jednotlivým plochám je zpracován ve formě souboru nápovědy PLOTS.HLP, který je umístěn tamtéž. Z hohoto důvodu jsou dále uvedeny jen velmi krátké vybrané poznámky.
Ve sledovaném území se nacházejí i další studijní plochy na lesní půdě.
Plochy organizací ochrany přírody na území Jizerských hor
V území se nachází několik ploch založených správou CHKO a AOPK (dříve ČÚOP). Ty byly určeny pro monitorování zdravotního stavu smrkových porostů z dálkového průzkumu země. Jedná se o následující plochy v LHC Frýdlant:
plocha č. 1 |
porost 262D7 |
rok založení 1980 |
plocha č. 4 |
porost 271B8/1 |
rok založení 1980 |
plocha č. 3 |
porost 356C7 |
rok založení 1980 |
plocha č. 9 |
porost 341B11 |
rok založení 1980 |
plocha č. 10 |
porost 341B11 |
rok založení 1980 |
plocha č. 11 |
porost 341B17 |
rok založení 1980 |
plocha č. ? |
porost 353A6 |
rok založení 1986 |
plocha č. ? |
porost 324D1 |
rok založení 1980 |
Studijní plochy a další výzkumné projekty
Do této skupiny jsou zařazeny například plochy Ústavu ekologie krajiny AV ČR (provádí se na nich šetření ve smrkových ekosystémech) nebo plochy Lesnické fakulty MZLU v Brně (studium březových náhradních porostů v Krušných horách). Jejich popis je v příloze.
Zahrnuté údaje tvoří dvě skupiny, které již byly dříve zpracovány
Zdravotní stav lesních porostů
Mimo databáze monitoračních ploch (viz dále kapitola o GIS) byla převzata databáze poškození jednotlivých stromů na celkem 46 plochách. Hlavní sledovanou dřevinou byl smrk ztepilý (Picea abies, 3089 stromů z celkem 3550). Dále byly zaznamenány dřeviny (některé jen v několika jedincích)
01 |
SM |
Smrk ztepilý |
Picea abies |
20 |
BO |
Borovice lesní |
Pinus sylvestris |
23 |
VJ |
Borovice vejmutovka |
Pinus strobus |
30 |
MD |
Modřín evropský |
Larix decidua |
40 |
DB |
Dub letní |
Quercus robur |
50 |
BK |
Buk lesní |
Fagus sylvatica |
52 |
JV |
Javor mléč |
Acer platanoides |
57 |
JS |
Jasan ztepilý |
Fraxinus excelsior |
64 |
BR |
Bříza bradavičnatá |
Betula verrucosa |
80 |
LP |
Lípa srdčitá |
Tilia cordata |
83 |
OL |
Olše lepkavá |
Alnus glutinosa |
86 |
OS |
Osika |
Populus tremula |
Průměrné poškození všech hodnocených stromů v celé sledované oblasti se od roku 1986 vyvíjelo následovně:
rok |
všechny druhy |
smrk |
1986 |
11,99 |
13,75 |
1987 |
8,77 |
9,62 |
1988 |
15,22 |
17,45 |
1989 |
||
1990 |
22,78 |
25,44 |
1991 |
11,62 |
10,63 |
1992 |
20,65 |
23,08 |
1993 |
23,04 |
25,97 |
1994 |
26,50 |
29,70 |
1995 |
32,77 |
33,60 |
1996 |
35,39 |
35,81 |
1997 |
33,88 |
33,99 |
1998 |
26,35 |
28,22 |
Data z let 1987 a 1991 nejsou přímo srovnatelná, protože představují výrazně odlišný soubor hodnocených stromů. V roce 1989 hodnocení neprobíhalo. Vývoj pro smrk je rovněž znázorněn na následujících grafech. Tam je patrné Zhoršování stavu (zvyšování defoliace) průběžně do roku 1991, kdy byly zjištěny extrémní hodnoty (viz též Matějka, 1994, 1995). Poté byly znát jistá stabilizace do roku 1996, kdy bylo znatelné mírné zhoršení stavu. Od té doby je pozorováno mírné snižování defoliace. Je však otázkou, jedná-li se o skutečné zlepšování stavu nebo pouze o jistou změnu přístupu k hodnocení, protože od roku 1995 proběhly dalš@? změny v personálním zajištění programu ICP-Forests ve VÚLHM a ty mohly mít vliv na zjišťované výsledky defoliace jako silně subjektivní proměnnou.
Uvažovány byly i hodnoty takzvané minimální průměrné defoliace (Dmin) vyjadřované jako průměrná defoliace druhu (jednotlivých stromů) na ploše minus polovina směrodatné odchylky defoliace (pro stromy na ploše). Tato hodnota odpovídá (za ne však vždy dodrženého předpokladu normálního rozdělení defoliace ve statistickém výběrovém souboru představovaném hodnocenými stromy) defoliaci, kterou nepřekračuje cca 31% nejméně poškozených (nejméně defoliovaných) stromů na ploše. Za předpokladu dostatečného počtu stromů v porostu by pak tyto stromy byly schopny zajistit porost do budoucna bez ohledu na případně extrémně špatný zdravotní stav zbývajících stromů, pokud hodnota Dmin bude přijatelná.
Obr. 5. Vývoj kvantilů průměrné defoliace na všech plochách ICP-Forests zahrnutých v této studii (všechny oblasti). V roce 2000 jsou zahrnuty pouze plochy lesní oblasti 1 - Krušné hory.
Obr. 6. Vývoj kvantilů průměrné minimální defoliace na všech plochách ICP-Forests zahrnutých v této studii (všechny oblasti). V roce 2000 jsou zahrnuty pouze ploch lesní oblasti 1 - Krušné hory.
