Aktuální počasí na Šumavě - stanice Churáňov

Karel Matějka

Aktualizováno 1. 10. 2022

V regionu Šumavy a jejího okolí má pro posouzení vývoje počasí a změn klimatu zvláště vysoký význam meteorologická stanice Churáňov (nadmořská výška 1118 m) Českého hydrometeteorologického ústavu (Staněk et Bednařík 1998).

Na stanici jsou sledovány tři základní charakteristiky - teplota vzduchu, úhrn srážek a délka doby slunečního svitu. ČHMÚ publikoval průměry a úhrny těchto charakteristik pro jednotlivé pentády a měsíce v rámci Měsíčních přehledů počasí pro roky 1983 až 2011. Vyhodnocení těchto dat proběhlo v práci Matějka (2011) a v doplněné a upřesněné podobě v Matějka (2014). V rámci řešení projektu GAČR P504/12/1218 "Vliv přirozeného rozpadu horských smrkových porostů na mikroklima, chemismus a biodiversitu terestrických a vodních ekosystémů" ve spolupráci s Hydrobiologickým ústavem Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích byla data z Měsíčních přehledů počasí doplněna o údaje od roku 1961. Měsíční charakteristiky od roku 2009 byly přebírány z webu ČHMÚ. Od začátku roku 2015 jsou z webu ČHMÚ zpracovávány rovněž údaje o denním chodu počasí na stanici. Poslední údaje jsou níže periodicky (zpravidla měsíčně) doplňovány a průběžně vyhodnocovány.

V práci Matějka (2014) bylo dokázáno, že statisticky průkazná byla změna klimatu na stanici mezi roky 1994 a 1995. Při srovnání dalších dat se jeví, že toto období končilo rokem 2008, po němž následovaly roky s významnějšími odchylkami počasí - jedná se především o srovnání průměrných měsíčních teplot v zimním až jarním období. Proto byla jako standard pro srovnání chodu aktuálního počasí vzata perioda 1995-2008.

Porovnání naměřených hodnot s předchozím obdobím bylo provedeno tak, že byla spočítána pravděpodobnost dané hodnoty, jakoby se jednalo o náhodnou proměnnou s normálním rozdělením s aritmetickým průměrem a směrodatnou odchylkou, které jsou rovny odhadům těchto veličin na základě hodnot z období 1995-2008.

Perioda od roku 2009 je charakteristická výraznějším přechodem mezi chladným (zimním; měsíce leden a únor) a teplým (jarním; březen) obdobím. Průměrné měsíční teploty v zimním období jsou v posledních letech většinou nižší, nežli by odpovídalo průměru z let 1995-2008, a naopak následující období je teplejší, než odpovídá předchozí periodě (Obr. 4). Následující jarní měsíce v posledních letech vykazují výraznější teplotní rozkolísanost. Tato situace je dokumentována následujícím přehledem (Tabulka 1). Graf průměrných teplot v roce 2011 (Obr. 1) je typickou ukázkou odlišnosti posledních let oproti předchozí periodě. Ještě výraznější přechod mezi chladným zimním obdobím a a nádledujícím jarem (spíše předjařím) byl pozorován v roce 2012, kdy byl meziměsíční rozdíl průměrných teplot vyšší než 10 °C. Květen až červen (až červenec) jsou od roku 2009 většinou chladnější, nežli by odpovídalo předchozí periodě.
Rozdíly lze nalézt i v rozložení srážek - od roku 2009 můžeme pozorovat snížení srážkových úhrnů v zimním období (přibližně do dubna), jarní až letní období je charakterizováno zvýšením objemu srážek, přičemž velká část srážek může přicházet v přívalové formě. Závěr léta a podzim jsou často srážkově podprůměrné (Tabulka 2). Celkově bylo v období 1995-2008 poměrně časté střídání relativně krátkých vlhkých a suchých period, ale od roku 2009 je zřetelná pravidelnější diferenciace těchto period, které jsou delší (Obr. 5).
Z ekosystémového hlediska je možno tedy očekávat zvýšený vliv jarních mrazíků, neboť rašení dřevin a začátek růstu dalších rostlin, jakož i aktivita ostatních organismů začíná dříve. To lze dokumentovat poškozením Vaccinium myrtillus na některých místech v povodí Čertova jezera (2012) a Plešného jezera (2013). V zimě nedochází k takové akumulaci sněhu, jak tomu bylo dříve, takže vegetační sezona začíná s vláhovým deficitem a přívalové srážky v jarním až letním období nestačí tento deficit nahradit, protože velká část vody rychle odteče. Pozdní léto a podzim jsou většinou suché. Celkově lze tedy zdůraznit zvýšený vliv mrazů na začátku vegetační sezony a vliv častých období sucha. Výrazné střídání sucha a intenzivních srážek akumulovaných v krátkém období bylo patrné v roce 2011 (Obr. 2). Obecně se zvyšují odchylky od předcházejícího průměru jak teplotního, tak srážkového.

