Information and data systems
Zpracování informačních a datových systémů

Na webu se v posledních letech stále častěji objevují zprávy o takzvané klimatické změně, jejichž cílem je spíš poutat pozornost, nežli objektivně informovat o dynamickém klimatu. Proto se i na začátku roku 2024 objevily zprávy ve smyslu, jak extrémně vysokých teplot bylo dosaženo i v ČR v roce 2023, přitom se tyto zprávy neopírají o jasnou analýzu dat. Jak je ukázáno v článku popisujícím vývoj charakteristik na vybraných dlouhodobě sledovaných meteorologických stanicích: rok 2023 byl sice nadprůměrně teplý, nebyl však extrémní a to ani z hlediska výskytu sucha. Tyto závěry potvrzuje i měření na vlastní stanici Rudolfov.

To, jak se dlouhodobě vyvíjí klima v České republice, je patrné z vyhodnocení Vývoj teplot a srážek v ČR od roku 1961. Článek Globální gradienty teploty v České republice a diferenciace regionů se věnuje vyhodnocení rozdílů průměrných teplot vzduchu v různých regionech ČR. Pro tento účel využívá moderní geostatistické metody. Viz též ostatní články v sekci Klima

Vzhledem k abnormálnímu průběhu počasí ve střední Evropě v roce 2015 existuje zvýšená pravděpodobnost gradace lýkožrouta smrkového (Ips typographus) ve smrkových horských (klimaxových) lesích ve 2 až 3 následujících letech. Podrobnosti viz článek Počasí na Churáňově v roce 2015. Toto upozornění bylo vydáno v průběhu roku 2015. Ve skutečnosti byla poté masivní gradace zaznamenána v lesích ČR zvláště od začátku vegetační sezóny 2018, což přesně odpovídá předchozímu upozornění. Vzhledem k průběhu počasí v roce 2018, zvláště s ohledem na vysoké teploty vzduchu a nízké úhrny srážek, nelze předpokládat, že gradace lýkožrouta v nejbližších letech skončí. To potvrdil i rok 2019.

V posledních letech byla věnována pozornost vyhodnocení historických změn krajiny a vlivu historie užití země na současnou krajinou diversitu. Současně byly zpracovány mapy stabilního katastru pro řadu obcí České republiky. Výsledky těchto prací jsou dostupné v sekci Krajinná ekologie a historie krajiny.

Výzkum na Šumavě je průběžně doplňovanou sekcí, kde jsou soustředěny materiály ke stavu přírody v tomto pohoří. Vzhledem k bouřlivé diskusi týkající se přístupu k horským lesům Národního parku Šumava byl sepsán článek pro časopis Šumava, který shrnuje aktuální poznatky ve formě dostupné i pro širší veřejnost - 1. díl a 2. díl.

Aktuality ochrany přírody na Šumavě obsahují soubor dokumentů k aktuální situaci v Národním parku Šumava. Mezi dokumenty je uveden i dříve diskutovaný návrh zákona o Národním parku Šumava a rozbor navrhované nové zonace NPŠ. Přestože je v současnosti projednávána velká novela zákona 114/1992 Sb., kde má být komplexně řešena problematika národních parků v ČR, je stále potřebné připomínat, na minulé snahy, které mohly vést k ohrožení chráněného území na Šumavě (a nejen tam).