Výsledky monitoringu probíhajícího dle principů programu ICP-Forests je možné srovnat s hodnocením několika mladších porostů v Krušných horách (14 ploch) a v Jizerských horách (17 ploch), kde bylo dosaženo výsledků uvedených v tabulce 4.
Tabulka 4. Defoliace mladých porostů v Krušných a Jizerských horách.
rok |
průměrná defoliace |
průměr pro plochy |
t-test významný na hladině |
|
|
[%] |
Krušné hory |
Jizerské hory |
[%] |
1995 |
32,0-49,3 |
38,95 |
40,24 |
ns |
1996 |
33,3-79,3 |
59,23 |
46,74 |
0,29 |
1997 |
34,3-76,6 |
51,69 |
47,06 |
ns |
1998 |
32,2-62,5 |
48,54 |
40,86 |
0,35 |
Poznámka: rozdílnost oblastí testována t-testem; ns - rozdíl je nevýznamný
I zde se ukazuje, že pravděpodobně nejhorší situace nastala v letech 1996 a 1997. Přitom je však nutno vzít v úvahu fakt doložený již dříve, že ke změně tendencí v poškození lesních porostů došlo především na přelomu osmdesátých a devadesátých let (pravděpodobně v letech 1991-1992) s tím, že se tato změna nemusela projevit v okamžitém snížení defoliace.
To, že rozdíl mezi oběma zmíněnými lesními oblastmi je na základě těchto dat nízký dokládá absolutní neprůkaznost rozdílů průměrné defoliace minimálně defoliovaných stromů (Dmin) na plochách. Tato veličina byla zde vyjádřena jako průměrná defoliace minus směrodatná odchylka defoliace, přičemž odpovídá (s použitím normálního rozdělení) průměrné defoliaci 15,87% nejméně defoliovaných stromů.
Tabulka 5. Průměrná defoliace nejméně poškozených stromů v mladých porostech v Krušných a Jizerských horách.
rok |
Dmin [%] |
|
|
Krušné hory |
Jizerské hory |
1995 |
30,53 |
30,98 |
1996 |
44,04 |
38,31 |
1997 |
35,97 |
37,55 |
1998 |
34,11 |
31,19 |
Vývoj poškození porostů na základě zpracovaných družicových snímků
Pro tento účel byla použita data Landsat TM standardně zpracovávaná firmou Stoklasa TECH. Toto zpracování probíhá pravidelně na základě smlouvy mezi zmíněnou firmou a Ministerstvem zemědělství ČR.
Poškození lesních porostů v Krušných horách podle skupin lesních typů
Pro analýzu byl použit překryv mezi rastrem zdravotního stavu jehličnatých lesů a vektorovou vrstvou mapy lesních typů. Zpracování proběhlo po jednotlivých LHC, tak jsou členěny i následující výsledky. Pro každý LHC nebyla dostupná data ve všech letech.
Při interpretaci výsledků je nutné přihlédnout k velikosti území, které je obsazeno jednotlivými skupinami lesních typů, což ve skutečnosti je vyjádřeno počtem hodnocených pixelů z rastrového obrazu (jeden pixel odpovídá ploše 30m x 30 m. Z následujících přehledových tabulek byly odstraněny ty řádky (skupiny lesních typů), jejichž plošné zastoupení v hodnoceném souboru dat bylo ve všech hodnocených letech nižší nežli 1 ha.
Vlastní výsledky jsou presentovány na zvláštním místě, protože v jejich původní verzi se vyskytla chyba zpracování dat.
Chybí tabulky 6-13.
Vlastní opravená data byla publikována v referátu na semináři k lesnické typologii v roce 2003.
Poškození lesních porostů v Jizerských horách podle skupin lesních typů
Poslední dostupný zpracovaný snímek zasahující celou oblast Jizerských hor (LHC Jablonec a Frýdlant) byl z roku 1997. Ten byl zpracovaný obdobně, jako v předchozím případě Krušných hor, s použitím vrstvy lesních typů (součást OPRL).
Výsledky zde nejsou uvedeny ze stejného důvodu jako v předchozí kapitole.
Chybí tabulka 14.
Modelování a prognóza dalšího vývoje
Základem pro modelování vývoje porostů se stal model využívající přechodové matice poškození jednotlivých stromů v porostu (viz Vacek, Matějka, 1999). Takový model je možné kalibrovat za pomoci dat o stavu porostu na vybraných (jedné nebo několika) monitoračních plochách. Pro účely práce byl
Jako příklad použití těchto nástrojů je možné uvést následující výsledky modelování teoretického jednodruhového porostu, který je složen pouze z nedefoliovaných stromů. Modelování bylo provedeno pro období dvaceti let.