Rok 2012 byl na stanici Churáňov celkově teplotně normální (pravděpodobnost hodnoty vzhledem k obdobá 1995-2008 p = 62%), přičemž však byl extrémně chladný únor (p = 1%) a naopak teplý březen (p = 97%). Z ekologického hlediska se tedy jednalo o výrazný teplotní zvrat, který mohl vyvolat například stres u jehličnatých stromů, které náhle začaly transpirovat, ale ze zmrzlé půdy nemohly čerpat vodu. Srážkově byl celý rok opět normální (p = 59%), ale jarní měsíce březen a květen byly srážkově deficitní (p = 2% resp. 5%), po nichž následovalo vlhké léto (červen p = 83% a především červenec p = 97%).

Celkově byl rok 2013 teplotně neodchylující se od průměru 1995-2008 (p = 43%), obdobně tomu bylo se srážkami (p = 35%). Na začátku roku přetrvává výrazně chladné zimní období déle, nežli v letech předchozích, až do března (p = 7%). Tento měsíc je stejně jako v předchozím roce srážkově deficitní (p = 9%). Duben 2013 byl teplotně i srážkově normální (ve srovnání s obdobím 1995-2008). Květen i část června byly poměrně chladné a současně výrazně srážkově nadnormální (p = 94% pro květen, respektive p > 99.9% pro červen). Naopak červenec 2013 teplotně nevybočoval z předchozího období (p = 89%), ale srážkově byl výrazně podprůměrný (p = 1.4%), což bylo způsobeno náhlou změnou globální cirkulace nad střední Evropou. Obdobný charakter počasí pokračoval i v srpnu, kdy se relativně zvýšilo množství srážek. V září se teploty neodlišovaly od průměru předchozího období a srážky byly pouze nevýrazně nižší. Podobné počasí přetrvávalo i v říjnu a listopadu. Zato prosinec byl výrazně teplotně nadprůměrný (p = 98%). Přestože je podzimní období (jednotlivé měsíce) statisticky nevýznamně odchylné od referenčního období, je potřeba poukázat na snížení úhrnu srážek v období od července do prosince (370 mm v roce 2013 oproti průměrným 598 mm v letech 1995-2008). Výjimečný průběh počasí v roce 2013 korespondoval se zvláštní cirkulací vzduchu nad střední Evropou (Sandev et Dvořák, 2013). Toto proudění sice přineslo vysoké srážkové úhrny v květnu a v červnu, ale z pohledu posledních let (od roku 2009) se na stanici Churáňov nejedná o žádný extrém. Úhrn srážek v květnu až červenci byl v roce 2013 434 mm, přičemž ze čtyř let 2009-2012 byl ještě vyšší v letech 2009 (632 mm) a 2010 (463 mm) a srovnatelný v roce 2012 (421 mm). Vzhledem k tomu, že v období 1995-2008 bylo množství srážek z roku 2013 překročeno pouze v jediném roce (1996; 446 mm), je zřejmé, že již dříve vytipovaná hranice změny klimatické periody, která byla položena mezi roky 2008 a 2009, byla zřejmě určena správně. Je tedy možno očekávat v následujících letech vysoké srážkové úhrny v květnu až červenci s vyšší pravděpodobností - tato předpověď se potvrdila již v následujícím roce 2014.

