Klima

Karel Matějka
 
Aktuální počasí a předpověď (Windy.com)
 
 

Klima představující dlouhodobý stav ovzduší, případně počasí jako jeho okamžitý stav, představují jeden z nejdůležitějších environmentálních faktorů, který je důležitý jak pro popis okamžitého stavu ekosystémů, jejich geografické distribuce a druhového složení (např. Franklin 2009), tak pro pochopení dynamiky ekosystémů a jejich složek. Stále zřetelněji se ukazuje, že charakteristiky klimatu podléhají čím dál výraznějším změnám. Je sice pravdou, že klima se měnilo v minulosti vždy, nikdy se nejednalo o stabilní prvek (viz například střídání glaciálů a interglaciálů), ale vzhledem ke krátké době moderních dějin lidstva se mohlo doposud zdát, že klima bylo více-méně stálé. Poté, co se ukázalo, že v posledních desetiletích se klima celosvětově mění čím dál tím rychleji, objevilo se dnes "módní" označení klimatická změna, účelem jehož zavedení má být upozornit na skutečnost relativně zrychlené dynamiky klimatu a na to, že tato dynamika může mít dosud nedozírné důsledky i v životě lidské společnosti. Proto byl roku 1989 založen Mezinárodní panel ke klimatické změně - IPCC, výsledkem jehož práce je i poslední, pátá souhrnná zpráva IPCC (2013/2014), která shrnuje dosavadní poznatky na tomto poli.

V rámci pracoviště IDS byla pozornost věnována dvěma otázkám týkajícím se klimatu:

Mezi lety 1983 a 2012 došlo k významným změnám srážek i teplot na třech podrobně vyhodnocených meteorologických stanicích (tabulka 1, obr. 1). Zatímco změna srážek byla výrazně rozdílná na jednotlivých stanicích, trend změny průběrných teplot byl na všech stanicích obdobný. Obecně lze konstatovat, že ve vyšších nadmořských výškách jsou obě změny výraznější. Například průměrné úhrny srážek se na stanici Karlovy Vary - letiště neprojevily, ale na stanici Labská bouda vzrostly při přepočtu na období 30 let o 279 mm za rok. Průměrné roční teploty vzrostly na nejvýše položené stanici až o 1,53 °C za 30 let. K obdobným závěrům je možno dojít, hodnotíme-li průměrné územní hodnoty pro celou Českou republiku. Současně analýza územních hodnot ukazuje, že k výraznějším změnám trendů počasí došlo na počátku 80. let 20. století (Matějka 2017).

 
Tabulka 1. Průměrná roční změna teplot vzduchu a denních úhrnů srážek na třech stanicích Českého hydrometeorologického ústavu. Použita byla publikovaná data Měsíčního přehledu počasí (1983-2012).
Stanice Nadmořská výška (m) Podrobnosti a metodika Změna srážek
(mm.d-1.y-1)
Změna teploty vzduchu
(°C.y-1)
Karlovy Vary - letiště 603 Matějka (2012) -0,0005 0,038
Churáňov 1118 Matějka (2014) 0,0145 0,041
Labská bouda 1320 Matějka (2011) 0,0255 0,051
Obr. 1. Vývoj teplot vzduchu a denních srážek na třech stanicích Českého hydrometeorologického ústavu hodnocené pomocí klouzavých ročních průměrů. Použita byla publikovaná data Měsíčního přehledu počasí (1983-2012). Metodika zpracování viz Matějka (2014).
Franklin J. (2009): Mapping species distributions. Spatial inference and prediction. - Cambridge University Press, Cambridge etc., 320 p.
IPCC (2013): Climate Change 2013. The Physical Science Basis. Working group I Contribution to the fifth assessment report of the intergovernmental panel on climate change. - Cambridge University Press, Cambridge etc., 1535p.
Začátek stránky

