- Správa NP a CHKO Šumava, PřF Jihočeské Univerzity & Česká společnost pro ekologii, Vimperk, 153 p.Karel Matějka
Biodiversitu je možno sledovat na různých úrovních (krajina – ekosystém – populace). Každá z těchto úrovní vyžaduje odlišný přístup ke studiu, jak je uplatněno například v rámci tohoto projektu. Na nejvyšší úrovni stojí biodiversita krajiny (FARINA 2006), jinak označovaná též jako krajinná diversita. Zjednodušeně se jedná o variabilitu ekosystémů v rámci hodnoceného krajinného segmentu. Krajinná diversita je podmíněna variabilitou geologických, geomorfologických, hydrologických a klimatických podmínek (ty spolu navzájem souvisejí), ale je výrazně modifikována lidskou činností (ta opět závisí, respektive je diferencována podle dříve uvedených podmínek prostředí). Lidskou činnost je možno typizovat podle jednotky krajinného pokryvu (land cover), čili typu užití země (land use). Krajinný pokryv se v průběhu historie mění tak, jak se mění základní požadavky člověka na využití krajiny. Velký význam má změna osídlení krajiny. V České republice (a ve střední Evropě vůbec) byly významnými milníky ve vývoji krajiny industrializace krajiny přibližně v polovině 19. století, změny osídlení v období okolo 2. světové války, intenzifikace zemědělství ve 20. století a pro Českou republiku specifická změna majetkových poměrů a hospodaření následující změnu režimu po roce 1989. Krajina před její industrializací byla podrobně zachycena na mapách stabilního katastru vypracovaných v 20. až 40. letech 19. století (SEMOTANOVÁ 2001). Jedná se tedy o majetkové mapy na nichž je zaznamenána pro každý pozemek tzv. kultura. Na jejich základě lze prostou identifikací hranic mezi kulturami vyhotovit dosti přesnou mapu užití země v období mapování. Technický popis map stabilního katastru uvádějí například HUML ET MICHAL (2003). Jako příklad zhodnocení historického vývoje české krajiny je možno uvést práci LIPSKÝ et al. (2011).
Na pracovišti IDS byly shromážděny indikační skicy map stabilního katastru, respektive jejich digitální skeny, z celé Šumavy a přilehlého českého vnitrozemí (bývalé kraje Prácheňský a Budějovický) a z velké části Krkonoš (bývalé kraje Hradecký a Bydžovský), přičemž část skic zapůjčených Národním archivem v Praze byla skenována přímo na pracovišti IDS (hustota skenování 400 dpi, ukládáno do neztrátově komprimovaných souborů formátu TIFF, použit byl profesionální skener Microtek SvanMaker 9800XL). Ostatní skeny byly poskytnuty přímo Národním archivem v Praze (skenovány při 300 dpi, uloženo do souborů formátu JPEG).
Na pracovišti IDS byl vytvinut a naprogramován systém pro automatickou transformaci rastrů - skenů indikačních skic map stabilního katastru v měřítku 1 : 2880 do souředného projekčního systému S-JTSK používaného v prostředí GIS (takzvané georeferencování rastrů). Tento postup velmi zrychluje práci při převodu skenů do prostředí GIS, protože dokáže automaticky umístit rastry tak, že přesnost umístění je pro většinu prací dostatečná (odchylky většinou do 2 m). Pro přesnější práce se provádí manuální korekce umístění rastrů podle identifikovatelných bodů (například dodnes existující historické stavby).
Zpracování map stabilního katastru (respektive jejich indikačních skic) bylo zahájeno v rámci projektu Management biodiversity v Krkonoších a na Šumavě (BiodivKrŠu) od roku 2006. Na tento projekt navázela spolupráce s Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a s některými pracovišti Akademie věd v Českých Budějovicích, kde byla zpřístupněna předzpracovaná, případně i vyhodnocená data, byly poskytnuty konzultace v rámci zpracování diplomových prací a byly připraveny některé publikace využívající tato data o historii krajiny, přičemž pozornost byla věnována Šumavě.