1. Příklad
vývoje poškození borových porostů na základě všech zahrnutých monitoračních dat (plochy R004, R079, R144, R152 a D160)Průměrná přechodová matice:
0: 0,69 - 0,17 - 0,11 - 0 - 0 - 0,01 1: 0,01 - 0,54 - 0,43 - 0,00 - 0 - 0 2: 0,00 - 0,10 - 0,82 - 0,05 - 0,00 - 0 3: 0 - 0 - 0,30 - 0,54 - 0,15 - 0 4: 0 - 0 - 0,06 - 0,16 - 0,73 - 0,03 5: 0 - 0 - 0 - 0 - 0 - 1
Výpočet modelu (výsledky v procentech stromů):
třída defoliace:
0 - 1 - 2 - 3 - 4 - 5
rok 0: 100 - 0 - 0 - 0 - 0 - 0
rok 1: 69 - 18 - 12 - 0 - 0 - 1
rok 2: 48 - 23 - 26 - 1 - 0 - 2
rok 3: 34 - 24 - 37 - 2 - 0 - 3
rok 4: 24 - 23 - 46 - 3 - 1 - 4
rok 5: 17 - 21 - 52 - 4 - 1 - 4
rok 6: 13 - 20 - 55 - 6 - 2 - 5
rok 7: 9 - 19 - 58 - 6 - 3 - 5
rok 8: 7 - 18 - 59 - 7 - 4 - 6
rok 9: 5 - 17 - 60 - 8 - 4 - 6
rok 10: 4 - 16 - 60 - 8 - 5 - 6
rok 11: 4 - 16 - 60 - 9 - 5 - 7
rok 12: 3 - 15 - 60 - 9 - 6 - 7
rok 13: 3 - 15 - 60 - 9 - 6 - 8
rok 14: 2 - 15 - 59 - 9 - 6 - 8
rok 15: 2 - 14 - 59 - 9 - 6 - 9
rok 16: 2 - 14 - 59 - 9 - 7 - 9
rok 17: 2 - 14 - 58 - 9 - 7 - 10
rok 18: 2 - 14 - 58 - 9 - 7 - 10
rok 19: 2 - 14 - 57 - 9 - 7 - 11
rok 20: 2 - 14 - 57 - 9 - 7 - 11
Zřetelné je, že u borovice dochází k poškození, ale většina stromů zůstává ve třídě defoliace 2, což se neprojevuje rozpadem porostu. Počet odumřelých stromů lze považovat za přijatelný, protože může odpovídat rozsahu prováděných probírek.
2. Příklad
vývoje modřínových porostů. Z dat bylo nutno vyloučit přechody do třídy odumřelých stromů, protože proces odumírání je u tohoto druhu jiného charakteru (jedná se zvláště o vytěžení při probírce, náhodné poškození a jiné). Obdobný model vypadá následovně (pro výpočet průměrné přechodové matice byly využity údaje z ploch B080, Q511, R057, R076 a R221):Průměrná přechodová matice:
0: 0,90 - 0,09 - 0 - 0 - 0 - 0 1: 0,03 - 0,75 - 0,21 - 0 - 0 - 0 2: 0 - 0,37 - 0,62 - 0 - 0 - 0 3: 0 - 0 - 0,09 - 0,90 - 0 - 0 4: 0 - 0 - 0 - 0 - 1 - 0 5: 0 - 0 - 0 - 0 - 0 - 1
Výpočet modelu (výsledky v procentech stromů):
třída defoliace:
0 - 1 - 2 - 3 - 4 - 5
rok 0: 100 - 0 - 0 - 0 - 0 - 0
rok 1: 91 - 9 - 0 - 0 - 0 - 0
rok 2: 83 - 15 - 2 - 0 - 0 - 0
rok 3: 76 - 20 - 4 - 0 - 0 - 0
rok 4: 70 - 24 - 7 - 0 - 0 - 0
rok 5: 64 - 27 - 9 - 0 - 0 - 0
rok 6: 59 - 30 - 12 - 0 - 0 - 0
rok 7: 54 - 32 - 13 - 0 - 0 - 0
rok 8: 50 - 34 - 15 - 0 - 0 - 0
rok 9: 47 - 36 - 17 - 0 - 0 - 0
rok 10: 44 - 38 - 18 - 0 - 0 - 0
rok 11: 41 - 40 - 19 - 0 - 0 - 0
rok 12: 38 - 41 - 21 - 0 - 0 - 0
rok 13: 36 - 42 - 22 - 0 - 0 - 0
rok 14: 34 - 43 - 22 - 0 - 0 - 0
rok 15: 32 - 44 - 23 - 0 - 0 - 0
rok 16: 31 - 45 - 24 - 0 - 0 - 0
rok 17: 29 - 46 - 25 - 0 - 0 - 0
rok 18: 28 - 47 - 25 - 0 - 0 - 0
rok 19: 27 - 47 - 26 - 0 - 0 - 0
rok 20: 26 - 48 - 26 - 0 - 0 - 0
I tento výsledek dokládá problematiku monitorování zdravotního stavu modřínu. U tohoto druhu mnohdy pravděpodobně je špatně určována třída defoliace a jednotlivé stupně poškození nejsou dobře rozpoznávány. Vhodné by bylo podle zkušeností z hodnocení v jiných územích použít i nějaké jiné kritérium nežli pouze defoliaci. Jako vhodné se jeví například vývoj sloupovitého habitu stromu.
Výsledky zpracování dat defoliace na trvalých výzkumných plochách v Krkonoších jsou uvedeny v publikaci Vacek, Matějka, 1999.
Nově byl vyvinut program pro hodnocení dat vývoje lesních porostů TDM [Tree Defoliation Modelling], který je rovněž založen na modelování za pomoci přechodových matic. Dovoluje prognózu vývoje zdravotního stavu jednotlivých ploch.
V následujícím je uvedena analýza vývoje poškození monitoračních ploch se smrkem (Picea abies) na území lesní oblasti 01 - Krušné hory. Zeleně je znázorněno průměrné poškození živých stromů, červeně podíl odumřelých stromů, modré přerušované linie vyznačují pásmo okolo průměrného poškození ±0,5-násobek směrodatné odchylky poškození. Plnými liniemi je vyznačena serie modelů vývoje poškození vypočtených pomocí přechodových matic ve dvou po sobě následujících letech (t.j. prvních dvou letech v nichž je umístěna příslušná křivka). Model bývá oproti vypočtenému skutečnému poškození mírně posunut, protože je zaloÀ?en na třídách defoliace. V případě, že počet odumřelých stromů podle modelu přesáhne 40% stromů z počátečního počtu, pak je křivka vyznačena přerušovaně červeně.
Ještě v roce 1999 bylo indikováno mírné zlepšování stavu většiny porostů, které se s vyjímkou plochy C060 nepodařilo v letošním roce 2000 potvrdit, protože zjištěná míra defoliace zůstala pakticky nezměněna.
