Information and data systems
Zpracování informačních a datových systémů

V ČR dochází postupně k uvolňování dat pořízených v rámci služeb státu různými významnými organizacemi. Již v minulosti tak byly dostupné produkty jako ortofoto (ČÚZK, v podobě WMS) nebo historická klimatická data ČHMÚ. Od roku 2025 došlo k několika významným změnám. Předně byla všechna otevřená data (či odkazy na ně) shromážděny na stránce https://data.gov.cz/datové-sady.

Historická data - meteorologie a klimatologie, která byla dříve zveřejňována na stránce Denní data dle zákona 123/1998 Sb., již nejsou a nebudou doplňována. Dostupné jsou však mnohem širší soubory dat na stránce https://opendata.chmi.cz/ a to bez veřejného odkazu na ně nebo jakéhokoli přesměrování na příslušnou stránku. Všechna data zde jsou publikována ve formátu JSON, takže pro jejich zpracování jsou potřebné speciální aplikace. Na pracovišti IDS byly vyvinuty programy pro hromadné načtení dat (meteorologie i hydrologie) do databáze (MS SQL server) tak, aby s nimi bylo možno nakládat stejně, jako s daty v minulosti.

Z dat ČÚZK je potřeba zmínit zvláště dvě datové sady: ortofoto a digitální model reliéfu 5. generace (DMR 5G), které jsou na pracovišti IDS využívány (příklad uplatnění v textu příspěvku Matějka (2025).

Zájemcům je nabízeno zpřístupnění a zpracování otevřených dat jako služba.

Na webu se v posledních letech stále častěji objevují zprávy o takzvané klimatické změně, jejichž cílem je spíš poutat pozornost, nežli objektivně informovat o dynamickém klimatu. Proto se i na začátku roku 2024 objevily zprávy ve smyslu, jak extrémně vysokých teplot bylo dosaženo i v ČR v roce 2023, přitom se tyto zprávy neopírají o jasnou analýzu dat. Jak je ukázáno v článku popisujícím vývoj charakteristik na vybraných dlouhodobě sledovaných meteorologických stanicích: rok 2023 byl sice nadprůměrně teplý, nebyl však extrémní a to ani z hlediska výskytu sucha. Tyto závěry potvrzuje i měření na vlastní stanici Rudolfov.

To, jak se dlouhodobě vyvíjí klima v České republice, je patrné z vyhodnocení Vývoj teplot a srážek v ČR od roku 1961. Článek Globální gradienty teploty v České republice a diferenciace regionů se věnuje vyhodnocení rozdílů průměrných teplot vzduchu v různých regionech ČR. Pro tento účel využívá moderní geostatistické metody. Viz též ostatní články v sekci Klima

Vzhledem k abnormálnímu průběhu počasí ve střední Evropě v roce 2015 existuje zvýšená pravděpodobnost gradace lýkožrouta smrkového (Ips typographus) ve smrkových horských (klimaxových) lesích ve 2 až 3 následujících letech. Podrobnosti viz článek Počasí na Churáňově v roce 2015. Toto upozornění bylo vydáno v průběhu roku 2015. Ve skutečnosti byla poté masivní gradace zaznamenána v lesích ČR zvláště od začátku vegetační sezóny 2018, což přesně odpovídá předchozímu upozornění. Vzhledem k průběhu počasí v roce 2018, zvláště s ohledem na vysoké teploty vzduchu a nízké úhrny srážek, nelze předpokládat, že gradace lýkožrouta v nejbližších letech skončí. To potvrdil i rok 2019.

V posledních letech byla věnována pozornost vyhodnocení historických změn krajiny a vlivu historie užití země na současnou krajinou diversitu. Současně byly zpracovány mapy stabilního katastru pro řadu obcí České republiky. Výsledky těchto prací jsou dostupné v sekci Krajinná ekologie a historie krajiny.

Výzkum na Šumavě je průběžně doplňovanou sekcí, kde jsou soustředěny materiály ke stavu přírody v tomto pohoří. Vzhledem k bouřlivé diskusi týkající se přístupu k horským lesům Národního parku Šumava byl sepsán článek pro časopis Šumava, který shrnuje aktuální poznatky ve formě dostupné i pro širší veřejnost - 1. díl a 2. díl.

Aktuality ochrany přírody na Šumavě obsahují soubor dokumentů k aktuální situaci v Národním parku Šumava. Mezi dokumenty je uveden i dříve diskutovaný návrh zákona o Národním parku Šumava a rozbor navrhované nové zonace NPŠ. Přestože je v současnosti projednávána velká novela zákona 114/1992 Sb., kde má být komplexně řešena problematika národních parků v ČR, je stále potřebné připomínat, na minulé snahy, které mohly vést k ohrožení chráněného území na Šumavě (a nejen tam).