Následuje přehled prací, v nichž bylo provedeno vyhodnocení historických dat užití země, jejich srovnání s aktuálním stavem krajiny a vyhodnocení vlivu historického (předindustriálního) osídlení a hospodaření na aktuální strukturu krajiny. Jako zásadní se jeví vliv historických hranic (a liniových prvků, například pasených pruhů země oddělujících ornou půdu) na vznik současných mezí porostlých dřevinami a ovlivnění trofie dříve orané půdy, jejíž zemědělské využití bylo ukončeno (plochy spontánně zarostlé lesem nebo uměle zalesněné).
V rámci přehledu je uveden i seznam katastrů, které byly v příslušných pracích vyhodnoceny. Samostatně je uveden Přehled obcí Pošumaví a okolí na mapách stabilního katastru.
Matějka K. (2009): Vyhodnocení krajinných transektů Šumavy v historické perspektivě.
Matějka K. (2009): Vývoj užití země jako zdroj diversity v krajině Šumavy [The land-use development as diversity source in contemporary landscape of Bohemian Forest Mts.] - Příroda, Praha, 28: 141–161.
Matějka K. (2010): Management biodiversity v Krkonoších a na Šumavě - zpráva spoluřešitele za rok 2009.
Šantrůčková H., Vrba J., Křenová Z., Svoboda M., Benčoková A., Edwards M., Fuchs R., Hais M., Hruška J., Kopáček J., Matějka K., Rusek J. (2010): Co vyprávějí šumavské smrčiny. Průvodce lesními ekosystémy Šumavy. - Správa NP a CHKO Šumava, PřF Jihočeské Univerzity & Česká společnost pro ekologii, Vimperk, 153 p.
Matějka K. (2010): Landscape structure / development and vegetation in the example of the transect Vrchlabí – Bílé Labe springs. - Opera Corcontica, 47 (Suppl. 1): 107–122.
Ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích byla připravena data katastrálních území centrální Šumavy pro diplomovou práci
Dále byla připravena příslušná data indikačních skic pro zpracování diplomové práce a následující publikace
| číselný kód | kód databáze | český název | anglický název |
| 1.1 | v | vodní plocha | water area |
| 1.2 | sn | písčiny | sands |
| 1.3 | kg | holé skály | rocks |
| 1.4 | kf | alpinská neplodná půda | alpine bare soils |
| 2.1 | f | les jehličnatý | forests |
| 2.2 | fb | les listnatý | broadleaved forests |
| 3.1 | k | křoviny | shrubs |
| 4.1 | l | louka | meadows |
| 4.2 | w | pastvina | pastures |
| 5.1 | p | pole (orná půda) | arable land |
| 6.1 | o | neplodná půda | barren soils |
| 7.1 | z | zahrada | gardens |
| 7.2 | n | nádvoří | courtyards |
| 7.3 | i | intravilán obce | village square |
| 8.1 | xd | dřevěná zástavba | wooden buildings |
| 8.2 | xz | zděná zástavba | masonry buildings |
| 9.1 | c | cesta | paths |
| 9.2 | s | silnice | roads |
Farina A. (2006): Principles and methods in landscape ecology. Toward a science of landscape. Landscape Series, Vol. 3. - Springer, Dordrecht, 412 p.
Huml M., Michal J. (2003): Mapování 10. - ČVUT, Praha, 319 p.
Lipský Z., Šantrůčková M., Weber M., Skaloš J., Novák P., Vávrová V., Kučera Z., Kukla P., Stroblová L., Dostálek J. (2011): Vývoj krajiny Novodvorska a Žehušicka ve středních Čechách. - Karolinum, Praha, 201 p.
Semotanová E. (2001): Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle století. - Libri, Praha, 263 p.
Zpět na hlavní stránku IDS
© Karel Matějka - IDS (2012-2014)