Obr. 7. Vývoj poškození Picea abies na ploše B070. Vývoj v roce 2000 (průměrná defoliace 36,9%) ukazuje na zastavení snižování defoliace, které bylo naznačováno mezi lety 1997 a 1999. Stav plochy se tak pravděpodobně stabilisuje na současné úrovni.
Obr. 8. Vývoj poškození Picea abies na ploše B080. Vývoj v roce 2000 (průměrná defoliace 33,2%) potvrzuje praktickou stabilizaci stavu na současné úrovni.
Obr. 9. Vývoj poškození Picea abies na ploše C060. Vývoj v roce 2000 (průměrná defoliace 30,8%) svědčí o pokračujícím mírném snižování defoliace.
Obr. 10. Vývoj poškození Picea abies na ploše D030. Stav v roce 2000 (průměrná defoliace 33,3%) zůstal prakticky nezměněn v souladu s předpovědí z předcházejících let.
Obr. 11. Vývoj poškození Picea abies na ploše E020. Stav v roce 2000 (průměrná defoliace 33,3%) zůstal prakticky nezměněn.
Obr. 12. Vývoj poškození Picea abies na ploše R001.
Obr. 13. Vývoj poškození Picea abies na ploše R003.
Obr. 14. Vývoj poškození Picea abies na ploše R004.
Obr. 15. Vývoj poškození Picea abies na ploše R041.
Popis grafů z lesní oblasti 21 - Orlické hory viz předchozí kapitolu.
Obr. 16. Vývoj poškození Picea abies na ploše A140.
Obr. 17. Vývoj poškození Picea abies na ploše B130.
Obr. 18. Vývoj poškození Picea abies na ploše B140.
Oblast Krkonoš
Popis grafů z lesní oblasti 22 - Krkonoše viz předchozí kapitolu.
Obr. 19. Vývoj poškození Picea abies na ploše B150.
Obr. 20. Vývoj poškození Picea abies na ploše B160.
Vyhodnocení přírůstu na vybraných TZP
K dispozici jsou souhrnné údaje o trvalých zkusných plochách z přírodních lesních oblastí 1 (Krušné hory), 21 (Jizerské hory) a 22 (Krkonoše). Plochy byly měřeny ve čtyřech různých dvojicích termínů, vždy opakovaně po pěti letech. Srovnání tak bylo prováděno pro léta 1985/1990, 1986/1991, 1988/1993 a 1989/1994. Pro vyhodnocení přírůstu byly užity údaje o počtu stromů na plochu, střední výšce a průměru ve výčetní výšce. Index přírůstu byl vyjádřen indexem I = (vr+5 - vr)/vr, kde vr = Nr * (*DBHr2/4) * Hr (N je počet stromů, DBH je výčetní průměr, H je střední výška, vždy pro rok r).
Problematika takto získaných dat je patrná z dosažených výsledků. Hodnoty indexu přírůstu se pro smrk pohybovaly mezi +0,547 (příliš vysoká hodnota pravděpodobně způsobená chybou měření nebo dat) a -0,902 (drastické smížení zásoby bylo dáno praktickým rozpadem staršího porostu). Ke snížení zásob došlo na dvanácti plochách z celkem 32 a to ve všech sledovaných územích.
Obdobně byly hodnoceny bukové plochy (celkem 9 ploch v Krušných horách a v Jizerských horách). Hodnoty indexu přírůstu se pohybovaly mezi 0,039 a 0,354. Pro samostatné vyhodnocení je těchto dat opět velmi málo, zvláště pro to, aby bylo možno odhalit a případně vyloučit chybné údaje.
Půdy na trvalých výzkumných plochách v Krkonoších
Zahrnuty byly údaje o půdních profilech a jejich vývoji z trvalých výzkumných ploch v Krkonoších. Hodnocen byl vývoj půd na základě odběrů v půdních profilech prováděných v letech 1980, 1993 a 1998. Důležité je předem upozornit, že na plochách nebyla prováděna analýza ve více vzorcích a přiřazení ke genetickému půdnímu horizontu nebylo vždy přesně shodné. Z druhého důvodu byly půdní horizonty označeny číselnými indexy
L |
1 |
F |
2 |
H |
3 |
Ah |
4 |
Ae |
5 |
E |
6 |
B |
7-9 (Bh - 7) |
C |
10-15 |
Go |
16 |
Gr |
17 |
T |
18-20 |
Jednotlivé vzorky byly porovnávány pomocí těchto indexů.
Pro další podrobné hodnocení je důležité uvažovat zjištěné obecné vztahy jednotlivých charakteristik k obsahu organické hmoty vyjádřené jako obsah celkového uhlíku. Byly zjištěny následující regresní vztahy tvaru y = a + b*x, kde x je Ctot. Vztahy se liší podle jednotlivých horizontů. Zahrnuty byly všechny lokality.
Tabulka 15. Regresní vztahy jednotlivých půdních charakteristik na obsah celkového uhlíku. y - výraz lineární regrese; r - lineární korelační koeficient (jeho významnost vyjádřena pro chybu na hladině 5%, 1% resp. 0,1%).