Česká republika

Matějka K. (2017): Vývoj teplot a srážek v ČR od roku 1961 (verze zpracovávající data do roku 2016)
Matějka K. (2013): Vývoj teplot a srážek v ČR od roku 1961 (verze zpracovávající data do roku 2012)
Matějka K. (2011c): Globální gradienty teploty v České republice a diferenciace regionů
Matějka K. (2010): Globální gradienty teploty v České republice
Začátek stránky

Šumava

Matějka K. (2011-2017): Aktuální počasí na Šumavě - stanice Churáňov
Matějka K. (2017): Sucho na stanici Churáňov od roku 1962
Matějka K. (2016): Počasí na Churáňově v roce 2015
Matějka K. (2014): Počasí na Churáňově (Šumava) v období 1983-2011 a jeho možná interpretace z hlediska dynamiky ekosystémů
Matějka K. (2011a): Rozbor průběhu počasí na Churáňově (Šumava) v období 1983-2010 a jeho možná interpretace z hlediska dynamiky ekosystémů
Matějka K. (2011b): Vývoj počasí na Šumavě (aktualizováno do konce roku 2010)
Začátek stránky

Meteorologická stanice Rudolfov

Od konce roku 2013 je zajišťován provoz vlastní automatické meteorologické stanice Rudolfov (jižní Čechy).
Meteorologická stanice Rudolfov - výsledky měření (aktualizováno minimálně 1x měsíčně)
Začátek stránky

Využití dat o počasí v ekologických studiích

Matějka K. (2017): Používané charakteristiky počasí ke konci roku 2016 na meteorologických stanicích ČHMÚ (základní data) (Tento dokument zpřístupňuje poslední používaná měsíční data o počasí na vybraných stanicích v ČR)
 
První zpracování klimatických dat v rámci pracoviště IDS bylo provedeno v souvislosti s vyhodnocením klíčivosti semen některých trav rostoucích v oblasti Krkonoš, kdy byla vyhodnocena variabilita počastí v období let 1987 až 2000. Poukázáno bylo zvláště na význam variability sumy efektivních teplot. Výsledky je možno nalézt v následující zprávě:
Matějka K. (2001): Klíčivost semen trav z (sub)alpinských poloh Krkonoš (zpracování dat). 61p.
Obdobně, jako byla provedena analýza variability klimatu v období 1983-2010 pro území Šumavy na základě klimatické stanice Churáňov (Matějka K., 2011a), byla provedena analýza pro území Krkonoš s použitím stanic Labská bouda a Pec pod Sněžkou. Kombinace těchto dvou stanic pro analýzu byla nezbytná, protože jednotlivé klimatické řady jsou nekompletní. Výsledky jsou obdobné, jako na Churáňově a to především z hlediska potřeby rozlišení period do roku 1994 (suché a chladnější období) a od roku 1995 (období střídajících se přívalových srážek a častých period sucha, vyšší průměrné teploty). Tyto výsledky byly shrnuty ve zprávě
Matějka K. (2011): Zpráva spoluřešitele projektu QI112A170 za rok 2011. Možnosti cíleného pěstování a využití geneticky hodnotných částí populací sadebního materiálu smrku ztepilého s klimaxovou strategií růstu pro horské oblasti. 23p.
Obdobná analýza je dostupná pro stanici Karlovy Vary - letiště, která byla použita pro popis změn počasí v blízkých částech Krušných hor
Matějka K. (2012): Zpráva spoluřešitele projektu QI112A170 za rok 2012. Možnosti cíleného pěstování a využití geneticky hodnotných částí populací sadebního materiálu smrku ztepilého s klimaxovou strategií růstu pro horské oblasti. 16p.
Analýza klimatu v ČR byla využita pro exaktní vymezení lesních vegetačních stupňů při typologickém mapování lesů, které se zabývá klasifikací lesů podle jejich základních environmentálních podmínek. Výsledky jsou shrnuty v následujícím článku:

 


© Karel Matějka - IDS (2010-2017)