Klima

Obr. 1. Sucho v České republice podle webu Intersucho vyjádřené jako podíl území zasaženého suchem ve srovnání s obvyklým stavem v letech 1961-2010. Data od počátku roku 2014 do začátku března 2024. Intenzita sucha vyjádřena stupni 1 (počínající sucho) až 5 (extrémní sucho).

Klima představující dlouhodobý stav ovzduší, případně počasí jako jeho okamžitý stav, představují jeden z nejdůležitějších environmentálních faktorů, který je důležitý jak pro popis okamžitého stavu ekosystémů, jejich geografické distribuce a druhového složení (např. Franklin 2009), tak pro pochopení dynamiky ekosystémů a jejich složek. Stále zřetelněji se ukazuje, že charakteristiky klimatu podléhají čím dál výraznějším změnám. Je sice pravdou, že klima se měnilo v minulosti vždy, nikdy se nejednalo o stabilní prvek (viz například střídání glaciálů a interglaciálů), ale vzhledem ke krátké době moderních dějin lidstva se mohlo doposud zdát, že klima bylo více-méně stálé. Poté, co se ukázalo, že v posledních desetiletích se klima celosvětově mění čím dál tím rychleji, objevilo se dnes "módní" označení klimatická změna, účelem jehož zavedení má být upozornit na skutečnost relativně zrychlené dynamiky klimatu a na to, že tato dynamika může mít dosud nedozírné důsledky i v životě lidské společnosti. Proto byl roku 1989 založen Mezinárodní panel ke klimatické změně - IPCC, výsledkem jehož práce je i poslední, pátá souhrnná zpráva IPCC (2013/2014), která shrnuje dosavadní poznatky na tomto poli.

Žádný organismus ani žádný ekosystém nemohou reagovat na globání změny klimatu (nezahrnujeme-li pod tento pojem reakci ve formě mutací a genetické evoluce), ale vnímají pouze lokální změny,teré jej přímo ovlivňují. To je důvod. proč je v následujícím věnována pozornost prvořadě analýzám změny klimatu (počasí) v jednotlivých lokalitách, které jsou vhodným způsobem representovány meteorologickými stanicemi (umístěným v místech nebo v blízkosti míst, kde je prováděn navazující výzkum).

Obr. 2. Sucho se v roce 2018 projevovalo v různé míře v různých částech České republiky, projevy se lišily též podle jednotlivých lokalit. Přestože Šumava a její podhůří patří k vlhčím regionům, extrémní projevy bylo možné vidět v lesích oblasti Sušicko-Horažďovických vápenců. Na propustných půdách poblíž obce Čepice se společenstvy asociace Cephalanthero-Fagetum se sucho projevovalo předčasným hnědnutím a opadáváním listů buku.

V rámci pracoviště IDS byla pozornost věnována dvěma otázkám týkajícím se klimatu:

• Jak je možné užít klimatické údaje k modelování distribuce některých typů vegetace v rámci České republiky. Speciální pozornost byla věnována lesním vegetačním stupňům (Matějka 2012, 2014) a přirozenému zastoupení dřevin v lesích (Černíková 2012 na příkladu Šumavy). Podkladem se stala kvantifikace takzvaných globálních gradientů teplot. Výsledky byly implementovány v programu PlotOA, jako nástroje pro modelování užívajícího digitální modely terénu.
• Dynamika klimatu v posledních desetiletích byla sledována na základě vyhodnocení dat několika meteorologických stanic a výpočtem trendů takzvaných územních charakteristik počasí. Ukázalo se, že vývoj počasí v posledních cca 60 letech je v různých částech ČR obdobný. Současně byla vyvinuta metodika s jejíž pomocí je možno provést periodizace celého zkoumaného období na kratší časové úseky, které jsou více homogenní.

Mezi lety 1983 a 2012 došlo k významným změnám srážek i teplot na třech podrobně vyhodnocených meteorologických stanicích (tabulka 1, obr. 3). Zatímco změna srážek byla výrazně rozdílná na jednotlivých stanicích, trend změny průběrných teplot byl na všech stanicích obdobný. Obecně lze konstatovat, že ve vyšších nadmořských výškách jsou obě změny výraznější. Například průměrné úhrny srážek se na stanici Karlovy Vary - letiště neprojevily, ale na stanici Labská bouda vzrostly při přepočtu na období 30 let o 279 mm za rok. Průměrné roční teploty vzrostly na nejvýše položené stanici až o 1,5 °C za 30 let. K obdobným závěrům je možno dojít, hodnotíme-li průměrné územní hodnoty pro celou Českou republiku. Současně analýza územních hodnot ukazuje, že k výraznějším změnám trendů počasí došlo na počátku 80. let 20. století. Trendy ukazují průměrný vzrůst teplot o 0,034 °C/rok a srážek o 0,329 mm/rok (Matějka 2021). Výskyt sucha v posledních letech je tedy spíš otázkou časového rozdělení srážek než jejich globálního úbytku. Svůj nepopiratelný vliv má zvýšení evapotranspirace v souvislosti se vzrůstající teplotou. A samozřejmě změny krajiny ovlivňující odtok vody a její vsakování.

Podrobnější analýzu a srovnání dostupných dat do roku 2019 přináší Matějka (2019a). Zvláštní pozornost v rámci tohoto vyhodnocení byla věnována kvantifikaci vzrůstu průměrných teplot vzduchu a úhrnu srážek. Pro vyhodnocení meteorologického sucha má vysokou vypovídací schopnost vyhodnocení průměrné vlhkosti vzduchu a minima této veličiny. Všechny sledované charakteristiky a jejich výkyvy jsou důležité pro dynamiku ekosystémů.

Obr. 3. Vývoj teplot vzduchu a denních srážek na třech stanicích Českého hydrometeorologického ústavu hodnocené pomocí klouzavých ročních průměrů. Použita byla publikovaná data Měsíčního přehledu počasí (1983-2012). Metodika zpracování viz Matějka (2014).

Výpar vody

Obr. 4. Klouzavé třicetidenní sumy výparu vody z volné vodní hladiny na stanici Rudolfov v letech 2014 až 2022. DoY - pořadové číslo dne v roce (den, jímž končí dané třicetidenní období).

Obr. 5 A-C. Potenciální výpar ze zastíněné vodní hladiny na stanicích České Budějovice (C2CBUD01), Vráž u Písku (C1VRAZ01) a Chráňov (C1CHUR01) v období 1961 až 2023 podle vztahu odvozeného v Matějka 2022.

Zpět na hlavní stránku IDS

© Karel Matějka - IDS (2010-2024)