horizonty |
1-3 |
4-6 |
7-9 |
>9 |
||||
|
y |
r |
y |
r |
y |
r |
y |
r |
Ntot |
0,8709+0,0166x |
0,6195*** |
0,1457+0,0383x |
0,7225*** |
0,0784+0,03583x |
0,6370*** |
0,0580+0,0267x |
0,8263***(3) |
akt. pH |
2,9810+0,0293x |
0,6238*** |
|
ns |
|
ns |
|
ns |
vým. pH |
2,7529+0,0081x |
0,2325* |
3,2118-0,0136x |
-0,3115*** |
3,7056-0,0255x |
-0,2095**(1) |
3,8156-0,0127x |
-0,2793** |
S |
3,5374+0,2618x |
0,3181** |
1,1921+0,2406x |
0,5358*** |
2,1951+0,2086x |
0,3733***(1) |
2,3784+0,0459x |
0,2152* |
H |
15,436+0,5232x |
0,4003*** |
7,8978+0,7503x |
0,5845*** |
7,0932+0,5316x |
0,3978*** |
3,9907+0,6747x |
0,8346*** |
T |
26,677+0,6642x |
0,3690*** |
7,0866+1,1250x |
0,7222***(1) |
10,374+0,5858x |
0,3527*** |
6,4777+0,7193x |
|
V |
|
ns |
|
ns |
|
ns |
27,454-0,2960x |
-0,2151* |
P2O5 |
|
ns |
13,862+0,3056x |
0,2668** |
13,620+0,3191x |
0,1748* |
11,572+0,5960x |
0,4717***(3) |
K2O |
-35,728+2,1792x |
0,3346***(6) |
1,3509+0,4138x |
0,6685***(2) |
2,5560+0,1384x |
0,2117** |
1,6026+0,1103x |
0,6190***(3) |
Fe2O3 |
|
ns (3) |
|
ns |
138,12+19,023x |
0,3820***(4) |
|
ns |
CaO |
-117,38+10,221x |
0,3111**(6) |
11,685+0,8577x |
0,3234*** |
|
ns (5) |
|
ns (5) |
MgO |
-15,903+1,6036x |
0,2706**(6) |
2,3003+0,4072x |
0,4262*** |
|
ns (5) |
2,2595+0,1000x |
0,2622**(5) |
N |
0,7658+0,0176x |
0,4820*** |
|
|
|
|
|
|
P |
|
ns |
|
|
|
|
|
|
K |
0,4486-0,0050x |
-0,4025*** |
|
|
|
|
|
|
Ca |
|
ns |
|
|
|
|
|
|
Mg |
|
ns |
|
|
|
|
|
|
Poznámky:
(1) Tři nejodlehlejší body vyloučeny
(2) Pět nejodlehlejších bodů vyloučeno
(3) Jeden nejodlehlejší bod vyloučen
(4) Přes 40% chybějících údajů
(5)Hodnoty jsou shora omezeny klesající křivkou hyperbolického tvaru
(6) Hodnoty jsou zhora omezeny vzrůstající křivkou exponenciálního tvaru
ns - statisticky neprůkazný vztah
Charakter odebíraných půdních vzorků byl hodnocen na základě ordinační metody standardized principal component analyse (použité proměnné byly centrovány a standardizovány na jednotkovou normu v rámci každého zpracovávaného datového souboru, čímž bylo docíleno vyrovnání vlivu všech zahrnutých proměnných, jimiž byly Ctot, Ntot, aktivní pH, výměnné pH, charakteristiky sorpčního komplexu H, S, T, V, přístupné živiny P2O5, K2O, CaO a MgO).
Hodnoceny byly jednotlivě tři soubory dat - pro smrkové, bukové a smíšené porosty. Vyhodnocení půdních vzorků jsou uvedena na přiložených grafech. Použity byly osy 1 až 4. Výsledky jsou velmi podobné pro všechny tři soubory. Poloha vzorku v prostoru prvé osy (případně prvé a druhé osy) je určena především hloubkou odběru (půdním genetickým horizontem), přičemž největší rozdíly mezi vzorky byly zaznamenány u nejsvrchnějších půdních horizontů F a H.
Získaných výsledků půjde v dalším využít pro hodnocení dlouhodobých změn půdních profilů.
Dále je provedeno srovnání jednotlivých odběrových let (postupně jsou uváděny průměrné hodnoty pro roky 1980, 1993 a 1998 ze všech analyzovaných vzorků příslušné skupiny) pomocí analýzy variance. Poznámky jsou dále uvedeny jen u těch charakteristik, kde byly zaznamenány nějaké změny (α < 5%).
Obr. 21. Ordinace jednotlivých půdních vzorků z půdních profilů smrkových porostů v Krkonoších (metoda PCA, blíže viz text).
Půdní horizonty 2 až 6
parametr |
popis, průměrné hodnoty v letech 1980, 1993 a 1998 |
kritická hodnota analýzy variance |
C_tot |
Obsah celkového uhlíku je silně variabilní. Tento fakt velmi omezuje možnost srovnávat jiné výsledky. |
α < 0,1%. |
N_tot |
Výsledek je obdobný předchozímu |
α = 1,14%. |
aktivní pH |
3,59 - 3,82 - 4,78 |
α < 0,1%. |
výměnné pH |
2,94 - 3,18 - 3,02 Výsledek je možno hodnotit jako fluktuaci danou pravděpodobně zvláště rozdílným charakterem vzorků |
α = 2,15% |
S |
7,2 - 3,1 - 6,4 |
α = 1,47% |
H |
27,3 - 15,9 - 28,4 |
α = 0,77% |
T |
34,4 - 19,0 - 34,8 |
α = 0,37% |
K2O |
9,1 - 4,6 - 31,1 (nárůst v posledním odběrovém termínu) |
α < 0,1% |
CaO |
19,1 - 12,5 - 104,3 (nárůst v posledním odběrovém termínu) |
α < 0,1% |
MgO |
