Obr. 1. Průměrná pravděpodobnost indexu W ve vegetačním období jednotlivých let 1961-2016 na stanici Churáňov.
Karel Matějka
Základní klimatologická data pro meteorologickou stanici Churáňov provozovanou Českým hydrometeorologickým ústavem popisuje Matějka (2017) na základě průběžně aktualizovaných měsíčních průměrů. Podrobnější rozbor počasí této stanice je možno nalézt v Matějka (2014).
Míra sucha/vlhkosti je v následujícím vyjadřovaná pomocí indexu W, který byl zaveden v práci Matějka (2014). Pro výpočet byly použity změřené denní úhrny srážek od roku 1960.
Za období klimatického normálu je považováno období 1961-1990. Protože pro výpočet indexu W je potřebné znát denní úhrny srážek za období 5 měsíců předcházející danému dni, bylo referenční období (normál) posunuto na léta 1962-1991. V rámci tohoto referenčního období byly pro každý i-tý den v roce spočítány průměr AVGW(i) a směrodatná odchylka STDW(i). Za předpokladu, že hodnoty Wi v i-tém dni mají normální rozdělení s vypočítaným průměrem a směrodatnou odchylkou, můžeme odhadnout pravděpodobnost P(Wi = W*), že hodnota indexu W se rovná W*. Takto byly pro všechny hodnoty indexu W od začátku roku 1962 až do současnosti (konec roku 2016) vypočítány příslušné pravděpodobnosti. Průměrná míra sucha/vlhkosti určitého období je poté vyjadřována jako aritmetický průměr těchto pravděpodobností pro všechny dny v daném období. Maximální stres suchem v tomto období je dán minimální hodnotou pravděpodobnosti. Tyto průměry a minima byly vypočítány pro 120. až 240. den v každém roce, což odpovídá přibližně měsícům duben až srpen - jedná se o období maximálního růstu vegetace, které je zde označováno jako vegetační období.
Z hlediska průměrných pravděpodobností indexu W ve vegetačním období byly nejsuššími roky 1976 (P = 11.1%), 1994 (P = 12.3%), 2015 (P = 15.6%), 2003 (P = 16.2%) a 1992 (P = 16.4%). Naopak nejvlhčí byly roky 2010 (P = 75.1%), 1974 (P = 75.2%), 1987 (P = 80.0%), 2009 (P = 91.2%) a 1965 (P = 95.2%) (obr. 1). Medián těchto pravděpodobností pro roky 1962-2016 je roven 45.3% a desetiprocentní kvantil 7.5%.
Nejvýraznější stres suchem byl dosažen v letech 1992 (Pmin = 0.01%), 2015 (Pmin = 0.02%), 1999 (Pmin = 0.2%), 1994 (Pmin = 0.2%) a 2011 (Pmin = 1.0%) (obr. 2). Medián pravděpodobností Pmin pro roky 1962-2016 je roven 17% a desetiprocentní kvantil 1.0%.
Patrné je, že oba ukazatele (založené na průměrné, respektive minimální pravděpodobnosti) identifikují poněkud odlišné roky. Vztah mezi oběma ukazateli vyjádřenými v procentech je možno vyjádřit polynomickou regresí
Příklady průběhu pravděpodobnosti indexu W (P(W)) v posledních letech jsou uvedeny v grafu (obr. 3). Tam je patrné extrémní sucho (pokles pravděpodobností) v létě 2015, které začíná na konci května a končí až v říjnu, přičemž i v listopadu můžeme sledovat další pokles hodnot. Po jejich zvýšení na začátku prosince dochází k opětovnému poklesu. V roce 2014 bylo zaznamenáno sucho v zimním až jarním období (prosinec až duben). Naopak vlhčí byl rok 2016, přičemž i tam pozorujeme sušší epizody (prosinec/leden, květen, září a závěr roku).
Matějka K. (2014): Počasí na Churáňově (Šumava) v období 1983-2011 a jeho možná interpretace z hlediska dynamiky ekosystémů.
Matějka K. (2016): Počasí na Churáňově v roce 2015.
Matějka K. (2017): Aktuální počasí na Šumavě - stanice Churáňov.
Zpět na hlavní stránku IDS
© Karel Matějka - IDS (2017)