V roce 2015 uplynuly již čtyři roky od okamžiku, když v oblasti Ptačího potoka na Modravsku v centru NP Šumava proběhly rozsáhlé asanační zásahy proti lýkožroutu smrkovému. Proto nastal čas si tuto situaci znovi připomenout a zjistit, jaká je aktuální situace. Primární informace byly podány v dokumentu Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava, který ukázal na škodlivost zásahů. Jedná se o exemplární příklad poškozování předmětu ochrany v národním parku, přičemž opatření nedokáží naplnit ani deklarovaný cíl - ochranu okolních lesů proti gradaci lýkožrouta smrkového. Dokument byl použit jako podkladový materiál při podání podnětu České inspekci životního prostředí, která na základě svého šetření udělila Správě Národního parku a CHKO Šumava pokutu - viz například článek na serveru novinky.cz ze dne 27. 8. 2012. Účelovost takzvaných asanačních těžeb v cenných územích Národního parku dokládá příkaz ředitele Správy NPŠ ze dne 17. 10. 2012, který ukládá přiblížení a následnou expedici dřeva hmoty ponechané k zetlení. Nejedná se tedy o boj s lýkožroutem, ale o těžbu pro zisk. Protiprávnost jednání Správy NPŠ a Policie ČR potvrdil též Krajský soud v Plzni svým rozsudkem z 11. 12. 2013.
Stav lokality v roce 2015 je nově popsán v článku Vliv asanačních zásahů v oblasti Ptačího potoka (NP Šumava) po čtyřech letech, který dokazuje správnost dřívějších závěrů o škodlivosti asanačních těžeb.

Porovnání vlivu aktivního a pasivního managementu na stav a vývoj horské smrčiny umožní zvolit vhodný přístup k hospodaření v horských lesích při výskytu lýkožrouta smrkového v případě, že v území existuje předmětný zájem ochrany přírody.

Dezinterpretace údajů z území ponechanému spontánnímu vývoji na Šumavě může vést ke zneužití v rámci současného boje o takzvanou bezzásahovost na území Národního parku Šumava, jak ukazuje recenze na Vicenův text k oblasti Židovského lesa (Roklanského lesa).

Typickým příkladem takových snímků jsou digitální fotografie z mikroskopu. Program umožňuje nejen jednoduché měření délky a počítání objektů ve snímku, ale i provedení překryvu několika snímků ze dvou i více rovin zaostření. Podrobně jsou funkce programu popsány v nápovědě. Vzhledem k tomu, že program umožňuje jednoduché propojení se systémem TextSearch či s prohlížečem IDS ViewImages, může uživatel současně vytvářet rozsáhlé databáze digitálních snímků, které mohou být popsány volitelnou řadou atributů.
Termín měřický snímek byl převzat z fotogrammetrie, kde se nejčastěji používá pro označení leteckých měřických snímků, tedy fotografií se středovým průmětem, u nichž velikost pixelu (respektive velikost území odpovídajícího tomuto pixelu) je proměnná podle polohy na snímku. Zpracováním těchto fotografií vznikají takzvané ortofotomapy, tedy snímky s ortogonálním průmětem, kde velikost pixelu je nezávislá na jeho poloze. Program FotoOverlay přistupuje k mikrofotografiím stejně, jako by se jednalo například o ortofotomapy, pouze s jiným měřítkem.
Tento program může být jednoduchou a levnou volbou umožňující práci s řadou funkcí, které jsou běžně užívány například prostřednictvím programů NIS Elements, OLYMPUS Stream nebo QuickPHOTO (měření ploch, délek, počítání objektů, překryv více snímků z různých rovin zaostření, práce s databází snímků a další), které jsou běžně používány například s mikroskopy Nikon a Olympus.

Zpracování mnoha tištěných map je problematické v případě, že se jedná o mapu, kde jsou plochy k položkám legendy přiřazeny pouze pomocí barvy. Pokud legenda obsahuje větší množství položek, pak může být obtížné odhadnout, jaká plocha odpovídá jaké položce legendy. Tento problém je možno řešit v programu PlotOA, který v nejnovější verzi umí automaticky přiřadit odpovídající položku barevné legendy. Předpokladem je naskenování mapy a její transformace do určitého souřadného systému, přičemž se může jednat i o zcela abstraktní souřadný systém.

Program PlotOA dokáže nově počítat různé indexy na základě digitálního modelu terénu (DEM). Tyto výsledky mohou být využity například pro interpretaci ekologických gradientů v terénu či pro mapování vegetace (viz vytvořený model lesních vegetačních stupňů).