6,9 - 5,9 - 16,5 (nárůst v posledním odběrovém termínu) |
α < 0,1% |
Půdní horizonty 7 až 14
C_tot |
3,70 - 6,67 - 6,45 |
α = 1,82% |
aktivní pH |
4,18 - 4,23 - 5,08 (významný vzrůst) |
α < 0,1% |
výměnné pH |
3,70 - 7,78 - 3,44 (pravděpodobně se jedná o fluktuaci) |
α < 0,1% |
S |
3,3 - 3,3 - 1,7 |
α < 0,1% |
H |
9,6 - 11,8 - 6,6 |
α < 0,1% |
T |
13,1 - 15,1 - 8,3 |
α < 0,1% |
V |
25,3 - 22,6 - 16,8 (významný pokles) |
α < 0,1% |
P2O5 |
8,1 - 17,0 - 15,0 |
α < 0,1% |
CaO |
7,4 - 8,0 - 16,9 (nárůst v posledním odběrovém termínu) |
α < 0,1% |
MgO |
1,0 - 2,6 - 3,2 (významný vzrůst) |
α < 0,1% |
Půdní horizonty 2 až 6
výměnné pH |
4,01 - 3,97 - 3,17 (významný pokles) |
α < 0,1% |
Půdní horizonty 7 až 14
C_tot |
Opět variabilní, rozdíly mohou ukazovat na rozdílný charakter vzorků |
α = 4,94% |
N_tot |
Viz předchozí |
α = 0,28% |
výměnné pH |
3,85 - 3,92 - 3,24 (významný pokles) |
α < 0,1% |
S |
3,7 - 4,1 - 5,3 (významný vzrůst) |
α = 0,83% |
V |
33,6 - 32,7 - 44,6 |
α = 2,21% |
P2O5 |
6,6 - 20,3 - 21,2 |
α = 1,57% |
Půdní horizonty 2 až 6
C_tot |
Opět variabilní, rozdíly mohou ukazovat na rozdílný charakter vzorků |
α < 0,1% |
N_tot |
Viz předchozí |
α = 3,58% |
aktivní pH |
3,56 - 3,71 - 4,59 (významný vzrůst) |
α = 0,83% |
výměnné pH |
2,83 - 3,17 - 2,87 |
α = 4,81% |
CaO |
56,5 - 18,9 - 378,7 (nárůst v posledním odběrovém termínu) |
α = 3,08% |
MgO |
13,7 - 6,0 - 36,1 (nárůst v posledním odběrovém termínu) |
α = 1,46% |
Půdní horizonty 7 až 14
C_tot |
3,9 - 6,9 - 8,6 |
α = 1,03% |
N_tot |
0,23 - 0,52 - 0,24 |
α = 1,05% |
aktivní pH |
4,20 - 4,12 - 5,00 (mírný vzrůst) |
α < 0,1% |
výměnné pH |
3,87 - 3,99 - 3,40 (mírný pokles) |
α = 1,16% |
V |
32,4 - 28,2 - 26,4 (statisticky neprůkazný pokles) |
α = 26,3% |
P2O5 |
11,3 - 22,3 - 19,0 |
α = 0,68% |
CaO |
8,7 - 11,0 - 31,0 (významný vzrůst) |
α < 0,1% |
MgO |
1,4 - 1,9 - 3,9 (významný vzrůst) |
α = 0,68% |
Obr. 22. Příklad vývoje některých vlastností v půdních profilech ve dvou smrkových porostech mezilety 1980 a 1998. Pouze obdobná grafická analýza dokáže odhalit takové změny, jakými může být například změna distribuce živin v půdním profilu. Tovněž vliv vápnění bývá dobře pozorovatelný. Základem pro srovnání se zpravidla musí stát hodnocení změny obsahu humusu (celkového uhlíku), které je významné pro posouzení srovnatelnosti obou profilů (v uvedeném případě se jedná o posouzení srovnatelnosti profilů odebíraných na jedné lokalitě ve vou časových obdobích).
Statistické hodnocení obdobných dat lze provést jen velmi obtížně. Rozdílný charakter porovnávaných vzorků se projeví především v rozdílech obsahu organické hmoty (celkového uhlíku, dusíku).
Zdá se, že obecné trendy lze shrnout v následujících bodech:
V dalším období bude provedeno hodnocení na základě porovnání graficky vyhodnocených půdních profilů v jednotlivých obdobích. Program pro takové vyhodnocení je v současné době připravován.
Vývoj půd v oblasti Krušných hor a v jejich širším okolí
Porovnání výsledků analýz půdních vzorků odebraných z výzkumných ploch v Krušných horách v letech 1995 a 1999 (data RNDr. Lomský, VÚLHM Jíloviště-Strnady). Jednotlivé plochy jsou označeny následujícími kódy (přehled ploch v souboru PLOTS.HLP na přiloženém CD, strana "Plochy VÚLHM Strnady"):
Cínovec |
cinc |
Flájská př. |
flaj |
Kálek |
kale |
Klínovčík |
klck |
Klínovec |
klec |
Klíny |
kiny |
Kovářská |
kova |
Loučná |
louc |
Lounská |
lnsk |
Načetín |
nace |
Nová Ves |
nves |
Skelný vrch |
skev |
Šebestián |
sebe |
M. Špičák |
spic |
Vzorky odebrané z humusové vrstvy půdy
V humusové vrstvě půdy byl zjištěn nárůst obsahu humusu (uhlíku i dusíku), dvojnásobně se zvýšil obsah draslíku, dále též obsahy Zn a Mn. Ordinační analýza seřadila jednotlivé půdní vlastnosti do tří základních větví:
Velká změna půdních vlastností byla pozorována u vzorků z ploch Malý Špičák a Načetín, naopak stabilní situace se zdá být na plochách Cínovec, Lounská a Klínovčík.
Tabulka 16. Rozdíl mezi odměrovými termíny (1995 vs. 1999).