V roce 2015 uplynuly již čtyři roky od okamžiku, když v oblasti Ptačího potoka na Modravsku v centru NP Šumava proběhly rozsáhlé asanační zásahy proti lýkožroutu smrkovému. Proto nastal čas si tuto situaci znovi připomenout a zjistit, jaká je aktuální situace. Primární informace byly podány v dokumentu Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava, který ukázal na škodlivost zásahů. Jedná se o exemplární příklad poškozování předmětu ochrany v národním parku, přičemž opatření nedokáží naplnit ani deklarovaný cíl - ochranu okolních lesů proti gradaci lýkožrouta smrkového. Dokument byl použit jako podkladový materiál při podání podnětu České inspekci životního prostředí, která na základě svého šetření udělila Správě Národního parku a CHKO Šumava pokutu - viz například článek na serveru novinky.cz ze dne 27. 8. 2012. Účelovost takzvaných asanačních těžeb v cenných územích Národního parku dokládá příkaz ředitele Správy NPŠ ze dne 17. 10. 2012, který ukládá přiblížení a následnou expedici dřeva hmoty ponechané k zetlení. Nejedná se tedy o boj s lýkožroutem, ale o těžbu pro zisk. Protiprávnost jednání Správy NPŠ a Policie ČR potvrdil též Krajský soud v Plzni svým rozsudkem z 11. 12. 2013.
Stav lokality v roce 2015 je nově popsán v článku Vliv asanačních zásahů v oblasti Ptačího potoka (NP Šumava) po čtyřech letech, který dokazuje správnost dřívějších závěrů o škodlivosti asanačních těžeb.

Porovnání vlivu aktivního a pasivního managementu na stav a vývoj horské smrčiny umožní zvolit vhodný přístup k hospodaření v horských lesích při výskytu lýkožrouta smrkového v případě, že v území existuje předmětný zájem ochrany přírody.

Dezinterpretace údajů z území ponechanému spontánnímu vývoji na Šumavě může vést ke zneužití v rámci současného boje o takzvanou bezzásahovost na území Národního parku Šumava, jak ukazuje recenze na Vicenův text k oblasti Židovského lesa (Roklanského lesa).

Typickým příkladem takových snímků jsou digitální fotografie z mikroskopu. Program umožňuje nejen jednoduché měření délky a počítání objektů ve snímku, ale i provedení překryvu několika snímků ze dvou i více rovin zaostření. Podrobně jsou funkce programu popsány v nápovědě. Vzhledem k tomu, že program umožňuje jednoduché propojení se systémem TextSearch či s prohlížečem IDS ViewImages, může uživatel současně vytvářet rozsáhlé databáze digitálních snímků, které mohou být popsány volitelnou řadou atributů.
Termín měřický snímek byl převzat z fotogrammetrie, kde se nejčastěji používá pro označení leteckých měřických snímků, tedy fotografií se středovým průmětem, u nichž velikost pixelu (respektive velikost území odpovídajícího tomuto pixelu) je proměnná podle polohy na snímku. Zpracováním těchto fotografií vznikají takzvané ortofotomapy, tedy snímky s ortogonálním průmětem, kde velikost pixelu je nezávislá na jeho poloze. Program FotoOverlay přistupuje k mikrofotografiím stejně, jako by se jednalo například o ortofotomapy, pouze s jiným měřítkem.
Tento program může být jednoduchou a levnou volbou umožňující práci s řadou funkcí, které jsou běžně užívány například prostřednictvím programů NIS Elements, OLYMPUS Stream nebo QuickPHOTO (měření ploch, délek, počítání objektů, překryv více snímků z různých rovin zaostření, práce s databází snímků a další), které jsou běžně používány například s mikroskopy Nikon a Olympus.

Zpracování mnoha tištěných map je problematické v případě, že se jedná o mapu, kde jsou plochy k položkám legendy přiřazeny pouze pomocí barvy. Pokud legenda obsahuje větší množství položek, pak může být obtížné odhadnout, jaká plocha odpovídá jaké položce legendy. Tento problém je možno řešit v programu PlotOA, který v nejnovější verzi umí automaticky přiřadit odpovídající položku barevné legendy. Předpokladem je naskenování mapy a její transformace do určitého souřadného systému, přičemž se může jednat i o zcela abstraktní souřadný systém.

Program PlotOA dokáže nově počítat různé indexy na základě digitálního modelu terénu (DEM). Tyto výsledky mohou být využity například pro interpretaci ekologických gradientů v terénu či pro mapování vegetace (viz vytvořený model lesních vegetačních stupňů).