Na začátku roku 2014 pokračoval průběh počasí obdobný, jako tomu bylo v předcházejícím prosinci - v lednu bylo velmi teplo (p = 97%) a současně byl zaznamenán nižší úhrn srážek (p = 11%). Stejný charakter počasí byl i v únoru, přičemž kladná teplotní odchylka byla méně významná (p = 89%), ale signifikantní byl snížený úhrn srážek (p = 3%). I březen byl teplotně nadprůměrný (p = 99%) a srážkově podprůměrný (p = 7%). V dubnu byla kladná teplotní odchylka méně výrazná (p = 89%) a srážková bilance se začala mírně vyrovnávat (p = 80%). Výrazně odlišný byl květen - byl chladnější (p = 10%) a současně výrazně vlhký (p > 99%). Hned následující měsíc (červen) byl teplotně normální, ale velmi suchý (p = 6%). V červenci však došlo opět ke změně - tento měsíc byl naopak velmi vlhký (p > 99%).Srpen nebyl z hlediska teplot (p = 12%) ani srážek (p = 57%) signifikantně odchylný od let 1995-2008. Obdobně tomu bylo i v září a v říjnu, kdy však teplotní odchylka byla kladná. Velmi teplé období pokračovalo i v listopadu (p = 96%), nyní se však podstatně snížil objem srážek (p = 4%). V prosinci se teploty ani srážky výrazněji neodlišovaly od průměrných hodnot. Celkově byl rok 2014 ve srovnání s periodou 1995-2008 teplotně výrazně nadprůměrný (p = 99%) a srážkově průměrný (p = 44%). Chod sledovaných charakteristik v roce 2014 neměl celkově odlišný charakter od předchozího období počínajícího rokem 2009 (obr. 6-7).

Extrémní průběh počasí roku 2015 s vysokými teplotami a velmi nízkým úhrnem srážek je popsán samostatně v článku Matějka (2016).

Zvláštní pozornost si zaslouží rozbor variability srážek, především pak identifikace suchých období. Z tohoto pohledu byla výrazně suchá především vegetační období let 1992, 1994, 2003 a 2015. Silné sucho bylo zaznamenáno rovněž v létě 2017, přičemž vrcholilo na konci června. Naopak nejvlhčí byla vegetační období let 1965 a 2009 (Matějka 2017).

Literatura

Bednářová E., Merklová L. (2011): Evaluation of vegetative phenological stages in a spruce monoculture depending on parameters of the environment. - Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 59(6): 31-36.

Heikinheimo M., Lappalainen H. (1997): Dependence of the flower bud burst of some plant taxa in Finland on effective temperature sum: implications for climate warming. - Annales Botanici Fennici, 34: 229-243.

Matějka K. (2011): Rozbor průběhu počasí na Churáňově (Šumava) v období 1983-2010 a jeho možná interpretace z hlediska dynamiky ekosystémů.

Matějka K. (2014): Počasí na Churáňově (Šumava) v období 1983-2011 a jeho možná interpretace z hlediska dynamiky ekosystémů.

Matějka K. (2016): Počasí na Churáňově v roce 2015.

Matějka K. (2017): Podkladová studie oblasti středního toku Labe významné z hlediska lesnicko-vodohospodářského. - Ms. [Výzkumná zpráva zpracovaná pro VÚLHM VS Opočno] 38p.

Zpět na hlavní stránku IDS

© Karel Matějka - IDS (2011-2022)