Proměnná |
průměr 1995 |
sx |
průměr 1999 |
sx |
hladina významnosti (%) |
pH(H2O) |
4,41 |
1,07 |
4,61 |
0,50 |
|
pH(KCl) |
3,42 |
0,95 |
3,57 |
0,67 |
|
Cox |
23,0 |
5,9 |
27,3 |
4,8 |
4,55 * |
humus |
39,7 |
10,2 |
47,0 |
8,2 |
4,67 * |
N |
1,39 |
0,21 |
1,86 |
0,36 |
0,02 *** |
C/N |
16,64 |
3,91 |
14,80 |
2,24 |
|
Ca |
21,31 |
2974 |
2551 |
2217 |
|
Mg |
153,8 |
144,8 |
433,2 |
489,2 |
5,07 |
K |
175,1 |
52,9 |
390,1 |
204,4 |
0,08 *** |
P |
50,7 |
48,8 |
58,9 |
41,8 |
|
Fe |
80,4 |
70,9 |
74,4 |
57,4 |
|
Al |
460 |
261 |
439 |
375 |
|
Zn |
9,91 |
6,66 |
16,32 |
6,00 |
1,28 * |
Mn |
44,0 |
34,4 |
104,5 |
81,9 |
1,71 * |
Tabulka 17. Vztah mezi proměnnými byl hodnocen na základě parciálních korelačních koeficientů (hodnota v první řádce tabulky). Zaznamenané jsou ty, které byly statisticky významné na určité hladině pravděpodobnosti (druhá řádka tabulky). Vzhledem k symetrii tabulky je vyplněna pouze jedna její polovina.
|
pH (H2O) |
pH (KCl) |
Cox |
N |
C/N |
Ca |
Mg |
K |
P |
Fe |
Al |
Zn |
Mn |
pH(H2O) |
--- |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pH(KCl) |
0,9718 0,00*** |
--- |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Cox |
|
|
--- |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
N |
|
|
0,6339 0,03*** |
--- |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
C/N |
|
|
0,4454 1,75* |
-0,3947 3,77* |
--- |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ca |
0,8670 0,00*** |
0,8913 0,00*** |
|
|
|
--- |
|
|
|
|
|
|
|
Mg |
|
0,3818 4,50* |
|
|
|
0,3902 4,01* |
--- |
|
|
|
|
|
|
K |
|
|
0,4184 2,67* |
0,6020 0,07*** |
|
|
0,5080 0,58** |
--- |
|
|
|
|
|
P |
0,7123 0,00*** |
0,7131 0,00*** |
|
|
|
0,5056 0,61** |
|
|
--- |
|
|
|
|
Fe |
-0,6007 0,07*** |
-0,6030 0,07*** |
|
|
|
-0,5628 0,18** |
|
|
-0,6415 0,02*** |
--- |
|
|
|
Al |
-0,6967 0,00*** |
-0,7450 0,00*** |
|
|
|
-0,7180 0,00*** |
-0,5260 0,40** |
|
-0,5730 0,14** |
0,7035 0,00*** |
--- |
|
|
Zn |
-0,3943 3,79* |
-0,4592 1,40* |
|
0,4169 2,73* |
|
|
|
|
-0,4468 1,71* |
|
|
--- |
|
Mn |
|
|
|
0,3795 4,64* |
|
0,3621 5,83 |
0,7273 0,00*** |
0,5949 0,08*** |
|
|
-0,4955 0,73** |
|
--- |
Vzorky odebrané z minerální vrstvy půdy
Minerální vrstva půdy vykazuje stabilnější vlastnosti oproti vrstvě humusové. Zjištěno však bylo mírné zvýšení aktivního pH a zvýšení poměru C:N, které bude pravděpodobně dáno snížením obsahu dusíku. To by bylo vysvětlitelné (společně s hromaděním dusíku v humusové vrstvě půdy) odčerpáváním N z půdy při růstu stromové kultury a jeho druhotným hromaděním v opadu.
Ze sledovaných proměnných v rámci statistického souboru se nejodlišněji (specificky) chovají obsahy Mn, Fe a Ca.
Velké změny vlastností půdy byly pozorovány na lokalitách Lounská (na rozdíl od humusové vrstvy) a Malý Špičák (shodně s humusovou vrstvou). Na řadě ploch došlo k minimálním změnám: Cínovec, Flájská přehrada, Klínovec, Kovářská, Loučná, Nová Ves a Sv. Šebestián.
Tabulka 18. Rozdíl mezi odměrovými termíny (1995 vs. 1999).
Proměnná |
průměr 1995 |
sx |
průměr 1999 |
sx |
hladina významnosti (%) |
pH(H2O) |
3,97 |
0,49 |
4,44 |
0,46 |
1,49 * |
pH(KCl) |
3,32 |
0,43 |
3,46 |
0,40 |
ns |
potřeba vápnění (pH=4) |
4052 |
2518 |
2751 |
2038 |
ns |
potřeba vápnění (pH=5) |
11044 |
4077 |
12750 |
4164 |
ns |
Cox |
6,74 |
7,07 |
4,98 |
2,80 |
ns |
humus |
11,54 |
12,20 |
8,59 |
4,82 |
ns |
N |
0,42 |
0,27 |
0,28 |
0,22 |
ns |
C/N |
15,50 |
4,72 |
19,26 |
4,39 |
3,83 * |
Ca |
487 |
943 |
283 |
408 |
ns |
Mg |
31,14 |
33,39 |
33,92 |
22,84 |
ns |
K |
57,5 |
30,4 |
90,7 |
98,5 |
ns |
P |
36,93 |
24,70 |
51,14 |
40,30 |
ns |
Fe |
42,21 |
40,89 |
40,00 |
36,43 |
ns |
Al |
629,5 |
196,2 |
604,7 |
214,8 |
ns |
Zn |
4,00 |
4,75 |
2,97 |
3,28 |
ns |
Mn |
17,61 |
20,76 |
15,11 |
15,68 |
ns |
sx - směrodatná odchylka; ns - statisticky neprůkazný rozdíl
Tabulka 19. Vztah mezi proměnnými byl hodnocen na základě parciálních korelačních koeficientů (hodnota v první řádce tabulky). Zaznamenané jsou ty, které byly statisticky významné na určité hladině pravděpodobnosti (druhá řádka tabulky). Vzhledem k symetrii tabulky je vyplněna pouze jedna její polovina.
