Obr. 1 Den nástupu konce zimy s hlubokými mrazy (odpovídá prvnímu dni, kdy SAT0 > 10 d.°C).
DoY = 886.3 - 0.4283 rok; r = -0.302; P = 0.011
Karel Matějka
V následujícím jsou vyhodnocena denní data průměrných teplot vzduchu v období 1961 až 2017.
Tím, jak se zvyšují teploty vzduchu v průběhu roku, dochází k dřívějšímu nástupu některých ročních období, typicky ke konci zimy s hlubokými mrazy a k nástupu jara (vegetačního období). Pro rozvoj vegetace a vývoj řady organismů je určující taková charakteristika, jako suma aktivních (efektivních) denních teplot (SAT, jednotkou je den.°C [d.°C]) nad určitou mez, typicky se jedná o 0, 5 a 10 °C (viz Heikinheimo et Lappalainen 1997). Pro tento účel byly v dalším použity průměrné denní teploty počítané jako průměr z teplot v 7, 14 a 21 hodin, jak je tomu běžně v klimatologické praxi. Vzhledem k tomu, že vyšší teploty vzduchu se mohou v omezené míře vyskytovat i v zimním období, lze pokládat za konce zimy s hlubokými mrazy den, kdy suma aktivních teplot nad 0 °C (SAT0) přesáhne 10 d.°C. Za začátek růstu v dalším považujeme den, kdy SAT5 přesáhne 10 d.°C. Období plné vegetace nastává v den, kdy SAT10 přesáhne 10 d.°C. Na následujících grafech je znázorněno, jak se datum nástupu těchto období měnilo od roku 1961 do současnosti (2017).
Nejvýrazněji se posouval nástup konce zimy a to v průměru o více jak o 4 dny za deset let (obr. 1). Konec zimy nastal nejpozději ke konci března - 28.3.1984, 28.3.1986 a 24.3.2006. Naopak nejdříve byl zaznamenán začátkem ledna 6.1.1988, 5.1.1999 a 5.1.2014, tedy v letech, kdy vlasně hluboká zima ani nenastala.
Signifikantně se posouvá rovněž začátek růstu vegetace (obr. 2), který byl extrémně pozdě zaznamenán až v květnu 13.5.1965 a 4.5.1982. Druhý extrém tvořil jeho nástup v únoru 15.2.1998 či 25.2.1990. Jedná se tedy o velmi variabilní proměnnou, jejíž změny mohou mít rozsáhlé ekologické důsledky, protože čím časnější je probuzení z vegetačního klidu, tím vyšší existuje riziko koškození organismů případnými následujícími mrazy. Zvláště únorové vysoké teploty mohou vést ke zvýšení transpirace u stálezeleného smrku, přičemž voda v půdě může být stále zmrzlá, tedy nedostupná, čímž se zvyšuje stres ze zimního vysychání.
Význam proměnné SAT5 ukazuje i její spojení se začátkem rašení smrku ztepilého (Bednářová et Merklová 2011).
Méně výrazný, ale přesto zřetelný je čím dál dřívější nástup plné vegetace (obr. 3). Plná vegetace nastala nejpozději 16.6.1965 a 13.6.1991, v následujících letech to však bylo nejpozději 26.5. (1999), tedy přibližně o 3 týdny dříve. Naopak nejdříve byla zaznamenána plná vegetace 14.4.1961 a 14.4.2009.
Zpět na hlavní stránku IDS
© Karel Matějka - IDS (2017-2022)