|
pH (H2O) |
pH (KCl) |
PV4 |
PV5 |
Cox |
N |
C/N |
Ca |
Mg |
K |
P |
Fe |
Al |
Zn |
Mn |
pH(H2O) |
--- |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pH(KCl) |
0,8207 0,00*** |
--- |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
potřeba vápnění (pH=4) |
-0,8276 0,00*** |
-0,8811 0,00*** |
--- |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
potřeba vápnění (pH=5) |
-0,3901 4,43* |
-0,3872 4,60* |
|
--- |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Cox |
|
0,3956 4,11* |
|
|
--- |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
N |
|
|
|
|
0,8881 0,00*** |
--- |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
C/N |
|
|
|
|
|
|
--- |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ca |
0,3718 5,62 |
0,3727 5,55 |
|
|
0,4504 1,84* |
|
|
--- |
|
|
|
|
|
|
|
Mg |
|
|
|
|
|
|
0,3785 5,15 |
|
--- |
|
|
|
|
|
|
K |
|
|
|
|
0,6376 0,03*** |
0,5740 0,17** |
|
|
|
--- |
|
|
|
|
|
P |
0,4120 3,27* |
0,6394 0,03*** |
|
|
0,5751 0,17** |
0,4296 2,53* |
|
|
0,4377 2,24* |
|
--- |
|
|
|
|
Fe |
-0,5059 0,71** |
-0,6224 0,05*** |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
--- |
|
|
|
Al |
-0,3989 3,93* |
|
|
|
|
|
|
-0,4238 2,76* |
|
|
|
|
--- |
|
|
Zn |
|
|
|
|
0,6866 0,00*** |
0,7024 0,00*** |
|
|
|
0,5655 0,21** |
0,4891 0,96** |
|
|
--- |
|
Mn |
|
|
|
|
|
0,4433 2,06* |
-0,4954 0,86** |
|
|
0,4031 3,71* |
|
-0,4894 0,96** |
|
0,4677 1,39* |
--- |
Obr. 23. Humusová vrstva půdy (hierarchická aglomerativní klasifikace, average linkage, Euklidovská distance, data standardizována na nulový průměr a jednotkovou směrodatnou odchylku pro každou proměnnou).
Obr. 24. Minerální vrstva půdy (hierarchická aglomerativní klasifikace, average linkage, Euklidovská distance, data standardizována na nulový průměr a jednotkovou směrodatnou odchylku pro každou proměnnou).
Obr. 25. Humusová vrstva půdy - ordinace půdních vlastností (centrální PCA, standardizovaná data proměnných), 1. a 2. ordinační osa.
Obr. 26. Humusová vrstva půdy - ordinace půdních vzorků (centrální PCA, standardizovaná data proměnných), 1. a 2. ordinační osa.
Obr. 27. Minerální vrstva půdy - ordinace půdních vlastností (centrální PCA, standardizovaná data proměnných), 1. a 2. ordinační osa.
Obr. 28. Minerální vrstva půdy - ordinace půdních vzorků (centrální PCA, standardizovaná data proměnných), 1. a 2. ordinační osa.
V předchozím byl popsán postup prací provedených v průběhu let 1999 a 2000. Zjištěná fakta lze shrnout následovně:
Návrh na řešení dalších problémů v rámci možných budoucích úkolů
Tato zpráva obsahuje následující přílohy publikované v digitální podobě a distribuované na kompaktních discích:
CD 1 - Zpráva o řešení dílčího úkolu C1
Po vložení disku do mechaniky počítače je automaticky spuštěn program REPORT.EXE, který umožní přístup k následujícím položkám:
CD 2+3 - Literatura k poškození lesních porostů v České republice I + II
Skenované starší textové materiály včetně uživatelského software k prohlížení těchto materiálů. Obsah disků je uveden samostatně.
CD 4 - Historické přehledové lesnické mapy I
Vybrané naskenované přehledové lesnické mapy z období šedesátých a sedmdesátých let.
Cudlín P., Chmelíková E. (1995):Degradation and restoration processes in mountain Norway spruce ecosystems. In: Matějka,K. [ed.], Investigation of the forest ecosystems and of forest damage. Processes in forest ecosystems and their external functions. - Praha: IDS. pp. 107-118.
Matějka K. (1993): Monitoring stavu lesů České republiky. Metodický komentář, seznam ploch a některé dosavadní výsledky. - Praha: VÚLHM Jíloviště-Strnady; pp. 1-68.
Matějka K. (1994): Forest conditions under the air-pollution impact in Europe (some results of the International Co-operative Programme). - Colloques Phytosociologiques, 23: 473-485.
Matějka K. (1994): Monitoring of the forest status in the Czech Republic. Recent results and prospects. In: K. Matějka [ed.], Investigation of the forest ecosystems and of forest damage. Lowland and submountain forests and monitoring of the forest status. - Praha: pp. 146-154.
Matějka K. (1995): Defoliation of the forest trees and its relationships to the structure and development of stands. In: K. Matějka [ed.], Investigation of the forest ecosystems and of forest damage. Processes in forest ecosystems and their external functions. - Praha: IDS. pp. 130-138.
Mikyška R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. In: Vegetace CSSR, Ser. A, Vol. 2. - Praha: Academia; pp. 1-204.
Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Praha: Academia; pp. 1-341.
ÚHÚL (1999): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 01 Krušné hory. Textová část. Platnost 1999-2018. - ÚHÚL Brandýs nad Labem.
ÚHÚL (1999): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 21 Jizerské hory a Ještěd. Textová část. Platnost 1999-2018. - ÚHÚL Brandýs nad Labem.
Vacek S., Matějka K. (1999): The state of forest stands on permanent research plots in the Krkonoše Mts. in years 1976-1997. - J. Forest Sci., Praha, 45: 291-315.
Back to the main page IDS
© Karel Matějka - IDS (2003)